ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1320.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 1320/2018-57
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 49/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2017, č. j. 15 Co 181/2017-17, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 13. 3. 2017,
č. j. 19 C 49/2017-11, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že ze strany žalobce jde o bezúspěšné uplatňování práva.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl zamítnut usnesením soudu prvního stupně ze dne 13. 7. 2017, č. j. 19 C 49/2017-25, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 4. 10. 2017, č. j. 15 Co 476/2017-30. Dovolání podané proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl pro nepřípustnost usnesením ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1321/2018.
Usnesením ze dne 1. 11. 2017, č. j. 19 C 49/2017-36, soud prvního stupně rozhodl o opětovné žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení tak, že řízení pro překážku věci rozhodnuté zastavil. K odvolání žalobce toto usnesení potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 3. 1. 2018, č. j. 15 Co 627/2017-44, dovolání proti tomuto usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl pro nepřípustnost usnesením ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1323/2018.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. platí, že dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil.
Nejvyššímu soudu je známo, že žalobce nebyl opětovně vyzván, aby pro podání dovolání proti napadenému usnesení splnil podmínku dle §241 o. s. ř., je však nutno konstatovat, že žalobce v téměř shodných sporech byl opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (srov. řízení vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2314/2017, 30 Cdo 2012/2017, 30 Cdo 2013/2017, 30 Cdo 1487/2017, 30 Cdo 1488/2017 ). Nejvyšší soud má tak za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.
Z doposud uvedeného vyplývá, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 18. dubna 2018
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu