ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.200.2018.1
sp. zn. 32 Cdo 200/2018-456
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Příhodou ve věci žalobkyně Karlovarské minerální vody, a. s. , se sídlem v Karlových Varech, Horova 1361/3, PSČ 360 01, identifikační číslo osoby 14706725, zastoupené JUDr. Josefem Kašparem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Jáchymovská 27/114, PSČ 360 04, proti žalovanému J. Ž. , zastoupenému JUDr. Josefem Čejkou, advokátem se sídlem v Otrokovicích, nám. 3. května 1606, PSČ 765 02, o zaplacení částky 127 082,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17/25 Cm 1/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 8. 2017, č. j. 8 Cmo 142/2017-368, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 8. 2017, č. j. 8 Cmo 142/2017-372, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podle §241a odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi soustavně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. V dovolání, které může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jak je tomu v posuzované věci), je dovolatel povinen vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části (srov. např. již usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V dovolání, které v souladu s §241 odst. 1, 4 o. s. ř. sepsal soudem ustanovený advokát dovolatele, není o přípustnosti dovolání ani zmínky a argumentace, která by odpovídala některému z předpokladů přípustnosti dovolání stanovených v §237 o. s. ř., se v textu dovolání nenalézá.
V dovolání sepsaném samotným dovolatelem, které advokát podle prohlášení v jím sepsaném dovolání doplňuje, aniž by však výslovně uvedl, že je bere za své, dovolatel s odkazem na poučení dané mu odvolacím soudem uvedl pouze tolik, že podává dovolání „pro vyřešení otázky hmotného práva a procesního práva, jemž otázka nebyla vyřešena, při čemž odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a má být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzená jinak“. I kdyby bylo možno toto podání považovat za dovolání sepsané advokátem, nic by to na závěru o absenci obligatorních náležitostí nezměnilo; nejde tu o nic jiného než o neúplnou a nepřesnou citaci §237 o. s. ř. Nejen že nejsou označeny judikatorní závěry Nejvyššího soudu, od nichž se měl odvolací soud odchýlit, popřípadě od nichž by se měl odchýlit Nejvyšší soud, ale není vymezena ani příslušná právní otázka.
Vytčený nedostatek obligatorních náležitostí dovolání nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, která brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání (srov. §243c odst. 1 větu první o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání jako vadné podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 5. 2018
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu