ECLI:CZ:NS:2018:32.ND.406.2017.1
sp. zn. 32 Nd 406/2017-148
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce P. K., zastoupeného Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem v Brně, Krkoškova 748/28, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení 5 500 000 Kč s příslušenstvím, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 36/2013, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka, uplatněné žalobcem v řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2017, č. j. 51 Co 325/2016-166, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2951/2017, takto:
Soudce Nejvyššího Mgr. Vít Bičák není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2951/2017.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 4. 2016, č. j. 12 C 36/2013-114 (výrok I.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2951/2017 a rozhodnout o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017, složenému ze soudců JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka.
Žalobce vznesl námitku podjatosti Mgr. Víta Bičáka, neboť jeho „rozhodování pod č. j. 30 Cdo 2094/2016-193“ podle žalobce „navazovalo na delikty, jichž se aktivně účastnil při Obvodním soudu pro prahu 2 nejen pod č. j. 27 C 87/2008 a 27 C 87/2011“.
Podle §16 odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017 byla věc o vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2951/2017 předložena senátu 32.
Mgr. Vít Bičák k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci, ani mu není známa žádná informace, která by mohla zakládat pochybnosti o jeho nepodjatosti.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustálené rozhodovací praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Pochybnosti o nepodjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka žalobce dovozuje z okolností jeho údajného rozhodování v jiných právních věcech. Tyto okolnosti, jak vyplývá z §14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Jmenovaný soudce, který je podle rozvrhu práce příslušný rozhodnout o dovolání žalobce ve věci vedené pod sp. zn. 30 Cdo 2951/2017, jak vyplývá z jeho vyjádření, nemá žádný (z hlediska jeho možného vyloučení z projednávání a rozhodnutí o dovolání) právně relevantní vztah k dané věci, ani k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jeho osobní zájem na výsledku daného sporu a pochybnosti o jeho nepodjatosti.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že soudce Nejvyššího soudu Mgr. Vít Bičák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2951/2017.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 5. 2. 2018
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu