ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.15.2018.1
KSPL 29 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 15/2018-B-283
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice R. B. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS XY, o žádosti dlužnice o ustanovení zástupce, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. června 2017, č. j. KSPL 29 INS XY, 2 VSPH XY, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání dlužnice potvrdil usnesení ze dne 13. března 2017, č. j. KSPL 29 INS XY, jímž Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žádost dlužnice o ustanovení zástupce, kterou dlužnice učinila součástí jejího odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy.
Proti usnesení odvolacího soudu brojí dlužnice podáním ze dne 22. listopadu 2017 (B-261), jež podle svého obsahu nemůže než být dovoláním, doplněným podáním ze dne 27. listopadu 2017 (B-270).
Jelikož při podání dovolání nebyla dovolatelka zastoupena advokátem, ani nedoložila, že sama má odpovídající právnické vzdělání (§241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále též jen „o. s. ř.“), insolvenční soud ji usnesením ze dne 14. prosince 2017, č. j. KSPL 29 INS XY, vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení odstranila do 15 dnů od doručení usnesení. Na usnesení insolvenčního soudu k odstranění nedostatku povinného zastoupení reagovala dovolatelka podáním ze dne 27. prosince 2017 (B-277), které Nejvyšší soud vyhodnotil (podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) jako žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce (advokáta) pro řízení o dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu, posoudil taktéž přímo Nejvyšší soud.
V usnesení ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 78/2015“, které je - stejně jako níže označená rozhodnutí Nejvyššího soudu - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu), velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
Na základě kritérií vymezených v R 78/2015 Nejvyšší soud zvažoval i poměry dané věci. Dovolatelka totiž není zastoupena advokátem, sama nemá odpovídající právnické vzdělání a domáhá se ustanovení zástupce v řízení o dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením insolvenčního soudu) její žádosti o ustanovení zástupce pro řízení ve věci samé.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolatelka uplatňuje odvoláním proti usnesení o schválení konečné zprávy zřejmě bezúspěšné právo (§138 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.). Dovolatelkou snesené námitky jsou totiž založeny zejména na tom, že nesouhlasí s prodejem bytové jednotky, k němuž došlo v rámci oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužnice [prodejem mimo dražbu dle usnesení insolvenčního soudu ze dne 26. října 2015(B-63)] a dále se obecně ohrazuje proti postupu insolvenční správkyně JUDr. Soni Ulčové v insolvenčním řízení. Dlužno dodat, že usnesení ze dne 2. března 2016 (B-173), kterým insolvenční soud zamítl návrh dovolatelky na zproštění jmenované insolvenční správkyně, potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 9. března 2017 (B-235). Z obsahu spisu také plyne, že po celé insolvenční řízení se insolvenční soud i insolvenční správkyně důsledně zabývaly všemi podáními a námitkami dovolatelky.
Nejvyšší soud tudíž uzavírá, že je zbytečné vynakládat prostředky státu na to, aby při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva bylo zajištěno povinné zastoupení dovolatelky (lhostejno, zda nemajetné). Za této situace nejsou splněny předpoklady, aby byl dovolatelce ustanoven v tomto dovolacím řízení zástupce z řad advokátů (§30 o. s. ř.).
Jelikož dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení ve lhůtě určené ve výzvě ani později (přes poučení o následcích nečinnosti), Nejvyšší soud podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jejím dovolání zastavil.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 4. 2018
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu