ECLI:CZ:NS:2018:32.ND.122.2018.1
sp. zn. 32 Nd 122/2018-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v exekuční věci oprávněné České republiky - Okresního soudu v Kroměříži , se sídlem v Kroměříži, Soudní 1279/11, PSČ 767 01, identifikační číslo osoby 00025127, proti povinnému R. B. , o žádosti o pověření a nařízení exekuce pro 2 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 173/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 173/2018, projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži.
Odůvodnění:
Dne 16. 2. 2018 byla doručena Okresnímu soudu v Kroměříži žádost Mgr. Jaroslava Homoly, soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-město, se sídlem v Brně, Hlinky 41/104, o pověření a nařízení exekuce podle vykonatelného exekučního titulu – usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 5. 1. 2017, č. j. 9 T 155/2016-188. Soudní exekutor tak učinil na základě exekučního návrhu oprávněné, aby ho soud pověřil provedením exekuce k vymožení pohledávky ve výši 2 000 Kč. V návrhu na nařízení exekuce je uvedeno bydliště povinného na adrese K.
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 2. 3. 2018, č. j. 32 EXE 173/2018-15, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Okresní soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti exekučního soudu nelze za dané situace určit. V průběhu řízení vyšlo najevo, že povinný je občanem Slovenské republiky, kde je hlášen k trvalému pobytu v Ž. Z výpisu z registru obyvatel bylo zjištěno, že povinný evidencí neprochází. Ze zprávy Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se soudu adresa současného pobytu povinného nepodařila zjistit, povinný nemá povolen v současné době na území České republiky žádný druh pobytu. Dne 16. 1. 2017 povinný požádal o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, jeho žádost však byla pravomocně zamítnuta. Okresnímu soudu není ani známo, zda se na území České republiky nachází postižitelný majetek povinného.
Podle §28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „exekuční řád“), exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Podle §35 exekučního řádu exekuční řízení se zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Z obsahu spisu (z výše označeného exekučního titulu) vyplývá, že povinný měl adresu pro doručování v K., kterou uvedla oprávněná v návrhu na nařízení exekuce jako bydliště povinného. Protože povinný (státní občan Slovenské republiky) není veden v registru obyvatel, nemá na území České republiky žádný druh pobytu ani se v ní nezdržuje, resp. soudu není známo, kde se zdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky exekučně postižitelný majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce. Ačkoli kritéria bydliště nebo místa, kde se povinný zdržuje, se v projednávané věci nemohou přímo uplatnit, lze při určení místně příslušného soudu vycházet z toho, že poslední bydliště v České republice měl povinný v obvodu Okresního soudu v Kroměříži, kde by se mohl nacházet i případný majetek povinného, bude-li soudním exekutorem po nařízení exekuce zjištěn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Je tudíž zjevné, že v posuzovaném případě byly naplněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s §11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Kroměříži, u něhož bylo řízení zahájeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 5. 2018
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu