ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.450.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 450/2018-93
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce P. B. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 1 349 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 26 C 135/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2017, č. j. 21 Co 219/2017-41, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu prvního stupně ze dne 9. 5. 2017, č. j. 26 C 135/2017-32, kterým bylo řízení zastaveno (výrok I) a bylo rozhodnuto o nákladech řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl pravomocně zamítnut usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 9. 2017, č. j. 26 C 135/2017-64, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 25. 10. 2017, č. j. 21 Co 388/2017-73.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 11. 2017, č. j. 26 C 135/2017-76, byl žalobce opětovně vyzván, aby si ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení zvolil pro dovolací řízení zástupce a jeho prostřednictvím podal dovolání, jinak Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu reagoval tak, že podáním datovaným dne 4. 12. 2017 a soudu prvního stupně doručeným dne 7. 12. 2017 znovu požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (č. l. 79).
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Žalobce coby dovolatel není právně zastoupen, zároveň netvrdil, že má právnické vzdělání, a přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Pokud žalobce v návaznosti na pravomocné zamítnutí svého předchozího návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů neprodleně podal nový a obsahově zcela totožný návrh, pak se k jeho opakovanému návrhu na ustanovení zástupce nepřihlíží, neboť žalobce takovým postupem evidentně maří řádný postup v řízení. Ve shodě s ustanovením §2 a §6 o. s. ř. takový zneužívající procesní postup žalobce nepožívá právní ochrany, neboť odborná literatura i judikatura shodně dovozují, že má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k úkonu podle ustanovení §41 odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží [viz Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016]. I pokud by uvedené podání žalobce nemělo zneužívající charakter, nebylo by možno o něm věcně rozhodnout a řízení o návrhu žalobce by bylo nutno zastavit, poněvadž žalobce v opakovaném návrhu na ustanovení zástupce neuvádí žádné nové skutečnosti (k takovému postupu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod č. 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 15. 7. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2943/13).
Z doposud uvedeného vyplývá, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 27. 2. 2018
Mgr. Hynek Zoubek
pověřený člen senátu