ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.238.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 238/2018-132
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 71/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2017, č. j. 54 Co 468/2016-114, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem 27. 5. 2015 (správně 27. 5. 2016), č. j. 22 C 71/2013-88, nepřipustil rozšíření žaloby na částku 10 000 000 Kč (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení 2 000 000 Kč (výrok II) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení 600 Kč (výrok III).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem jednak zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a II co do částky 9 925 000 Kč a v tomto rozsahu řízení zastavil, jednak jej potvrdil ohledně částky 75 000 Kč (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Zároveň rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 900 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Zároveň s podaným dovoláním žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků, ustanovení zástupce pro předmětné dovolací řízení a vznesl požadavek na odkladný účinek dle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Soud prvního stupně žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítl usnesením ze dne 6. 9. 2017, č. j. 22 C 71/2013-121. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 17. 10. 2017, č. j. 54 Co 381/2017-125, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. O dovolání podaném proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud rozhodl tak, že jej odmítl usnesením ze dne 14. 2. 2018, č. j. 30 Cdo 239/2018.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. 11. 2017, č. j. 22 C 71/2013-128, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání proti napadenému rozsudku zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce však přes výzvu soudu nedostatek zastoupení neodstranil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolací řízení Nejvyšším soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci zastaveno, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4491/2017, nebo ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4619/2017).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 14. února 2018
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu