ECLI:CZ:NS:2018:32.ND.124.2018.1
sp. zn. 32 Nd 124/2018-759
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně Mgr. Petry Hrachy , advokátky se sídlem v Brně, Cihlářská 643/19, insolvenční správkyně úpadce PMC, s. r. o., identifikační číslo osoby 49448749, zastoupené JUDr. Danou Peterkovou Linduškovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Cihlářská 643/19, proti žalované LISSA s. r. o. , se sídlem v Brně, Václavská č. p. 226, č. o. 2, PSČ 603 00, identifikační číslo osoby 60700149, zastoupené Mgr. Martinem Řandou, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Truhlářská 1104/13, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 20 C 230/96, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu uplatněné v řízení o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2017, č. j. 26 Co 262/2016-697, rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. 3. 2016, č. j. 20 C 230/96-641, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2015, č. j. 26 Co 311/2015-611, rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2014, č. j. 20 C 230/96 - 568, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, č. j. 30 Cdo 1447/2014-543, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2013, č. j. 26 Co 560/2012-498, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2012, č. j. 15 Co 38/2012-397, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 1058/2018, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Vrcha, JUDr. Pavel Pavlík a Mgr. Vít Bičák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 1058/2018.
Ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží .
Odůvodnění:
Podáním ze dne 10. 11. 2017 žalovaná napadla dovoláním v záhlaví uvedená rozhodnutí Městského soudu v Brně, Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu. Věc je u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. 30 Cdo 1058/2018 a rozhodnout o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2018, složenému ze soudců JUDr. Pavla Vrchy, Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Pavlíka.
V podání ze dne 4. 4. 2018 dovolatelka vznesla námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Vrchy a JUDr Pavla Pavlíka, „případně všech soudců senátu č. 30“.
Důvody vyloučení soudců Nejvyššího soudu spatřuje v tom, že její nynější dovolání směřuje mimo jiné proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, č. j. 30 Cdo 1447/2014-543, vydanému senátem, jehož členy byli také JUDr. Pavel Vrcha a JUDr. Pavel Pavlík, jmenovaní soudci se tedy „přímo podíleli na vydání rozhodnutí, které bude předmětem dovolacího přezkumu v nyní souzené věci“ a dovolatelka se proto domnívá, že u těchto dvou soudců, případně u všech soudců senátu č. 30, mohou být dány důvody podjatosti ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu.
JUDr. Pavel Vrcha k uplatněné námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný vztah k předmětné věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, ani mu nejsou známy žádné skutečnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti v této věci.
JUDr. Pavel Pavlík se vyjádřil tak, že k předmětné věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemá žádný poměr, a ani mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly zakládat pochybnost o jeho nepodjatosti v této věci.
Mgr. Vít Bičák se vyjádřil tak, že k účastníkům řízení a jejich zástupcům ani k věci nemá žádný vztah a není si vědom skutečností, které by zakládaly důvod jeho podjatosti.
Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti [odstavec 1]. U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání [odstavec 2]. Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech [odstavec 4].
Podle §16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2016, sen. zn. 29 NSČR 149/2016, které je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupné na www.nsoud.cz ).
Ustanovení §14 odst. 2 o. s. ř. vychází mimo jiné ze zásady, že s požadavkem na nezávislost a nestrannost soudce se neslučuje, aby se soudce podílel na přezkumu svého vlastního rozhodnutí, ať již v řízení o řádném či mimořádném opravném prostředku (a naopak). Výslovně přitom zakládá toliko důvod k vyloučení soudců, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího nebo vyššího stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 30 Nd 97/2002); na případ, kdy by měli soudci dovolacího soudu rozhodovat o dovolání proti rozhodnutí dovolacího soudu, na jehož vydání se podíleli, zákon nepamatuje. Nejde o nedůslednost či opomenutí zákonodárce, které by bylo lze napravit výkladem či tzv. soudcovským dotvářením práva. Je tomu tak nade vši pochybnost právě jen proto, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout toliko rozhodnutí odvolacího soudu; proti rozhodnutí dovolacího soudu je podat za žádných okolností nelze.
Je-li dovolání proti rozhodnutí dovolacího soudu podáno zjevně nesmyslně, pak by ani vyloučení soudců dovolacího soudu z důvodu jejich účasti na takto napadeném rozhodnutí nemělo smyslu (nebyl by naplněn účel ustanovení §14 odst. 2 o. s. ř.) a ve vztahu k napadenému pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž dovolání (za splnění dalších stanovených podmínek) podat lze, by bylo neodůvodněným a tedy nepřípustným prolomením zásady zákonného soudce.
Jiné než shora uvedené důvody k pochybnostem o podjatosti soudců JUDr. Vrchy a JUDr. Pavlíka žalovaná netvrdila a vůči soudci Mgr. Bičákovi netvrdila důvody žádné. Důvody odpovídající kritériím stanoveným v §14 o. s. ř. se pak nepodávají ani z vyjádření uvedených soudců, ani z obsahu spisu.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci JUDr. Pavel Vrcha a JUDr. Pavel Pavlík a Mgr. Vít Bičák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 1058/2018.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož senátu soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007).
Žalovaná své výhrady směřuje „případně“ i proti ostatním soudcům soudního oddělení č. 30, kteří podle rozvrhu práce nejsou určeni k rozhodování o dovolání ve věci vedené pod sp. zn. 30 Cdo 1058/2018. Ve vztahu k nim je tedy námitka podjatosti úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží (§41a odst. 3 o. s. ř.), neboť nemůže mít žádný vliv na probíhající řízení o dovolání. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že v tomto rozsahu se k námitce nepřihlíží.
Jelikož nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2018
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu