ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.156.2018.1
sp. zn. 3 Tdo 156/2018-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 2. 2018 o dovolání, které podal obviněný proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 2017, sp. zn. 6 To 19/2017, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2017, sp. zn. 3 T 5/2009, byl podle §283 písm. d) trestního řádu zamítnut návrh obviněného R. H. na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem tamějšího soudu ze dne 28. 6. 2010, č. j. 3 T 5/2009-520, který nabyl právní moci dne 3. 8. 2010, jelikož nebyly shledány důvody obnovy řízení podle §278 odst. 1 trestního řádu.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 2017, sp. zn. 6 To 19/2017, byla stížnost obviněného proti citovanému usnesení podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta.
Citované usnesení vrchního soudu napadl obviněný dovoláním. Obviněný v dovolání neuvedl žádný z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 trestního řádu. Nejprve stručně popsal předchozí průběh trestního stíhání, kdy byl stíhán jako uprchlý pro trestný čin podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku. Po zatčení a vydání do České republiky v důsledku zmatení změnou času a prostředím, nezkušeností s trestním stíháním a nedostatkem peněz promeškal lhůtu podle §306a odst. 2 trestního řádu. Jeho dovolání proti odsuzujícímu rozsudku bylo Nejvyšším soudem usnesením ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 3 Tdo 231/2016, podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu odmítnuto. Následně podal návrh na povolení obnovy řízení, který byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2017, sp. zn. 3 T 5/2009, zamítnut. Stížnost proti tomuto rozhodnutí zamítl i Vrchní soud v Praze. Obviněný je přesvědčen, že teprve v řízení o povolení obnovy řízení měl poprvé možnost vyjádřit se k trestné činnosti a sdělit soudu, že se trestné činnosti nedopustil, nýbrž byl přepaden a obrán o veškeré peníze, které mu poškození svěřili k investování. Poukázal na to, že všichni, kdo se k přepadení vyjadřovali, nebyli přímými svědky. Dále popřel pravost podpisů na směnce i na potvrzení o převzetí peněžních prostředků s tím, že by měly být zkoumány znalcem. Z finančních důvodů si nemohl nechat sám vypracovat znalecký posudek. Pokud by se ukázalo, že podpisy nejsou jeho, způsobená škoda by představovala pouze 1.630.000 Kč, čemuž by odpovídala kvalifikace podle §209 odst. 1, 4 trestního zákoníku.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 2017, sp. zn. 6 To 19/2017, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedla, že obviněný napadá rozhodnutí soudu o návrhu na obnovu řízení, proti němuž není dovolání přípustné.
Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu odmítl, protože není přípustné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c trestního řádu) nejprve zjišťoval, zda v této věci jsou splněny zákonné podmínky přípustnosti dovolání. Podle §265a odst. 1 trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Rozhodnutím ve věci samé je podle §265a odst. 2 trestního řádu rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn, usnesení o zastavení trestního stíhání, usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, usnesení o schválení narovnání, nebo rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 trestního řádu pod písmeny a) až g). Jelikož jde o taxativní výčet rozhodnutí, která lze pokládat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří.
Dovolání obviněného směřuje proti usnesení soudu o zamítnutí stížnosti proti usnesení o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení, a proto nesplňuje zákonné podmínky přípustnosti dovolání. Z tohoto důvodu jej Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu jako nepřípustné odmítl. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu).
V Brně dne 14. 2. 2018
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Šilhavecký