ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1940.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 1940/2018-510
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce P. R. , zastoupeného Mgr. et Mgr. Michalem Jandurou, advokátem se sídlem v Jičíně, Husova 79, proti žalované Oblastní nemocnici Jičín, a.s., se sídlem v Jičíně, Bolzanova 512, IČO 260 01 551, o zdržení se v bránění nahlížení do zdravotní dokumentace J. R., a o zaslání informací o zdravotním stavu, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 3 C 12/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. prosince 2015, č. j. 20 Co 450/2015-325, takto:
D ovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Okresní soud v Jičíně (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 23. července 2014, č. j. 3 C 12/2012-210, nepřiznal žalobci ve výroku I. osvobození od placení soudních poplatků pro dovolací řízení a ve výroku II. zamítl žádost žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 11. prosince 2015, č. j. 20 Co 450/2015-325, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud posoudil žádost žalobce opětovně věcně a dospěl k závěru, že žalobce dostatečně věrohodně nerozkryl své majetkové poměry, blíže nevysvětlil, z jakých příjmů žije, z čeho hradí náklady na provoz bytu v Praze, na dojíždění do bytu atd. Přitom úplné a pravdivé vylíčení majetkových poměrů je základní podmínkou pro to, aby mohlo být postupováno ve smyslu §138 odst. 1 o.s.ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 15. února 2016 vlastnoručně sepsané dovolání, s nímž se dne 7. května 2018 ztotožnil ustanovený advokát, Mgr. et Mgr. Michal Jandura. Přípustnost dovolání odvozuje z ustanovení §237 o.s.ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí závisí na posouzení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly řešeny.
Při projednání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. prosince 2015, č. j. 20 Co 450/2015-325, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Především podle §241a odst. 5 o.s.ř. k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v §241, se nepřihlíží.
Zástupce dovolatele se písemně ztotožnil s obsahem dovolání sepsaným samotným dovolatelem, aniž by dovolání doplnil nebo nahradil či zvážil, zda je vůbec namístě dovolání podat. Tím ovšem není splněn předpoklad povinného právního zastoupení, jakož i uvedení nezbytných náležitostí dovolání zástupcem dovolatele. Především podle §241a odst. 5 o.s.ř. k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v §241, se nepřihlíží. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.5.2015, sp. zn. 30 Cdo 5196/2014 (proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 24.11.2015, sp. zn. IV. ÚS 2565/15, odmítl jako zjevně neopodstatněnou), ustanovení §241a odst. 5 o.s.ř., ve znění účinném od 1.1.2013, neumožňuje zhojení nedostatku povinného zastoupení dovolatele tím, že se jeho zástupce (advokát) ztotožní s dříve samotným dovolatelem podaným dovoláním, aniž by je sám doplnil nebo nahradil. K tomuto závěru se Nejvyšší soud opakovaně přihlásil např. v usnesení ze dne 3.2.2016, sp. zn. 30 Cdo 3550/2015, nebo v usnesení ze dne 30.7.2015, sp. zn. 30 Cdo 1279/2014. Ústavní soud rovněž již opakovaně uvedl (např. v usnesení ze dne 26.6.2014, sp. zn. III. ÚS 1675/2014, ze dne 5.2.2015 sp. zn. III. ÚS 3884/14, a ze dne 25.6.2015 sp. zn. III. ÚS 1454/15), že novelizace občanského soudního řádu (zákon č. 404/2012 Sb., který zavedl nově povinnost pro dovolatele uvést, v čem konkrétně spatřuje splnění přípustnosti dovolání) řešila přetížení Nejvyššího soudu neúměrným množstvím podaných dovolání v občanskoprávních a obchodních věcech. Novela chtěla reagovat i na to, že "velmi často se objevují případy, kdy kvalita dovolání sepisovaných advokáty je na opravdu nízké úrovni..." Z toho plyne, že záměrem novely (v podobě vytvoření příslušné nové náležitosti dovolání) byla regulace vysokého počtu problematicky formulovaných dovolání a preventivní působení na advokáty potenciálních dovolatelů, aby se otázkou přípustnosti dovolání odpovídajícím způsobem zabývali, zvážili, zda je vůbec namístě dovolání podat, a pokud ano, uvedli v něm jen právně relevantní skutečnosti, a aby účastníci bez právní kvalifikace nezatěžovali Nejvyšší soud podáními bezvýznamnými, nesrozumitelnými či nečitelnými. Jakákoli benevolence při posuzování naplněnosti přísných zákonných předpokladů projednatelnosti dovolání jde proti samotnému duchu institutu, jímž je dovolání jakožto mimořádný opravný prostředek, uplatnitelný jen v některých zvláštních případech (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.1.2017, sp. zn. 20 Cdo 2903/2016).
Smyslem advokátního zastoupení dovolatele tedy není pouze formální požadavek podpisu osoby s právnickým vzděláním pod text dovolání, nýbrž řádné advokátní zastoupení spojené s kvalifikovaným rozborem řešené věci po právní stránce. Takovému požadavku nelze dostát odkazem na podání samotného dovolatele.
V daném případě je tedy zřejmé, že dovolatel neodstranil nedostatek naplnění podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení, ač k tomu byl soudem prvního stupně vyzván, Nejvyšší soud proto podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. řízení o tomto dovolání zastavil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 6. 2018
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu