ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.203.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 203/2018-722
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobců a) I. D. , a b) L. N., obou zastoupených Mgr. Anetou Prokopovou, advokátkou se sídlem v Přerově, nám. T. G. Masaryka 222/11, proti žalovanému M. P., zastoupenému Mgr. Zdeňkem Machem, advokátem se sídlem v Přerově, Dr. Skaláka 1447/10, o ochranu osobnosti , vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 74 C 98/2013, o dovolání obou žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. července 2017, č.j. 1 Co 37/2017-616, takto:
Dovolání žalobců a) a b) se odmítá.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. dubna 2017, č.j. 74 C 98/2013-604, výrokem I. přiznal žalobcům a) a b) osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a výrokem II. jim neustanovil zástupce z řad advokátů. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že na straně žalobců došlo od posledního rozhodnutí ze dne 27. 5. 2014 k takové změně poměrů, že lze žádosti obou žalobců o úplné osvobození od soudních poplatků vyhovět, v otázce ustanovení zástupce z řad advokátů žádosti žalobců vyhověno nebylo, neboť jsou již oba na základě plné moci právně zastoupeni.
K odvolání obou žalobců Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 18. července 2017, č.j. 1 Co 37/2017-616, usnesení krajského soudu v napadené části, ve výroku II., potvrdil. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že jsou-li žalobci zastoupeni advokátem na základě plné moci, pak nejenže není třeba, aby jim byl ustanoven další advokát ve smyslu ustanovení §30 o.s.ř, nýbrž je vyloučeno, aby jim byl vedle advokáta, kterého mají na základě plné moci, ustanoven další advokát soudem.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali oba žalobci dne 13. října 2017 dovolání. Splnění předpokladu přípustnosti dovolání shledávají v tom, že otázka procesního práva, zda-li v případě účastníka řízení osvobozeného od soudních poplatků má ustanovení advokáta soudem přednost před určením advokáta Českou advokátní komorou, dosud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena. Dovolatelé navrhují, aby dovolací soud napadené usnesení změnil tak, že žalobcům a) a b) se zástupce z řad advokátů ustanovuje a dále, aby přiznal žalobcům náhradu nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1.1.2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.) dále jen „o.s.ř.“.
Dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými, za splnění podmínky §241 odst. 1 o.s.ř. a obsahovalo náležitosti vyžadované ustanovením §241a odst. 2 o.s.ř. Dovolací soud se proto zabýval přípustností dovolání.
Podle §237 o.s.ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání pro řešení otázky procesního práva, zda má ustanovení právního zástupce soudem přednost před určením advokáta Českou advokátní komorou není přípustné, neboť tato otázka již byla v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena.
Podle §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Podle §31 odst. 1 o.s.ř. ustanovený opatrovník nebo jiný zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci.
Podle §28 odst. 1 o.s.ř. nevyplývá-li z plné moci něco jiného, plná moc zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2311/2012, zdůraznil, že ustanovení zástupce nezávisí na úvaze soudu; jsou-li splněny předpoklady uvedené v §30 odst. 1 o.s.ř. je soud povinen žádosti účastníka o ustanovení zástupce vyhovět. Tím, že ustanoví účastníku na jeho žádost zástupce, soud plní povinnost zajistit účastníkům stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Současně jde o naplnění čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, uveřejněné pod č. 2/1993 Sb., dále jen „Listina“, podle něhož má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, a to od počátku řízení.
V usnesení ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1374/2013, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v případě, že soud zamítne žádost o ustanovení zástupce, aniž by náležitě shledal předpoklady pro toto rozhodnutí, resp. aniž by je přiléhavě odůvodnil, poruší tím právo na právní pomoc zakotvené v čl. 37 odst. 2 Listiny.
V nyní posuzovaném případě odvolací soud nevyhověl žádosti žalobců o ustanovení zástupce s odůvodněním, že žalobci jsou již právně zastoupeni na základě plné moci udělené dne 24. 8. 2016 a 25. 8. 2016 advokátce Mgr. Kamile Kolaříkové a zástupce k ochraně jejich zájmů tak již byl ustanoven. Toto právní posouzení věci odvolacím soudem je správné.
Současně je třeba uvést, že v již zahájeném řízení má ustanovený zástupce s ohledem na ustanovení §31 odst. 1 o.s.ř. stejné postavení jak zástupce, kterému byla udělena procesní plná moc, je tedy ustanovován pro celé řízení nikoliv pro jednotlivý úkon (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2209/2005).
Žalobci byli před podáním posuzované žádosti zastoupeni advokátkou na základě plné moci. Je přitom nerozhodné, zda by žalobce zastupoval právní zástupce ustanovený soudem, nebo jsou-li zastoupeni na základě udělené plné moci. Podstatné je, že žalobci byli a jsou v řízení právně zastoupeni a ustanovení zástupce k ochraně jejich zájmů tak není nezbytně třeba.
S ohledem na shora řečené nelze než uzavřít, že dovolání nebylo shledáno přípustné ve smyslu §237 o.s.ř. Nejvyšší soud jej tudíž podle §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2018
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu