ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.272.2018.1
sp. zn. 32 Cdo 272/2018-345
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně MITREGA stavby Ostrava s. r. o. , se sídlem ve Frýdku-Místku, Palkovická 2204, PSČ 738 01, identifikační číslo osoby 27858103, zastoupené Mgr. Romanem Měrkou, advokátem, se sídlem ve Frýdku-Místku, Farní 19, proti žalovanému T. V. , zastoupenému Mgr. Filipem Jakovidisem, advokátem, se sídlem v Rychvaldu, Bohumínská 1553, o zaplacení částky 471 083 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty v částce 541 665,21 Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 496/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2017, č. j. 8 Co 144/2017-296, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2017, č. j. 8 Co 144/2017-296, se zamítá .
Odůvodnění:
Žalovaný podal včasné dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku a navrhl, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost. Uvedl, že mu neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozí závažná újma, neboť v současné době nedisponuje dostatečnými finančními prostředky k úhradě přisouzené částky a neprodlená exekuce by byla pro něho likvidační.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Napadeným rozsudkem odvolací soud v prvním výroku potvrdil rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 25. 11. 2016, č. j. 15 C 469/2014-261, v té části výroku pod bodem I, jíž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 471 083 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 26. 5. 2013 do zaplacení, ve výši 7,05 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 26. 6. 2013 do zaplacení, ve výši 7,05 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 26. 7. 2013 do zaplacení, ve výši 7,05 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 26. 8. 2013 do zaplacení a ve výši 7,05 % ročně z částky 71 083 Kč za dobu od 26. 9. 2013 do zaplacení, a smluvní pokutu ve výši 235 721,11 Kč. V části týkající se smluvní pokuty ve výši 305 944,10 Kč změnil tento rozsudek tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá, a ve zbývajícím rozsahu jej zrušil a řízení zastavil. Ve druhém výroku pak uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 147 467 Kč, ve třetím a ve čtvrtém výroku rozhodl o povinnosti žalovaného a žalobkyně k náhradě nákladů řízení vůči České republice a v pátém výroku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 10 347 Kč, vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Dovolatel napadl rozsudek odvolacího soudu výslovně ve všech výrocích.
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (dostupném na http://www.nsoud.cz ), ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.
V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatele, k níž by mělo dojít zaplacením přisouzených částek, nepodává.
Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatel v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí. Jeho majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu pak nevyplývají ani z obsahu spisu.
Nejvyšší soud proto žádost dovolatele o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. 3. 2018
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu