ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5375.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5375/2017-162
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně H. P., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 72/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2016, č. j. 15 Co 281/2016-114, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem ze dne 6. 9. 2016, č. j. 15 Co 281/2016-114, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 26. 2. 2016, č. j. 15 C 72/2015-99, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím (výrok I odvolacího soudu) a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II odvolacího soudu).
Proti výše uvedenému rozsudku odvolacího soudu (č. j. 15 Co 281/2016-114) podala žalobkyně dovolání ze dne 16. 9. 2016 (č. l. 117), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyla žalobkyně zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání. Žalobkyně současně v dovolání mimo jiné požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně o žádosti žalobkyně rozhodl usnesením ze dne 19. 12. 2016, č. j. 15 C 72/2015-148, tak, že zamítl její návrh ze dne 6. 10. 2016 na spojení řízení o žádostech o ustanovení zástupce pro dovolání u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 72/2015 a sp. zn. 15 C 31/2012 (výrok I) a dále rozhodl, že se její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o mimořádných opravných prostředcích zamítá (výrok II). Odvolací soud usnesením ze dne 6. 4. 2017, č. j. 15 Co 163/2017-154, usnesení soudu prvního stupně v (odvoláním) napadeném výroku (II) potvrdil. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu (č. j. 15 Co 163/2017-154) podala žalobkyně dovolání ze dne 21. 6. 2017 (č. l. 157), při jehož podání nebyla zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání. Žalobkyně současně v dovolání požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 20. 4. 2017, č. j. 15 C 72/2015-156, které bylo žalobkyni doručeno dne 2. 5. 2017, soud prvního stupně vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 6. 4. 2017, č. j. 15 Co 163/2017-154. Současně žalobkyni poučil, že nebude-li do 60 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
K žalobkyní podanému dovolání (proti usnesení odvolacího soudu č. j. 15 Co 163/2017-154) Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil usnesením ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5376/2017.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byla žalobkyně právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má sama právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, ačkoliv vzhledem k výzvě soudu prvního stupně (srov. usnesení ze dne 20. 4. 2017, č. j. 15 C 72/2015-156) si musela být vědoma toho, že při podání dovolání musí být zastoupena advokátem (srov. §241 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Vzhledem k tomu, že dovolací řízení bylo zastaveno, nebylo třeba rozhodovat o návrhu na odklad (vykonatelnosti) a právní moci napadeného rozhodnutí.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 21. února 2018
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu