ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.1785.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 1785/2016-328
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobců a) L. G. a b) P. G. ,, proti žalované SMART Capital, a. s. se sídlem v Olomouci, Hněvotínská 241/52, identifikační číslo 26865297, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 28 C 380/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 22. 12. 2014, č. j. 75 Co 420/2014-179, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 11. 11. 2012 (ve znění jejího doplnění ze dne 31. 12. 2012 a ze dne 23. 1. 2013) se žalobci domáhali zrušení rozhodčího nálezu JUDr. Veroniky Fryšákové Šimánkové ze dne 6. 8. 2012, č. j. 10040/2011; zároveň požádali o ustanovení právního zástupce.
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. 3. 2013, č. j. 28 C 380/2012-50, jejich žádost zamítl.
Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. 6. 2013, č. j. 75 Co 145/2013-61, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (nezastoupený advokátem) dovolání (čl. 86a spisu). Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a ustanovil mu zástupce v řízení o zrušení rozhodčího nálezu.
Usnesením ze dne 10. 10. 2013, č. j. 28 C 380/2012-87, Okresní soud v Olomouci žalobcům nepřiznal osvobození od soudních poplatků.
Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením ze dne 27. 2. 2014, č. j. 75 Co 460/2013-96, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobcům přiznal osvobození od soudního poplatku ze žaloby v rozsahu 90 %.
Usnesením ze dne 3. 9. 2014, č. j. 28 C 380/2012-162, Okresní soud v Olomouci zamítl žádost žalobce P. G. o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 28. 6. 2013, č. j. 75 Co 145/2013-61. Vycházeje z prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalobce ze dne 10. 8. 2014, okresní soud zjistil, že žalobce je ženatý, žije ve společné domácnosti s manželkou L. a synem J.. Je zaměstnán u společnosti LUKROM spol. s r. o., výši příjmu z tohoto pracovního vztahu ovšem neosvědčil, pobírá příspěvek na bydlení ve výši 2.013,- Kč měsíčně, s manželkou vlastní rodinný dům, jeho závazky představují dluhy u společností GE Money Bank ve výši 200.000 Kč a 20.000 Kč, Zubr Přerov ve výši 100.000 Kč, CALLISTO ve výši 200.000 Kč, Provident ve výši 7.500 Kč a dluží Okresní správě sociálního zabezpečení 17.430 Kč. Hradí měsíční inkasní poplatky ve výši 3.500 Kč, neslyší na levé ucho, jeho manželka pobírá částečný invalidní důchod ve výši 5.127 Kč, je zaměstnána u společnosti IF Facility Prostějov, přičemž od 1. 4. 2014 je na nemocenské. Okresní soud v Olomouci přihlédl ke sdělením Úřadu práce – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktního pracoviště v Otrokovicích ze dne 4. 8. 2014, podle něhož žalobce není v evidenci uchazečů o zaměstnání, ke sdělení České správy sociálního zabezpečení Praha ze dne 21. 8. 2014, podle něhož žalobce nepobírá žádný důchod, ke zprávě Městského úřadu v Otrokovicích – odboru dopravně správnímu, oddělení evidence vozidel ze dne 1. 9. 2014, podle něhož je žalobce vlastníkem motorového vozidla, k výpisu z katastru nemovitostí LV pro obec a katastrální území N. a LV pro obec a katastrální území O., k internetovému výpisu z živnostenského rejstříku a k lustraci v insolvenčním rejstříku. Na tomto podkladu uzavřel, že u žalobce nejsou naplněny předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, neboť je osobou majetnou, není u něj dán stav tíživé sociální situace, a není tak splněn první z předpokladů pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (otázkou, zda v jeho případě nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, se okresní soud proto již nezabýval).
Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením ze dne 22. 12. 2014, č. j. 75 Co 420/2014-179, potvrdil usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 3. 9. 2014, č. j. 28 C 380/2012-162. Nad rámec zjištění okresního soudu zjistil ze zprávy zaměstnavatele žalobce – společnosti LUKROM, spol. s r. o. ze dne 5. 11. 2014, že průměrný měsíční čistý výdělek žalobce za 3. kalendářní čtvrtletí představoval částku 13.780,- Kč, přičemž v okamžiku, kdy usnesením Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 27. 2. 2014, č. j. 75 Co 460/2013-96, bylo žalobcům přiznáno osvobození od soudního poplatku z žaloby v rozsahu 90 %, příjem jejich domácnosti představoval pouze plat manželky ve výši 6.000,- Kč. Odvolací soud uzavřel, že od posledního rozhodnutí, v němž se soud zabýval majetkovou a sociální situací žalobců, došlo ke změně poměrů žalobce, jenž získal zaměstnání a pravidelný měsíční příjem.
Usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 22. 12. 2014, č. j. 75 Co 420/2014-179, žalobce (nezastoupený advokátem) napadl dovoláním (čl. 193 spisu). Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a ustanovil mu zástupce pro celé řízení o zrušení rozhodčího nálezu.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 14. 3. 2016, č. j. 28 C 380/2012-268, žalobce vyzval, aby si pro podání dovolání proti usnesením odvolacího soudu ze dne 22. 12. 2014, č. j. 75 Co 420/2014-179, a ze dne 26. 11.2015, č. j. 75 Co 296/2015-261, zvolil zástupcem konkrétního advokáta a jeho prostřednictvím podal ve stanovené lhůtě řádné dovolání. Žalobce nedostatek advokátního zastoupení v dovolacím řízení neodstranil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II. bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. - dále jen „o. s. ř.“).
Podle §241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odst. 1). To neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odst. 2 písm. a)]. Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v §241 odstavci 2 písm. a) o. s. ř., advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odst. 4).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele (v daném případě fyzické osoby, která nemá právnické vzdělání), jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno o dovolání věcně rozhodnout. Podle §104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření; nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
Podle §234f odst. 1 o. s. ř. pro rozhodnutí dovolacího soudu je rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího jsou založena na závěru, že žalobce není nemajetný, neboť dosahuje měsíčního příjmu ve výši 13.780,- Kč, jeho manželka, i když je v současné době na nemocenské, má příjem z pracovního poměru, společně vlastní rodinný dům v k. ú. N., sám žalobce je z 1/6 spoluvlastníkem nemovitosti v k. ú. O., a vlastní osobní automobil. Je mu vyplácena dávka státní sociální podpory – příspěvek na bydlení od 1. 7. 2014 ve výši 2.013,- Kč měsíčně.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že žalobce hodnověrným způsobem neprokázal své majetkové poměry tak, aby bylo možno posoudit, zda splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., a že proto u něj nelze pokládat za splněné předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §30 o. s. ř.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, s odkazem na závěry odborné komentářové literatury (srov. Putna, M. in Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 953) dovodil, že má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení jeho žádosti (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné pod číslem 96/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jeho usnesení ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1180/2013, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4417/2013, a ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1940/2013). Z uvedeného vyplývá, že břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3047/2014). Zásadně tedy platí, že neuvede-li žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti, z nichž dovozuje důvodnost svého návrhu, či nepodaří-li se mu tyto skutečnosti prokázat, soud mu osvobození od soudního poplatku nepřizná.
Nejvyšší soud sdílí závěry odvolacího soudu, že žalobce úplným a věrohodným způsobem neprokázal své poměry významné pro rozhodnutí o jeho žádosti. Pouhé tvrzení, že „obdržel výpověď a advokáta si nemá z čeho zaplatit“, aniž by předložil doklady osvědčující jeho neschopnost obstarat si finanční prostředky (své majetkové poměry), neumožňuje soudu posoudit jeho objektivní (ne)možnost splnit předpokládanou poplatkovou povinnost z hlediska všech rozhodných aspektů. Hodnověrnost žalobce zpochybňuje i okolnost (kterou dosud neuvedl, ale která byla zjištěna soudy), že od 3. 11. 2004 pracuje na základě dohody o pracovní činnosti pro firmu INDEX NOSLUŠ s. r. o., přičemž příjem z takové činnosti neuvedl a ačkoliv podle předchozích zjištění soudů nepobírá žádné dávky státní sociální podpory, žádné dávky pomoci v hmotné nouzi, není poživatelem žádného důchodu, nevysvětlil, z jakých finančních zdrojů hradí běžné potřeby své a své rodiny. Rovněž je třeba poukázat na okolnost, že žalobce pouze tvrdí, avšak neosvědčil, své dluhy vůči různým subjektům.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dovodil, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a žalobce přes výzvu soudu prvního stupně neodstranil nedostatek povinného advokátního zastoupení, Nejvyšší soud podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání proti usnesení z 22. 12. 2014 zastavil, aniž – obdobně jako Ústavní soud České republiky v rozhodnutí ze dne 31. 7. 2012, sp. zn. IV. ÚS 2480/12 – považoval za jakkoli účelné v tomto dílčím řízení dovolatele znovu upozorňovat na podmínku povinného advokátního zastoupení předchozí výzvou k odstranění jejího nedostatku. Vzhledem k dosavadnímu průběhu řízení si totiž dovolatel musel být vědom, že nebylo-li vyhověno jeho žádosti o ustanovení advokáta pro dovolací řízení, musí si ho zvolit sám, jinak bude dovolací řízení zastaveno.
Protože tímto rozhodnutím se řízení nekončí, rozhodne o nákladech řízení soud prvního stupně (odvolací soud).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 29. března 2018
JUDr. Václav Duda
předseda senátu