ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1217.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 1217/2018-57
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 454/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2016, č. j. 53 Co 280/2016-34, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 15. 6. 2016, č. j. 14 C 454/2014-30, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Podle odvolacího soudu žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém požádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení a vznesl požadavek na odkladný účinek podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 18. 8. 2016, č. j. 14 C 454/2015-36, soud prvního stupně vyzval žalobce k odstranění nedostatku povinného zastoupení, a zároveň jej poučil, že neučiní-li tak do 10 dnů, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
O návrhu na ustanovení zástupce pro dovolací řízení soud prvního stupně poté rozhodl usnesením ze dne 24. 4. 2017, č. j. 14 C 454/2014-39, tak, že návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítl, přičemž na základě odvolání žalobce toto usnesení odvolací soud potvrdil usnesením ze dne 25. 7. 2017, č. j. 53 Co 222/2017-48. Uvedené usnesení odvolacího soudu sice žalobce napadl dovoláním, avšak dovolací řízení zastavil Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1219/2018, neboť u žalobce neshledal naplnění předpokladů pro ustanovení zástupce.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolání Nejvyšším soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci zastaveno, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno.
Tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí; o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 28. března 2018
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu