ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.13.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 13/2018-103
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. R. , proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 52 C 276/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2017, č. j. 72 Co 126/2017-84, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 30. 1. 2017, č. j. 52 C 276/2014-73, rozhodl, že žalobci se osvobození od soudních poplatků nepřiznává a žádosti žalobce, aby mu byl ustanoven zástupcem advokát pro jednání před dovolacím soudem, se nevyhovuje.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce napadeným usnesením ze dne 23. 5. 2017, č. j. 72 Co 126/2017-84, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud uvedl, že žalobce připojil k odvolání vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, v němž uvedl, že nemá žádný příjem ani majetek a jeho výdaje hradí jeho matka ze svého starobního důchodu, neboť jeho majetek byl postižen nezákonnou exekucí. Žalobce dále uvedl, že není zaměstnán z důvodu „neexistence pracovní příležitosti pro jeho vzdělání“. Odvolací soud konstatoval, že z úřední činnosti je mu známo, že žalobce je vlastníkem nemovitosti (bytu v Praze), kde evidentně neuspokojuje svou bytovou potřebu, neboť sám zmínil, že bydlí v Nymburce. Žalobce dle odvolacího soudu nesplnil svou povinnost, neboť ani ve fázi odvolacího řízení neposkytl soudu všechny podstatné informace o svých majetkových poměrech, ze kterých by bylo možné jeho celkovou životní situaci posoudit, tj. objektivně zjistit, zda splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků, resp. pro ustanovení bezplatného právního zástupce. Nadto odvolací soud konstatoval, že žalobce, který je účastníkem vedoucím větší množství sporů, v nichž opakovaně žádá o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení bezplatného právního zástupce, byl soudem vícekrát poučen o povinnosti úplně a hodnověrně popsat a doložit všechny skutečnosti, z nichž by bylo možno učinit objektivní závěr o tom, v jaké situaci se nachází. Žalobce však ani v tomto řízení zmíněnou povinnost nesplnil, neboť nedoložil své tvrzení o neúspěšných poptávkách po příslušeném zaměstnání, o svém nepříznivém zdravotním stavu a nepřiznal vlastnictví zmíněné bytové jednotky v Praze. Odvolací soud proto souhlasil se soudem prvního stupně, že pro žalobcovo osvobození od soudních poplatků nesvědčí žádný relevantní důvod, a nelze mu tak ani ustanovit bezplatného právního zástupce.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém podal návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 20. 9. 2017, č. j. 52 C 276/2014-96, doručeným žalobci dne 4. 10. 2017 (dle §49 odst. 4 o. s. ř.), soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2017, č. j. 72 Co 126/2017-84, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Z obsahu spisu neplyne, že by žalobce na tuto výzvu jakkoliv zareagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se použije i v nyní projednávané věci.
Dovolací soud splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů posoudil, avšak neshledal důvod odchýlit se od závěrů odvolacího soudu.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení jako takové nekončí, rozhodnutí neobsahuje výrok o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení. O náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení bude rozhodováno konečným rozhodnutím, jímž bude řízení před soudem skončeno (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.), což je v tomto případě rozhodnutím Nejvyššího soudu o dovolání podaném žalobcem proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2018
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu