ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.3101.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 3101/2017-205
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobce F. Š. , zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 287/18, proti žalované J. M. , o 47.700 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 12 C 4/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2017, č. j. 22 Co 73/2017-187, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 3. 4. 2015, č. j. 12 C 4/2015-36, nepřiznal žalobci osvobození od soudního poplatku; odvolání žalobce proti tomuto usnesení odmítl pro opožděnost usnesením ze dne 14. 5. 2015, č. j. 12 C 4/2015-45.
Usnesením ze dne 12. 6. 2015, č. j. 12 C 4/2015-56, Okresní soud v Příbrami zastavil řízení vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 12 C 4/2015 pro nezaplacení soudního poplatku podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (výrok I.), a odvolání žalobce proti usnesení ze dne 14. 5. 2015, č. j. 12 C 4/2015-45, odmítl pro opožděnost (výrok II.); současně rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 22. 9. 2015, č. j. 22 Co 336/2015-84, usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 6. 2015, č. j. 12 C 4/2015-56, potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti části usnesení odvolacího soudu ze dne 22. 9. 2015, č. j. 22 Co 336/2015-84, jíž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 6. 2015, č. j. 12 C 4/2015-56, o zastavení řízení, podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud usnesením ze dne 1. 3. 2018, sp. zn. 33 Cdo 522/2018, odmítl.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 1. 2016, č. j. 12 C 4/2015-113, řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu zastavil a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud usnesením ze dne 24. 5. 2016, č. j. 22 Co 199/2016-138, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 24. 5. 2016, č. j. 22 Co 199/2016-138, podal žalobce dovolání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 1. 2017, č. j. 12 C 4/2015-177, řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 24. 5. 2016, č. j. 22 Co 199/2016-138, zastavil pro nezaplacení soudního poplatku a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud usnesením ze dne 24. 2. 2017, č. j. 22 Co 73/2017-187, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 24. 2. 2017, č. j. 22 Co 73/2017-187, podal žalobce dovolání, v němž požádal o osvobození od soudního poplatku za dovolání.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek za dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poněvadž dovolání žalobce se primárně váže k rozhodnutí soudu prvního stupně o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků, Nejvyšší soud shora uvedený výklad aplikoval i na danou věc. Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Dovolání směřující proti usnesení odvolacího soudu ze dne 24. 2. 2017, č. j. 22 Co 73/2017-187, pak Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.; dále opět jen „o. s. ř.“), jako bezpředmětné.
Jelikož v mezidobí bylo odmítnuto dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 22. 9. 2015, č. j. 22 Co 336/2015-84, a tím bylo skončeno dovolací řízení, ve vztahu k němuž se nyní projednávaným dovoláním žalobce domáhá revize závěru o zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání proti usnesení ze dne 24. 5. 2016, č. j. 22 Co 199/2016-138, stal se opravný prostředek (dovolání) žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 24. 2. 2017, č. j. 22 Co 73/2017-187, bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí a je namístě jeho odmítnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2013, sen. zn. 29 NSČR 8/2011).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 věty druhé o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 6. března 2018
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu