Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.05.2018, sp. zn. 30 Nd 110/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.110.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.110.2018.1
sp. zn. 30 Nd 110/2018-19 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci oprávněné I. S., správkyně konkurzní podstaty úpadce Moravská uhelná a. s., zastoupené JUDr. Karlem Schellem, LL.M., MBA, advokátem, se sídlem v Brně, Ambrožova 6, proti povinné České republice – Krajskému soudu v Brně, se sídlem v Brně, Rooseveltova 648/16, k návrhu oprávněné na přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti podle §12 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto: Věc vedená u Exekutorského úřadu Vyškov pod sp. zn. 114 EX 417/17 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze jako soudu odvolacímu. Odůvodnění: Soudní exekutorka Mgr. Zuzana Komínková předložila Nejvyššímu soudu shora uvedenou věc „k rozhodnutí o věcné příslušnosti“, neboť „v podaném odvolání oprávněná navrhuje, aby byl jako příslušný soud k rozhodování o odvolání ustanoven Městský soud v Praze.“ Podle připojeného odvolání ze dne 2. 2. 2018 (podle předkládací zprávy soudní exekutorce doručeného 3. 2. 2018) oprávněná napadá usnesení soudní exekutorky ze dne 19. 1. 2018, č. j. 114 EX 417/17-14, kterým tato rozhodla, že exekuční řízení zahájené dne 24. 11. 2017 se v plném rozsahu zastavuje, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení a že oprávněná je povinna soudní exekutorce uhradit náklady exekuce ve výši 847 Kč. Oprávněná pak mj. uvedla, že „o tomto odvolání nemůže rozhodovat jako odvolací soud Krajský soud v Brně, protože je účastníkem tohoto řízení. Vzhledem k této skutečnosti oprávněná navrhuje, aby v rámci nutné delegace podle §12 odst. 1, 2 OSŘ byl jako příslušný soud k rozhodování o tomto odvolání ustanoven Městský soud v Praze.“ Nejvyššímu soudu byl tak předložen návrh oprávněné na přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti podle §12 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jeno. s. ř.“). Povinná se k výzvě soudní exekutorky, s připojenou doložkou podle §101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila k důvodu, pro který má být věc přikázána jinému soudu, a rovněž k určení, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Praze, ve stanovené lhůtě nevyjádřila Podle §12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3). Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). Podle §15 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle §12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle §14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v §16 odst. 1 (odstavec 2). Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Podle §16a odst. 1 o. s. ř. jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle §12 odst. 1. Z citovaných ustanovení se podává, že postupem podle §12 odst. 1 o. s. ř. může být věc přikázána (k žádosti předsedy soudu) jinému soudu téhož stupně (s výjimkou situace předpokládané §16a odst. 2 o. s. ř.) tehdy, jsou-li splněny buď předpoklady vymezené v §15 odst. 1, odst. 2 věta první, část věty za středníkem o. s. ř., anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle §16 odst. 1 o. s. ř. o vyloučení soudce či soudců dotčeného soudu a současně není možné věc přikázat jinému soudci téhož soudu (§16a odst. 1 o. s. ř.). Z obsahu předloženého spisu se podává, že žádný ze soudců Krajského soudu v Brně, který má ve věci rozhodovat jako soud odvolací, neoznámil podle §15 odst. 1 o. s. ř. předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl v projednávané věci vyloučen (natož aby tak učinili všichni soudci tohoto soudu), a nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení žádného ze soudců tohoto soudu podle §16 odst. 1 o. s. ř. Není tudíž naplněn alespoň jeden z předpokladů, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz ). Pouze pro úplnost, vzhledem k odkazu navrhovatelky též na ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., Nejvyšší soud uvádí, že na podkladě podaného návrhu neshledal ani důvody pro přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti, neboť z návrhu nijak nevyplývá existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci u Městského soudu v Praze. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že projednávaná věc se nepřikazuje podle §12 odst. 1, ani podle §12 odst. 2 o. s. ř. jinému odvolacímu soudu. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 16. 5. 2018 Mgr. Vít Bičák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/16/2018
Spisová značka:30 Nd 110/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.110.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§12 odst. 1, 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:07/12/2018
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 2097/18
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12