Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.04.2018, sp. zn. 30 Cdo 1194/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1194.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1194.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 1194/2018-68 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 2 250 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 62/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2017, č. j. 54 Co 31/2017-43, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhal zaplacení částky 1 500 000 Kč a 750 000 Kč jako materiální a nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem Stavebního úřadu Čáslav a následně Policie České republiky a státního zastupitelství, kteréžto orgány neprošetřily trestnou činnost, čímž došlo k zásahu do osobnostních práv žalobce. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) odmítl žalobu ze dne 10. 2. 2015 včetně doplnění ze dne 13. 10. 2016 (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II), když se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že z obsahu žalobního návrhu nebylo zřejmé, na základě jakých konkrétních skutečností uplatňuje žalobce proti žalované nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy. Žalobce sice na výzvu soudu prvního stupně reagoval, nicméně ve svém podání i tak neobjasnil, na základě jakého konkrétního skutku požaduje svůj nárok na zaplacení škody a nemateriální újmy a v jeho tvrzeních i nadále absentují konkrétní skutečnosti, z nichž dovozuje svůj žalobní požadavek. Jeho podání tak lze dle odvolacího soudu označit celkově za zmatené, neboť z něj nelze dovodit ani základní skutková tvrzení nezbytná pro vymezení skutku, který má být předmětem řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, osvobození od soudních poplatků a vznesl požadavek na odkladný účinek dle §243 o. s. ř. Odvolací soud usnesením ze dne 21. 9. 2017, č. j. 54 Co 350/2017-56, potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Řízení o dovolání proti tomuto usnesení odvolacího soudu bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1196/2018, zastaveno. Usnesením ze dne 2. 1. 2018, č. j. 31 C 62/2015-64, doručeným žalobci dne 16. 1. 2018, vyzval soud prvního stupně žalobce, aby si ve lhůtě 10 dnů pro podání dovolání v této věci zvolil dle §241 odst. 1 o. s. ř. zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2017, č. j. 54 Co 31/2017-43, s tím, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, může Nejvyšší soud dovolací řízení zastavit. Žalobce na tuto výzvu nereagoval. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen. Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 a §241b odst. 2 o. s. ř. zastavil. O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolací řízení dovolacím soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci zastaveno, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. dubna 2018 Mgr. Vít Bičák pověřený člen senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/26/2018
Spisová značka:30 Cdo 1194/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1194.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Podmínky řízení
Zastoupení
Dotčené předpisy:§241 odst. 1 o. s. ř.
§241 odst. 2 o. s. ř.
§104 odst. 2 o. s. ř.
§241b odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-07-13