Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.08.2018, sp. zn. 33 Cdo 1160/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.1160.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.1160.2018.1
sp. zn. 33 Cdo 1160/2018-286 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce Karlovarské přírodovědné sdružení (KPS) Goethe , se sídlem v Karlových Varech, Divadelní nám. 2036 (identifikační číslo osoby 266 21 371), zastoupeného JUDr. Pavlem Turoněm, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 1461/66, proti žalovanému J. R. , zastoupenému JUDr. Alešem Dvouletým, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 674/55, o vydání věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 25 C 43/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2017, č.j. 21 Co 363/2017-250, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.178 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Aleše Dvouletého, advokáta. Odůvodnění: Nejvyšší soud dovolání žalobce proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž městský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 29. 5. 2017, č.j. 25 C 43/2015-192, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu o vydání blíže specifikovaných věcí, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů, odmítl (§243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017, srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jeno.s.ř.“). Dovolání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.), o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o.s.ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak. Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků.“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13). Ústavní soud se dále k otázce náležitostí dovolání vyjádřil v usnesení ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, kde přiléhavě vysvětlil účel povinnosti dovolatele uvést, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Účelem zavedení této povinnosti je podle Ústavního soudu „regulace vysokého počtu problematicky formulovaných dovolání a preventivní působení na advokáty potenciálních dovolatelů, aby se otázkou přípustnosti dovolání odpovídajícím způsobem zabývali. To mělo vést k tomu, že dovolání nakonec podáno nebude, neboť advokát při reflexi dosavadní judikatury Nejvyššího soudu sám zjistí, že dovolání rozumný smysl podávat nemá.“ Žalobce k otázce přípustnosti dovolání uvedl, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva a já se domáhám, aby právní otázka byla dovolacím soudem vyřešena jinak.“ Z toho vyplývá, že dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud posoudil jinak otázku vyřešenou odvolacím soudem, nikoliv – jak vyžaduje §237 o.s.ř. – aby dovolací soud posoudil jinak právní otázku, která již byla jím vyřešena. Tím však požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti nedostál. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 14. 8. 2018 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/14/2018
Spisová značka:33 Cdo 1160/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.1160.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Vady podání
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:10/19/2018
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 3605/18
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12