ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.3190.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 3190/2017-167
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně A. B. , zastoupené Mgr. Thomasem Mumulosem, advokátem se sídlem v Ostravě, Preslova 361/9, proti žalované M&M reality holding a.s. , se sídlem v Praze 1, Nové Město, Krakovská 583/9 (identifikační číslo 274 87 768), zastoupené Mgr. Peterem Harmečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Přívoz, Macharova 302/13, o 50.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 308/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2017, č.j. 70 Co 456/2016-134, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Petera Harmečka, advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud změnil ve věci samé rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 4. 2016, č.j. 41 C 308/2015-86, tak, že zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 50.000 Kč se specifikovanými úroky z prodlení, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud shledal smlouvu o rezervaci a o poskytnutí součinnosti platným právním jednáním (§1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 460/2016 Sb.), a to i v ujednání o smluvní pokutě (článek III bod 3.2). Žalobkyně nereagovala na výzvu žalované k účasti na schůzce, kde mělo dojít ke konečnému jednání s převodcem o uzavření kupní smlouvy, zůstala až do posledního dne účinnosti rezervační smlouvy nečinnou, čímž porušila povinnost součinnosti a vznikla jí povinnost zaplatit smluvní pokutu. Pohledávku smluvní pokuty si žalovaná – v souladu s dohodou stran – započetla proti pohledávce žalobkyně na vrácení rezervačního poplatku; vzájemné pohledávky zanikly „nejpozději ke dni, kdy dopis z 16. 12. 2014 došel žalobkyni, resp. jejímu právnímu zástupci.“
Dovolání, kterým žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud vyšel z toho, že smlouvou o rezervaci a o poskytnutí součinnosti z 9. 9. 2014 se žalovaná zavázala do 10. 12. 2014 vykonávat činnosti, na jejichž základě vznikne žalobkyni možnost uzavřít kupní smlouvu (smlouvu o budoucí kupní smlouvě) s vlastníkem předmětu převodu (bytové jednotky). Žalobkyně (zájemkyně) se zavázala „poskytnout veškerou součinnost potřebnou k převodu,“ zejména „dostavovat se na naplánované schůzky, jednat o podmínkách zprostředkovávané smlouvy s převodcem, poskytovat součinnost při vyřizování hypotečního úvěru a svým jednáním dále nemařit výkon zprostředkovatelské činnosti“ (článek I bod 1.3). Podle článku III bodu 3.2 smlouvy byla žalobkyně povinna zaplatit žalované smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč, poruší-li povinnosti uvedené v článku I bodu 1.3; účastnice sjednaly oprávnění žalované pohledávku smluvní pokuty započíst proti rezervační záloze, kterou žalobkyně zaplatila v den uzavření rezervační smlouvy. Dopisem z 18. 11. 2014 žalovaná pozvala žalobkyni na schůzku, „kde bude kupní smlouva podepsána“ ; termín schůzky měla sjednat se zástupcem žalované. Dopisem z 10. 12. 2014 žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení rezervační zálohy a odstoupila od rezervační smlouvy. Žalovaná dopisem z 16. 12. 2014 započetla rezervační zálohu na sjednanou smluvní pokutu.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je třeba zajištění povinností účastníků rezervační smlouvy posuzovat jen ve vztahu k těm závazkům, které (typicky) smluvní strany rezervací přijímají; platí, že nelze zajistit závazek účastníka rezervační smlouvy nebo smlouvy o zprostředkování uzavřít s třetí osobou (potencionálním kupujícím či prodávajícím) do určité doby zprostředkovávanou smlouvu (srov. rozsudky ze dne 31. 5. 2004, sp. zn. 33 Odo 330/2002, ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 33 Odo 824/2005, ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3448/2012, a ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 571/2012). V souzené věci byl smluvní pokutou zajištěn závazek žalobkyně poskytnout žalované součinnost potřebnou k uskutečnění převodu bytové jednotky, nikoliv závazek uzavřít do určité doby se třetí osobou (převodcem) kupní smlouvu, popř. smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Odvolací soud tedy rozhodl v souladu s výše uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Ostatní námitky dovolatelky nevystihují jediný možný dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1, 3 o.s.ř.). O uplatnění tohoto dovolacího důvodu nejde, vychází-li zpochybnění právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud. Právě takovou argumentaci snesla žalobkyně, která primárně zpochybnila správnost, respektive úplnost skutkových zjištění, na nichž odvolací soud založil své právní posouzení.
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 23. 5. 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu