ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1035.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 1035/2018-139
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce P. B. , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti žalovaným 1) T. N. , státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Javornická 1501, a 2) L. B. , zaměstnanci Policie České republiky, se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Zborovská 1360, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 4 C 152/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 5. 2015, č. j. 24 Co 197/2015-69, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 2. 3. 2015, č. j. 4 C 152/2014-48, kterým byl zamítnut žalobcův návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro odvolací řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání zároveň požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 3. 3. 2016, č. j. 4 C 152/2014-86, zamítnut. Toto usnesení bylo následně zrušeno a řízení o návrhu žalobce bylo zastaveno usnesením odvolacího soudu ze dne 18. 4. 2016, č. j. 24 Co 140/2016-92.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.) dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.
Nejvyššímu soudu je známo, že žalobce nebyl vyzván, aby pro podání dovolání proti napadenému usnesení splnil podmínku dle §241 o. s. ř., je však nutno konstatovat, že žalobce v téměř shodných sporech byl opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (srov. řízení vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4014/2016, sp. zn. 30 Cdo 3499/2016, sp. zn. 30 Cdo 1966/2016, sp. zn. 30 Cdo 3867/2016). Nejvyšší soud má tak za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.
Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 20. 3. 2018
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu