ECLI:CZ:NS:2018:4.PZO.2.2018.1
sp. zn. 4 Pzo 2/2018-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. března 2018 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný P. L. a podle analogie §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. rozhodl takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 9. 2. 2018 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný P. L. Z předmětného podání vyplývá, že L. byl vyrozuměn Generální inspekcí bezpečnostních sborů, oddělení vyšetřování – oblast západ ve smyslu ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. o tom, že v rámci trestního řízení vedeného policejním orgánem Generální inspekce bezpečnostních sborů pod sp. zn. GI-TC-84-106/2016 byly na základě příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 0 Nt 15034/2016, zjišťovány údaje o telekomunikačním provozu účastnické stanice. Prostřednictvím svého právního zástupce podal proti shora uvedené informaci ze dne 11. 11. 2016 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, ve kterém uvedl, že odůvodnění příkazu Okresního soudu v Liberci, sp. zn. 0 Nt 15034/2016, považuje za neoprávněné, nedostatečné a sledované období, tedy období cca půl roku, za nepřiměřeně dlouhé. Zdůraznil, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu je závažným zásahem do základních lidských práv odposlouchávaného občana. K takovému zásahu může dojít jen za podmínek stanovených v §88 tr. ř., avšak vždy při tom musí být šetřena podstata a smysl práv odposlouchávaného občana. Podatel namítá, že v jeho případě došlo k porušení uvedených ustanovení a k velmi závažnému zásahu do jeho základních lidských práv a svobod. Domnívá se, že v tomto případě došlo ke zneužití odposlechů, aniž byla jakkoliv vyhodnocena jejich přiměřenost a šetřena podstata a smysl práv odposlouchávaného. Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud vyslovil, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Liberci ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 0 Nt 15034/2016, byl porušen zákon.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k podanému návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu P. L. vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně uvedl, že podatel směřuje svůj návrh proti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, vydanému Okresním soudem v Liberci dne 18. 2. 2016 pod sp. zn. 0 Nt 15034/2016. O vydání tohoto příkazu byl podatel dne 16. 11. 2016 informován. Součástí informace bylo poučení podle §88 odst. 8 tr. ř. o možnosti podat Nejvyššímu soudu návrh na přezkum zákonnosti příkazu, a to ve lhůtě 6 měsíců od doručení informace. Jelikož byl předmětný návrh podán až dne 9. 2. 2018, je dle státního zástupce třeba podotknout, že navzdory zákonné úpravě a řádnému poučení učinil podatel svůj návrh opožděně. V návaznosti na to s ohledem na absenci přímé úpravy takové situace v §314l a násl. tr. ř. s přihlédnutím k praxi Nejvyššího soudu proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby návrh podatele byl podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. per analogiam odmítnut.
Nejvyšší soud se nejprve musí zabývat otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců od doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
Z výše citovaného ustanovení trestního řádu vyplývá, že součástí informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců od doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. V projednávaném případě byla informace Generální inspekce bezpečnostních sborů o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 11. 11. 2016 doručena navrhovateli dne 16. 11. 2016. Lze doplnit, že součástí informace bylo poučení podle již zmíněného §88 odst. 8 tr. ř. o možnosti podat Nejvyššímu soudu návrh na přezkum zákonnosti příkazu, a to ve lhůtě 6 měsíců od doručení informace. Jak vyplývá z otisku razítka podatelny Nejvyššího soudu, předmětný návrh byl podán až dne 9. 2. 2018. Z popsaných skutečností je proto namístě dovodit, že navzdory zákonné úpravě a řádnému poučení učinil podatel svůj návrh opožděně.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že o návrhu P. L. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu není oprávněn zahájit řízení ve smyslu §314l odst. 1 tr. ř. a učinit o podaném návrhu konečné rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že zákonodárce nastalou procesní situaci nepresumoval a do trestního řádu nezařadil ustanovení, na jehož základě by Nejvyšší soud postupoval a rozhodoval v případě opožděně podaného návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, postupoval Nejvyšší soud podle analogie legis a aplikoval ustanovení §265i odst. 1 písm. c) tr. ř., podle něhož Nejvyšší soud odmítá podané dovolání, dospěje-li k závěru, že bylo podáno opožděně. Podaný návrh P. L. pak podle analogie uvedeného ustanovení trestního řádu odmítnul.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. března 2018
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu