ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.1366.2018.1
sp. zn. 32 Cdo 1366/2018-76
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Gallusem v právní věci žalobkyně MONETA Money Bank, a.s. , se sídlem v Praze 4, Michle, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 28, identifikační číslo osoby 25672720, proti žalované M. S. , o zaplacení 1 965 116,07 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 51 C 307/2014, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2016, č. j. 23 Co 412/2016-47, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 8. 8. 2016, č. j. 51 C 307/2014-41, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl návrh žalované na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o jejím dovolání (č. l. 18 spisu) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 9. 2015, č. j. Ncp 1008/2015-16, jímž bylo rozhodnuto o námitce žalované proti věcné příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 1 tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.
Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žalovaná v podání ze dne 23. 5. 2016 spolu s námitkou proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 4. 2016, č. j. 51 C 307/2014-21 (jímž byla soudem prvního stupně vyzvána, aby si zvolila advokáta jako zástupce pro dovolací řízení a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání), požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z důvodu podání dovolání. Na výzvu soudu prvního stupně žalovaná sice reagovala zasláním vyplněného prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a připojením některých dalších listin, podle posouzení soudu prvního stupně, zdůrazňujícího povinnost účastníka žádajícího osvobození od soudních poplatků prokázat naplnění důvodů pro osvobození od soudních poplatků, však žalovaná jí uváděné důvody o osvobození řádně neprokázala. Dospěl tak k závěru, že žalovaná věrohodně nedoložila svou majetkovou, sociální a výdělkovou situaci a tudíž nesplnila předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a tím i podmínku předpokládanou v §30 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Proto její žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů nevyhověl.
Podle odvolacího soudu soud prvního stupně náležitě zjistil skutkový stav věci a dospěl ke správnému zjištění, že na základě tvrzení žalované a předložených listin nelze posoudit, zda žalovaná splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaná, ač byla soudem prvního stupně poučena o své povinnosti doložit závazky i další uváděné skutečnosti a ačkoli tato její povinnost vyplývá i z formuláře Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, řádně neuvedla ani nedoložila výši svých dluhů, když měla uvést a doložit věřitele, výši závazku, důvod vzniku, výši měsíční splátky a splatnost. Rovněž nedoložila tvrzené výdaje na nájemné a sociální a zdravotní pojištění. Odvolací soud poznamenal, že neuvedení rozhodných skutečností a jejich nedoložení nemá za následek nic jiného než zamítnutí žádosti.
Podle odvolacího soudu však soud prvního stupně přehlédl, že žalovaná nesplňuje ani druhou podmínku uvedenou v §138 odst. 1 o. s. ř., která – není-li naplněna – je sama o sobě důvodem pro nevyhovění žádosti o osvobození od soudních poplatků. Žalovaná se totiž domáhá osvobození od soudních poplatků (i ustanovení zástupce z řad advokátů) pro řízení o dovolání proti rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu, proti němuž nejsou přípustné žádné opravné prostředky, tedy ani dovolání. Za této situace, kdy jde ze strany žalované o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva v dovolacím řízení, není na místě jí přiznat osvobození od soudních poplatků, či dokonce vynakládat prostředky státu na soudem ustanoveného zástupce. Odvolací soud proto uzavřel, že žalovaná nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a tím ani pro ustanovení zástupce. Proto odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu žalované na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů jako věcně správné potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž namítá, že odvolací soud právně pochybil. Tvrdí, že prohlášení, do něhož vyplnila všechny známé údaje a připojila k němu kopie dostupných listin, je dostatečné, když soudu vytýká, že ve své výzvě nespecifikoval, jaké konkrétní listiny by měla doložit. Poukazuje na to, že soudu zaslala přehled svých příjmů, které jsou pod hranicí životního minima. Přitom je zcela nemajetná a má mnoho závazků plynoucích především z jejího bývalého podnikání. Rovněž argumentuje tím, že totožné prohlášení a kopie doložených listin byly pro jiné soudy dostatečné.
Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud změnil napadené usnesení odvolacího soudu tak, že jí přizná osvobození od soudních poplatků a vyhoví její žádosti na ustanovení právního zástupce.
Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II. přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017.
Směřuje-li dovolání účastníka, který není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení (jak je tomu i v předmětné věci), pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, posoudil Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení podle §104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je – stejně jako ostatní jeho uvedená rozhodnutí – veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že žalovaná nesplňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o jejím dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze 14. 9. 2015, č. j. Ncp 1008/2015-16, již z toho důvodu, že uplatňuje své právo zřejmě bezúspěšně, podala-li toto dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu o věcné příslušnosti soudu, proti němuž zákon žádné opravné prostředky (tedy ani dovolání) nepřipouští a jsou jím tak účastníci řízení i soudy vázány (srov. §104a odst. 7 o. s. ř.). V takové situaci žalovaná nesplňuje jednu z podmínek pro osvobození od soudních poplatků (srov. §138 odst. 1 o. s. ř.) a nejsou-li u ní předpoklady, aby byla osvobozena od soudních poplatků, nelze jí k její žádosti zástupce k ochraně jejich zájmů ustanovit (srov. §30 odst. 1 o. s. ř.). Kromě toho nedošlo na straně žalované ani ke splnění druhé podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků, když věrohodně nedoložila, že požadované osvobození její poměry odůvodňují.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 odst. 1 a §30 odst. 1 o. s. ř a kdy dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o jejím dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2016, č. j. 23 Co 412/2016-47, zastavil podle §243f odst. 2, §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. §151 odst. 1 o. s. ř., jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 5. 2018
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu