ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.1701.2018.1
sp. zn. 33 Cdo 1701/2018-83
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně FA-BIO, spol. s r.o., společnosti pro alternativní zemědělství s ručením omezeným , se sídlem ve Světlé Hoře, Světlá 435 (identifikační číslo osoby 439 60 332), zastoupené JUDr. Rastislavem Vlčkem, advokátem se sídlem v Bruntále, Partyzánská 1771/16, proti žalovanému D. J. , zastoupenému JUDr. Josefem Tichým, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Šaldova 217/7, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 38 C 79/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 12. 2017, č.j. 57 Co 500/2017-64, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 26. 9. 2017, č.j. 38 C 79/2017-45, kterým Okresní soud v Bruntále zamítl žalobu o určení vlastnictví specifikovaných nemovitých věcí a žalovanému přiznal na náhradě nákladů řízení 20.935,40 Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, odmítl (§243c odst. 1, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 /srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb./, dále jen „o.s.ř.“). Dovolání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.), o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o.s.ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „[n] áležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků. “ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13).
Dovolatelka k otázce přípustnosti dovolání pouze uvedla, že „by právní otázka měla být dovolacím soudem vyřešena jinak,“ aniž danou otázku hmotného nebo procesního práva specifikovala. Požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti (§241a odst. 2 o.s.ř.) ve smyslu §237 o.s.ř. tak zjevně nedostála.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. května 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu