ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.108.2016.1
KSPH 42 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 108/2016-B-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice H. H. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 42 INS XY, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o dovolání insolvenční správkyně JUDr. Mgr. Martiny Jinochové Matyášové, se sídlem v Praze 1, Washingtonova 1567/25, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. března 2016, č. j. KSPH 42 INS XY, 4 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 27. ledna 2016, č. j. KSPH 42 INS XY, mimo jiné vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správkyně vydala zajištěnému věřiteli č. 14 (BP Integralis Limited – dále jen „zajištěný věřitel“) výtěžek zpeněžení (ve výroku blíže označených nemovitostí) ve výši 1.709.861,43 Kč (výrok I.), schválil náklady spojené se správou zpeněžených nemovitostí ve výši 3.843 Kč (výrok II.), rozhodl o vyplacení zálohy odměny insolvenční správkyně ve výši 41.378,65 Kč (výrok VI.) a uložil insolvenční správkyni, aby vydala dlužnici přebytek výtěžku ze zpeněžení nemovitostí (hyperochu) ve výši 144.916,92 Kč (výrok VII.).
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání insolvenční správkyně potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku VII.
Odvolací soud – odkazuje na článek II přechodných ustanovení vyhlášky č. 488/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „vyhláška č. 488/2012 Sb.“) – přitakal insolvenčnímu soudu v závěru, podle kterého při výpočtu výše odměny insolvenční správkyně je nutné v projednávané věci postupovat podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále též jen „vyhláška“), ve znění účinném do 31. prosince 2012.
Přitom zdůraznil, že podle ustanovení §4 odst. 2 písm. b) [správně §4 odst. 2 písm. c)] zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), je třeba rozumět – jde-li o oddlužení – rozhodnutím o způsobu řešení úpadku (jehož vydání je v intencích citovaného přechodného ustanovení určující pro stanovení rozhodného znění vyhlášky) již „v pořadí prvé“ rozhodnutí o povolení oddlužení, nikoli až „v pořadí druhé“ rozhodnutí o (ne)schválení oddlužení, příp. (neschválí-li insolvenční soud oddlužení) rozhodnutí o prohlášení konkursu.
Jelikož v projednávané věci bylo o způsobu řešení úpadku dlužnice (o povolení oddlužení) rozhodnuto již 27. září 2012, insolvenční soud při výpočtu výše odměny insolvenční správkyně zcela správně aplikoval vyhlášku ve znění účinném do 31. prosince 2012.
Proti usnesení odvolacího soudu podala insolvenční správkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř., když dovolatelka (oproti svému mínění) Nejvyššímu soudu nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného či procesního práva, jež by splňovala některý z předpokladů přípustnosti dovolání vymezených v §237 o. s. ř.
Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že při výpočtu odměny insolvenční správkyně (jež v konečném důsledku vedl též k určení výše částky, která má být jako hyperocha vydána dlužníku) měl správně postupovat podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2013, neboť podle jejího názoru nelze za rozhodnutí o způsobu řešení úpadku považovat rozhodnutí o povolení oddlužení, ale až následné rozhodnutí o schválení oddlužení (které bylo v poměrech dané věci vydáno 6. února 2013).
Řešení uvedené otázky (určení rozhodného znění vyhlášky ve vazbě na okamžik vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužnice) však dovolání přípustným nečiní. Je tomu tak již proto, že odpověď na dovolatelkou předestřenou otázku jednoznačně plyne z článku II přechodných ustanovení vyhlášky č. 488/2012 Sb. (které určuje, že „podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku“), ve spojení s ustanovením §4 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona (podle kterého „rozhodnutím insolvenčního soudu o způsobu řešení úpadku se rozumí, jde-li o oddlužení, rozhodnutí o povolení oddlužení“).
Závěr soudů nižších stupňů, podle kterého v projednávané věci je pro určení rozhodného znění vyhlášky (v intencích výše citovaných ustanovení) podstatné datum vydání rozhodnutí o povolení oddlužení, ostatně sdílí ve své rozhodovací činnosti rovněž Nejvyšší soud (k tomu srov. např. důvody usnesení ze dne 28. února 2017, sen. zn. 29 NSČR 22/2015).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (znění účinné od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenční správkyni, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2018
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu