ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.3211.2017.1
sp. zn. 32 Cdo 3211/2017-442
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně SERVIND s. r. o. , se sídlem v Tuchoměřicích, Ke Kopanině 488, PSČ 252 67, identifikační číslo osoby 48024546, zastoupené Mgr. Davidem Maříkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Americká 177/35, proti žalovanému P. H. , se sídlem v Hradci Králové – Moravském Předměstí, zastoupenému JUDr. Vladimírem Krčmou, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Střelecká 437/4, o zaplacení částky 549 780 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 36 Cm 154/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2017, č. j. 8 Cmo 148/2016-421, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2017, č. j. 8 Cmo 148/2016-421, se zamítá .
Odůvodnění:
Ve shora označené věci Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 2. 2016, č. j. 36 Cm 154/2008-365, zamítl žalobu na zaplacení částky 549 780 Kč s úroky z prodlení (výrok I) a uložil žalobkyni zaplatit na náhradu nákladů řízení žalovanému částku 348 735,20 Kč (výrok II) a České republice částku 10 527,50 Kč (výrok III).
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 2. 2017, č. j. 8 Cmo 148/2016-421, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 29 933,80 Kč (druhý výrok).
Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu včasným dovoláním a navrhla, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost ve výrocích o náhradě nákladů řízení. Argumentuje, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a náklady řízení, jejichž náhradu odvolací soud žalovanému přiznal, v případě její výhry ve sporu pouze navýší její pohledávku za žalovaným.
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a k době, kdy bylo řízení zahájeno, se pro ně uplatní - v souladu s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a v souladu s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (dostupném na http://www.nsoud.cz ), ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.
V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatelky, k níž by mělo dojít zaplacením náhrady nákladů řízení přisouzené žalovanému, nepodává.
Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka nejenže v návrhu na odklad vykonatelnosti neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, nýbrž hrozbu závažné újmy ani netvrdí.
Nejvyšší soud proto žádost dovolatelky o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. 2. 2018
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu