ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5744.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5744/2017-72
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce P. B. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 5 505 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 7 C 62/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. 2. 2017, č. j. 22 Co 333/2016-34, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací usnesení Okresního soudu v Pardubicích jako soudu prvního stupně ze dne 21. 7. 2016, č. j. 7 C 62/2016-17, jímž žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byla pravomocně zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. 8. 2017, č. j. 7 C 62/2016-60, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 27. 9. 2017, č. j. 22 Co 322/2017-66. K žalobcem podanému dovolání Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil usnesením ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5746/2017.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 26. 6. 2017, č. j. 7 C 62/2016-55, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, přičemž byl rovněž poučen o následcích nesplnění výzvy. Nejvyššímu soudu je rovněž z jeho činnosti známo, že žalobce podává značné množství dovolání, a je si tak následků nedostatku povinného zastoupení vědom.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Žalobce není v dovolacím řízení právně zastoupený, sám právnické vzdělání nemá. Žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení již byla pravomocně zamítnuta a dovolací řízení zastaveno. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Co se týče označení žalované strany, Nejvyšší soud vyšel z toho, že žalobce ve svých podáních za žalovanou označuje toliko Českou republiku – Ministerstvo spravedlnosti (srov. např. podání žalobce na č. l. 36, 61 a 68).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 27. února 2018
Mgr. Hynek Zoubek
pověřený člen senátu