ECLI:CZ:NS:2018:32.ND.123.2018.1
sp. zn. 32 Nd 123/2018-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v exekuční věci oprávněného města Kutné Hory , se sídlem v Kutné Hoře, Havlíčkovo náměstí 552/1, identifikační číslo osoby 00236195, zastoupeného Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, proti povinné K. Č. , o žádosti o pověření a nařízení exekuce pro 326 Kč, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 299/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 299/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
Dne 29. 1. 2018 byl soudnímu exekutorovi Mgr. Ing. Jiřímu Proškovi, se sídlem v Plzni, Dominikánská 13/8, doručen exekuční návrh oprávněného k vymožení peněžité pohledávky za povinnou ve výši 326 Kč a nákladů exekuce. Dne 30. 1. 2018 požádal jmenovaný soudní exekutor Okresní soud v Ústí nad Labem o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné.
Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 23. 2. 2018, č. j. 73 EXE 299/2018-18, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí lhůty pro podání odvolání oprávněného bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne.
Z ustanovení §28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Podle ustanovení §35 exekučního řádu se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle ustanovení §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle ustanovení §105 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), které se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 exekučního řádu), vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §252 odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Ze spisu se podává, že povinná je občankou Slovenské republiky, která nemá místo trvalého pobytu na území České republiky ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince a exekučnímu soudu není znám ani majetek povinné v obvodu soudu. Podle potvrzení Ministerstva vnitra – odboru azylové a migrační politiky ze dne 12. 2. 2018, č. j. MV-19233-2/OAM-2018, měla povinná místo pobytu na území České republiky pouze do 30. 11. 2017, a to v Ch., a jiné místo jejího pobytu není známo. Exekuční návrh byl podán dne 29. 1. 2018.
Poněvadž povinná nemá místo trvalého pobytu na území České republiky ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinná majetek. Skutečnost, zda povinná má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V projednávané věci tak byly splněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s ustanovením §11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Ústí nad Labem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 5. 2018
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu