ECLI:CZ:NS:2018:32.ND.118.2018.1
sp. zn. 32 Nd 118/2018-46
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Miroslava Galluse ve věci oprávněného Statutárního města Ústí nad Labem , se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, PSČ 400 01, identifikační číslo osoby 00081531, proti povinnému A. Z. , o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 2348/2017, o návrhu na určení místní příslušnosti takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 2348/2017 podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Vratislav Pospíšil, se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Hradební 484/2, podal dne 19. 12. 2017 u Okresního soudu v Ústí nad Labem žádost o pověření a nařízení exekuce dle vykonatelných příkazů Statutárního města Ústí nad Labem o uložení pokuty ze dne 2. 11. 2006, č. MM/OK/PD/58241/06/PR, a ze dne 3. 11. 2006, č. MM/OK/PD/59262/06/PR, a dle vykonatelných rozhodnutí Statutárního města Ústí nad Labem ze dne 27. 6. 2007, č. MM/OK/PD/22168/07/PR, ze dne 17. 3. 2008, č. MM/OK/PD/50742/07/PP, ze dne 24. 9. 2008, č. MM/OK/PD/47330/08/PP, ze dne 21. 5. 2010, č. MM/OK/PD/37940/10/R, ze dne 3. 8. 2010, č. MM/OK/PD/60865/10/PÚJ, a ze dne 16. 8. 2010, č. MM/OK/PD/54583/10/R. Soudní exekutor tak učinil na základě exekučního návrhu oprávněného.
Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 27. 2. 2018, č. j. 73 EXE 2348/2017-39, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Okresní soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť povinný na území České republiky nemá trvalý pobyt ani pobyt podle druhu pobytu cizince. Dle sdělení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, pracoviště Ústí nad Labem ze dne 12. 1. 2018 skončila platnost povolení povinného k pobytu na území České republiky dne 23. 8. 2012, přičemž k poslednímu pobytu byl přihlášen na adrese v T.
Podle §35 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle §252 odst. 2, část věty před středníkem občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Protože povinný nemá na území České republiky místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V posuzovaném případě jsou tedy splněny předpoklady pro to, aby Nejvyšší soud vydal rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení určil jako místně příslušný ten soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Ústí nad Labem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 5. 2018
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu