ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5075.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5075/2017-373
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobců a) R. P. , narozeného XY, a b) J. P. , narozené XY, obou bytem v XY, zastoupených JUDr. Vladimírem Škrétou, advokátem se sídlem v Liberci, U Soudu 363/10, proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 189/2008, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2017, č. j. 62 Co 495/2016-336, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Žalobci se v řízení na žalované původně domáhali zaplacení náhrady škody v celkové výši 234 788 Kč s příslušenstvím, která jim měla být způsobena jednak (v částce 185 866 Kč s příslušenstvím) vydáním dodatečných platebních výměrů Finančním úřadem v Jablonci nad Nisou, které byly později jako nezákonné zrušeny, jednak (v částce 48 922 Kč s příslušenstvím) v důsledku nesprávného úředního postupu Úřadu práce v Jablonci nad Nisou. Vzhledem k tomu, že o nároku žalobců na náhradu škody způsobené nezákonnými rozhodnutími bylo co do částky 11 750 Kč s příslušenstvím pravomocně rozhodnuto již v předchozím řízení, zůstaly předmětem sporu již jen nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku vydání nezákonných rozhodnutí v částce 174 116 Kč s příslušenstvím a nárok na náhradu škody způsobené nesprávným předním postupem v částce 48 922 Kč s příslušenstvím.
Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 27. 6. 2016, č. j. 22 C 189/2008-295, zamítl žalobu o zaplacení částky 223 038 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl, že žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 4 800 Kč (výrok II).
Dovoláním napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil zamítající rozsudek soudu prvního stupně co do částky 174 116 Kč s příslušenstvím (výrok I rozsudku odvolacího soudu), a co do částky 48 922 Kč s příslušenstvím jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci v rozsahu výroku I včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně konstatuje, že otázka příčinné souvislosti – vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody – je otázkou skutkovou, nikoli otázkou právní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001). Právní posouzení příčinné souvislosti může spočívat toliko ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3471/2009). Závěry odvolacího soudu přijaté v projednávané věci, že mezi vydáním obou nezákonných rozhodnutí Finančního úřadu v Jablonci nad Nisou a vznikem (tvrzené) škody spočívající v nevýhodném prodeji automobilů, resp. v nevýhodném převodu práv k družstevnímu bytu, není dána příčinná souvislost, nejsou výsledkem aplikace právních norem na zjištěný skutkový stav, nýbrž výsledkem hodnocení provedených důkazů; nejde tudíž o závěry právní, ale o závěry skutkové (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2015, sp. zn. 30 Cdo 2143/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1495/2014). Brojí-li žalobci proti těmto (skutkovým) závěrům odvolacího soudu, uplatňují nezpůsobilý dovolací důvod (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.).
Stejně je třeba posoudit námitku žalobců, že odvolací soud při zkoumání existence příčinné souvislosti mezi vydáním předmětných nezákonných rozhodnutí a vznikem (tvrzené) škody řádně nezohlednil časové hledisko. Rovněž tato námitka se vztahuje ke skutkovým závěrům odvolacího soudu, a přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. proto rovněž nemůže založit.
Skutečnost, že žalobci spojují škodu, jež jim měla vzniknout nevýhodným převodem práv k družstevnímu bytu, rovněž s nesprávným úředním postupem Finančního ředitelství v Ústí nad Labem, jenž měl spočívat v průtazích s rozhodnutím o odvolání, uplatňují žalobci až v dovolacím řízení. K takovéto nové skutečnosti však nelze v dovolacím řízení přihlížet (srov. §241a odst. 6 o. s. ř.).
Ani námitka žalobců, že se odvolací soud v odůvodnění řádně nevypořádal s argumentací žalobců, a napadené rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné, přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládá. Nejvyšší soud konstantně judikuje, že ani pokud rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění práv dovolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3102/2014), což v případě žalobců nebyly.
Námitky žalobců vytýkající odvolacímu soudu vady řízení (překvapivost rozhodnutí odvolacího soudu, nevypořádání se s argumentací žalobců a neprovedení navržených důkazů) nemohou založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží dle §242 odst. 3 o. s. ř. jedině tehdy, pokud je dovolání přípustné, což v dané věci není.
Jelikož napadeným rozsudkem odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O nákladech řízení včetně tohoto řízení dovolacího tak rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení u něho skončí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 12. 2018
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu