ECLI:CZ:NS:2018:4.PZO.5.2017.1
sp. zn. 4 Pzo 5/2017 -87
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 8. 3. 2018 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podaný R. C. , v trestní věci vedené policejním orgánem Generální inspekce bezpečnostních sborů – 18. oddělení Ostrava pod sp. zn. GI–TC-4/2014, a rozhodl takto:
Podle §314m odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2014 sp. zn. 0 Nt 8010/2014 k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ohledně R. C. byl porušen zákon v ustanovení §88a odst. 1 tr. ř.
Odůvodnění:
Dne 5. 11. 2017 byl k Nejvyššímu soudu doručen návrh R. C., v němž požaduje přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, který byl vydán dne 23. 1. 2014 Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. 0 Nt 8010/2014, neboť podle jeho názoru byl tento vydán v rozporu s ustanovením §88a odst. 1 tr. ř., když sledovaného účelu bylo možno dosáhnout jiným způsobem.
V tomto návrhu dále uvádí, že dne 15. 6. 2017 mu byl do jeho datové schránky doručen Generální inspekcí bezpečnostních sborů (dále jen GIBS), oddělením prověřování a dokumentace, pracoviště Ostrava dokument nazvaný „Podání informace o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu podle ust. §88a odst. 2 tr. ř.“. Jednalo se o informaci ze strany GIBS o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu jím užívané telefonní stanice s účastnickým číslem, v pravomocně skončené věci pod č. j. GI–TC-4/2014. Zjišťování těchto údajů bylo provedeno na základě výše uvedeného příkazu Okresního soudu v Ostravě na období od 00:00 hod. dne 1. 9. 2013 do 24:00 hod. dne 21. 1. 2014. V tomto příkazu ale nebyly uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které jeho vydání, včetně doby trvání, odůvodňují.
Navrhovatel poté cituje z odůvodnění vydaného příkazu k zjištění údajů telekomunikačního provozu a vyslovuje s jeho závěry nesouhlas. Konkrétně, že by ze samotného šetření GIBS vyplývaly informace vedoucí k podezření, že se dopouští nějaké trestné činnosti. Pokud je v odůvodnění učiněn též odkaz na úřední záznam sepsaný podle §158 odst. 6 tr. ř. s osobou vystupující v souladu s ustanovením §55 odst. 2 tr. ř. pod jménem J. N., jenž má být tím nejdůležitějším argumentem k vydání příkazu, tak v celém úředním záznamu jsou uváděny obsáhlé informace pouze k osobám R. M. a M. G. K jeho osobě je v něm učiněna pouze obecná a stručná poznámka, že se na popsané činnosti má podílet i on. Z úředního záznamu ale není vůbec zřejmé, na jaké konkrétní činnosti by se měl podílet, přičemž policejní orgán GIBS se s takto obecnou a nekonkrétní informací spokojil a vyslýchané osobě žádné doplňující otázky nepoložil. Je proto s podivem, že na základě takto nic neříkající informace byl okresním soudem vydán výše cit. příkaz.
Zároveň vyjadřuje přesvědčení, že orgány činné v trestním řízení mohly u jeho osoby postupovat v prověřování za využití jiných zákonných oprávnění, které trestní řád umožňuje. V návaznosti na to pak rovněž zmiňuje svůj předchozí návrh podaný k Nejvyššímu soudu na přezkoumání zákonnosti prováděného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jím užívané telefonní stanice a na výsledné rozhodnutí tohoto soudu ze dne 12. 4. 2017 sp. zn. 4 Pzo 18/2016, jímž bylo konstatováno, že u jeho osoby došlo k porušení zákona v ustanovení §88 odst. 1, 4 tr. ř. Na důvody a úvahy obsažené v tomto usnesení odkazuje, neboť je možné je aplikovat i ohledně nyní napadeného příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Poté navrhovatel obsáhle cituje ze zmíněného usnesení Nejvyššího soudu pokud jde o pasáž týkající se hodnocení úředního záznamu sepsaného podle §158 odst. 6 tr. ř. s osobou vystupující pod jménem J. N., kdy byla vyslovena nedostatečnost tohoto úředního záznamu z důvodu procesních vad souvisejících s utajením pravé totožnosti této vyslýchané osoby. Z důvodu těchto pochybení spočívajících v nemožnosti seznámit se s pravou totožností uvedené osoby a prověření spolehlivosti a věrohodnosti jí uváděných skutečností, jež navíc ve vztahu k navrhovateli byly zcela nekonkrétní, nelze pokládat postup a rozhodnutí v podobě příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2014 sp. zn. 0 Nt 8010/2014 za souladné se zákonem.
Navrhovatel pak dodává, že prověřování ve věci sp. zn. GI-TC-4/2014 probíhalo od 6. 1. 2014 do 16. 5. 2016 a bylo ukončeno odložením věci podle §159a odst. 1 tr. ř. Současně poukazuje na obsah jednotlivých příloh přiložených k návrhu (především neověřených kopií dokumentů ze spisu GIBS sp. zn. GI-TC-4/2014 a dalších) a na liknavost policejního orgánu GIBS pokud jde o splnění jeho informační povinnosti vyplývající z ustanovení §88a odst. 2 tr. ř. Konkrétní návrh, jak by měl Nejvyšší soud v jeho věci rozhodnout, navrhovatel výslovně neučinil.
Podle §314 l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Podle §88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§182 trestního zákoníku), pro trestný čin podvodu (§209 trestního zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§231 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§357 trestního zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§364 trestního zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Podle §88a odst. 2 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
Pokud jde o včasnost podaného návrhu, tak z předložených písemností GIBS vyplývá, že předmětnou informaci ohledně nařízeného zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, týkající se předmětného tel. čísla, R. C. obdržel dne 15. 6. 2017 a uvedený návrh na přezkoumání zákonnosti soudního příkazu jím byl poté k Nejvyššímu soudu podán elektronicky datovou schránkou dne 5. 11. 2017. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh, neboť ohledně jeho osoby bylo soudem nařízeno zjišťování údajů o telekomunikačním provozu a současně bylo shledáno, že jeho žádost byla podána v zákonné šestiměsíční lhůtě.
To jinými slovy znamená, že v této věci jsou splněny formální náležitosti k tomu, aby Nejvyšší soud v tomto přezkumném řízení sui generis mohl zpětně zjišťovat, zda pro dříve vydaný příkaz Okresního soudu v Ostravě k zjištění údajů o telekomunikačním provozu týkající se výše uvedeného tel. čísla R. C. byly v té době splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Na základě výsledku tohoto přezkoumání je pak vydáno rozhodnutí o tom, zda vydaným příkazem byl, nebo nebyl porušen zákon (§314m tr. ř.; §314n tr. ř.).
V souladu s tím Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání podaného návrhu žadatele a z obsahu předloženého spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 0 Nt 8010/2014 a spisu GIBS sp. zn. GI-TC-4/2014 zjistil následující.
Dne 6. 1. 2014 byly podle §158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinů zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1 tr. zákoníku a zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Těchto se měl dopustit příslušník Policie ČR R. M., služebně zařazen jako vrchní asistent, Územního odboru Karviná, obvodního oddělení Český Těšín, společně s dalšími osobami. Trestná činnost měla spočívat v tom, že jmenovaný jako úřední osoba měl vykonávat svěřenou pravomoc způsobem odporujícím zákonu č. 141/1961 Sb., trestní řád, zákonu č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Dále v rozporu s čl. 3 Trestně právní úmluvy ze dne 27. 1. 1999, vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv Sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 70/2002 S.m.s. a č. 43/2009 S.m.s. a v rozporu se strategií vlády České republiky v boji proti korupci na období let 2006 až 2011 ze dne 25. 10. 2006 č. 1199 a neplnit si povinnosti vyplývající z jeho pravomoci kdy měl, nejméně od 13. 2. 2011 doposud, společně s dalšími osobami různými formami spolupráce a účastenství a podílnictví na různých místech M. kraje a jinde úmyslně řádně nepostupovat proti osobám, proti nimž z moci svěřené zákonem postupovat měl a kdy tento jeho postup měl spočívat mj. ve skutečnostech, kdy měl být z jeho strany dalším osobám, kterými měl být např. M. G., neoprávněně předávány a sdělovány informace z vedených trestních řízení za účelem opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch ve formě finanční hotovosti a věcí osobní spotřeby, kdy tyto informace měly být předány z trestního řízení evidovaného u Policie ČR pod sp. zn. KRPT-5148/TČ-2011-070311 ze dne 13. 2. 2011, ve věci oznámené krádeže motorového vozidla VW Touareg, naposledy registrační značky, kdy tímto měla vzniknout předpokládaná škoda společnosti Česká pojišťovna a. s., se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, ve výši 320 150 Kč, která měla vzniknout ve formě neoprávněné výplaty osobě R. B. ve formě inkasa pojistného plnění z pojistné události k pojistné smlouvě č. 53221321-19, kdy tato částka byla poukázána na bankovní účet vedený dosud neznámou osobu u České spořitelny a. s. s přiděleným č. Jmenovaný policista se měl a dále má ve spolupráci s dalšími osobami, především s M. G., podílet na nelegálním obchodu s neznačenými cigaretami, neznačeným lihem a omamnými a psychotropními látkami – marihuanou, a to ve formách účastenství a podílnictví způsobem, kdy se má podílet na nelegálním skladování, distribuci a prodeji vyjmenovaných vybraných výrobků v obci Č. T., které nejsou značeny dle platných zákonů ČR, dále má jmenovaný avizovat osobám ve spojení chystané případné kontrolní akce příslušných správních orgánů, které tyto kompenzace k realizaci těchto kontrol mají a o kterých se dozví, dále se má fyzicky účastnit a podílet na samotné distribuci těchto věcí dalším odběratelům, především osobám vietnamské národnosti, kterými mají být především osoby s místem podnikání na ulici H. t., konkrétně na adrese s přiděleným číslem v obci Č. T., např. osobě přezdívané „K.“, ve které byl ustanoven N. X. L., soukromý podnikatel, t. č. ve Vazební věznici v O., dále se má účastnit jako člen osádky „bezpečnostních“ doprovodů zájmových vozidel, např. doposud blíže nezjištěného vozidla Škoda Superb, dále se má účastnit samotné distribuce těchto věcí v jím užívaných osobních vozidlech a jím užívaných služebních vozidlech Policie ČR v civilním provedení, továrních značek Škoda Fabia a Opel Zafira, reg. zn. …, a také se má podílet formou osobní účasti a osobního zájmu a osobního zisku na skladování a distribuci neznačených cigaret na adrese F., Č. T., parcela …, kdy na této adrese v provozní místnosti provozované společností Komisní prodej, s. r. o. a Eko trade plus, s. r. o. bylo dne 13. 9. 2013 nalezeno Celní správou ČR u soukromého podnikatele M. G. celkem 50 000 ks neznačených cigaret značek …, kdy neodvedením spotřební daně českému státu měla vzniknout škoda na této daňové povinnosti ve výši cca 100 000 Kč.
Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení dále vyplývá, že tyto skutečnosti byly zjištěny v rámci vedeného prověřování vyplývajícího z působnosti a úkolů podle Hlavy I. zák. č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, sp. zn. GI-K1360/2013.
Lze tak konstatovat, že podezření ze spáchání všech čtyř výše cit. trestných činů, pro něž byly zahájeny úkony trestního řízení, umožňovalo podle §88a odst. 1 tr. ř. iniciovat, resp. navrhnout soudu vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. K tomu je třeba ale poznamenat, že se jednalo pouze o jednu z podmínek, které z tohoto zákonného ustanovení vyplývají.
Ze spisu lze dále zjistit, že následně byla dne 14. 1. 2014 pod sp. zn. GI-TC-4-19/2014 podána Generální inspekcí bezpečnostních sborů Ostrava žádost Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě o podání návrhu na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. V odůvodnění žádosti jsou kromě tel. čísel a jejich jednotlivých uživatelů (též R. C.) uvedeny poznatky, které jsou obsaženy ve výše citovaném záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 6. 1. 2014, přičemž kromě poznatků vyplývajících z operativního šetření GIBS je zde odkazováno na vysvětlení sepsané podle §158 odst. 6 tr. ř. s osobou J. N. za použití §55 odst. 2 tr. ř., kdy z obsahu mají být zřejmé skutečnosti, týkající se jednak potvrzení zjištěných operativních informací, tak i podrobný popis účasti jmenovaného příslušníka Policie ČR a dalších osob s tímto policistou ve spojení, … atd.
V další části podané žádosti se ve stručnosti uvádí, že zájmové osoby policistů R. M. a R. C. mají k dispozici celkem 6 mobilních tel. přístrojů a 5 ks SIM karet, které od října 2013 do ledna 2014 využívali a to i k domluvě na shora uvedené trestné činnosti s osobami, o nichž se hovoří v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení.
Dále je zde uváděn cíl vydání takového příkazu spočívající v prokázání spojení s dalšími osobami v této věci a k získání důkazů vůči těmto osobám a k jejich případné nezákonné činnosti … atd. Pokud jde o R. C., je zde uvedeno tel. č. Navrhovaná doba, za kterou by měly být požadované údaje zjištěny je od 1. 9. 2013 do 14. 1. 2014.
Dne 22. 1. 2014 byl pod sp. zn. 1 KZN 4011/2014 podán k Okresnímu soudu v Ostravě návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř., mj. na mobilní tel. se SIM kartou, užívaný R. C. Navrhovaná doba byla od 00:00 hod. dne 1. 9. 2013 do 24:00 hod. dne 21. 1. 2014. V odůvodnění návrhu se kromě skutečnosti, že je Policejním orgánem GIBS Ostrava vedeno podle §158 odst. 3 tr. ř. prověřování pro podezření ze spáchání již výše zmíněných trestných činů, z nichž je podezřelý především příslušník Policie ČR R. M., přičemž prověřované jednání je blíže popsáno v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Na protiprávním jednání by se měl spolu s M. podílet i další příslušník Policie ČR, zařazený na stejném obvodním oddělení R. C. Oba by se tak měli jednání dopouštět v souvislosti se skladováním a distribucí nekolkovaných tabákových výrobků a zejména lihovin bez přiznané spotřební daně a to zejména ve spolupráci s M. G. a dalšími osobami. Je pravděpodobné, že k této činnosti dochází i nadále.
Uvedené skutečnosti mají kromě vlastního šetření GIBS vyplývat jednak z operativní činnosti ale i z podaného vysvětlení podle §156 odst. 6 tr. ř. za použití §55 odst. 2 tr. ř. osoby pod jménem J. N. Tato osoba potvrdila podezření uvedená v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení a z jejího vysvětlení plyne, že jednání všech zúčastněných má konspirativní povahu, probíhá skrytě a mohou do něj být zapojeni i další příslušníci Policie ČR.
V další části státní zástupce zmiňuje jednotlivá telefonní čísla, která mají být podezřelými policisty využívána k vzájemné komunikaci a dodává, že v předmětném období měl M. užívat minimálně čtyři mob. telefony a v nich nejméně čtyři různá tel. čísla, což je typické zejména pro pachatele dlouhodobě páchané trestné činnosti.
Dále se v návrhu státního zástupce konstatuje, že pro náležité objasnění věci je nezbytné prověřit, zda, s jakými osobami a případně kde byli v telefonickém kontaktu M. a C. Jiným než navrhovaným způsobem podle §88a odst. 1 tr. ř. nelze propojení mezi jmenovanými policisty a dalšími osobami (G., Z. a další) prověřit. Bez opatření údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu by další postup v objasňování nebyl možný, čili sledovaného účelu nelze jiným než navrhovaným postupem dosáhnout. Doba, za kterou je soudu navrhováno opatření potřebných údajů je dána dlouhodobostí prověřované trestné činnosti, přičemž údaje za kratší období by nemusely mít potřebnou vypovídací hodnotu. Současně je v návrhu poukázáno na trestné činy, pro něž je řízení vedeno, a tyto umožňují rozhodnout o navrhovaném opatření, když v konkrétním případě jde o vysoce nebezpečné jednání a ze spáchání trestné činnosti jsou podezřelí příslušníci Policie ČR. To dostatečně odůvodňuje zásah do soukromí, konkrétně do telekomunikačního tajemství. Zároveň se jedná i o neodkladný úkon, s ohledem na časově omezenou archivaci údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu telefonními operátory.
Společně s návrhem byl soudu postoupen i koncept spisového materiálu GIBS sp. zn. GI-TC-4/2014.
Dne 23. 1. 2014 byl pod sp. zn. 0 Nt 8010/2014 vydán soudcem Okresního soudu v Ostravě příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř., konkrétně vydání výpisů z hovorů telekomunikačního provozu mj. tel. mob. stanice užívané R. C. a to za období od 00:00 hod. dne 1. 9. 2013 do 24:00 hod. dne 21. 1. 2014.
V odůvodnění se konstatují skutečnosti vyplývající z předloženého spisového materiálu GIBS ohledně zahájení úkonů trestního řízení pro podezření ze spáchání trestných činů podle §329 odst. 1 písm. a, c); §240 odst. 1 a §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Podezřelými z jejich spáchání mají být policisté M. a C. a dále M. G., T. Z. a další osoby. Ti měli v součinnosti participovat na skladování a distribuci tabákových výrobků a lihovin bez přiznané a zaplacené spotřební daně. Taktéž je zde zmiňováno, že uvedené skutečnosti vyplývají z vlastní činnosti policejního orgánu a z vysvětlení podaného osobou pod jménem J. N. (§158 odst. 6, §55 odst. 2 tr. ř.). Zdůrazněna je i konspirativnost tohoto nelegálního jednání. Soudce dále opakuje informace a skutečnosti týkající se zjištěných telefonních čísel a jejich uživatelů, ohledně nichž je vydání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu žádáno. Poté je poukázáno na podrobný obsah návrhu státního zástupce, v němž je zdůrazněna dlouhodobost páchaného jednání, potřeba prověření s jakými osobami jsou podezřelí policisté v telefonickém kontaktu, časté střídání telefonních přístrojů a SIM karet M., nezbytná doba, za níž je třeba požadované údaje zjistit a prověřit a další skutečnosti uvedené státním zástupcem.
Soudce poté poukázal na znění zák. č. 273/2012 Sb., účinného od 1. 10. 2012, a konstatoval, že po přezkoumání podaného návrhu státního zástupce dospěl k názoru, že tento byl podán důvodně a proto mu vyhověl. V další pasáži pak uvedl podrobnosti, proč takový závěr učinil. Konkrétně o nezbytnosti tohoto opatření a neexistenci jiného způsobu zjištění možného telefonního kontaktu mezi prověřovanými osobami, jakož i o jeho neodkladnosti.
Jak již bylo konstatováno v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017 sp. zn. 4 Pzo 18/2016, pokud jde o tvrzení žadatele, že prověřování věci, pro níž byly zahájeny a vedeny úkony trestního řízení proti jeho osobě, bylo pravomocně skončeno a věc byla odložena podle §159a tr. ř., tak je z předloženého spisu nebylo možné přezkoumat. Rozhodnutí o odložení věci ohledně jmenovaného v něm není založeno (nachází se v něm pouze rozhodnutí ohledně R. M.), ale Nejvyšší soud nemá důvodu žadateli v této otázce nevěřit, jelikož v dané věci proti němu zjevně nebylo zahájeno trestní stíhání, tím méně podána obžaloba.
Každopádně ze spisu (sp. zn. GI-TC-4/2014) je nejrelevantnějším dokumentem, na základě něhož bylo vydání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu vůči R. C. povoleno, úřední záznam sepsaný dne 10. 1. 2014 o podání vysvětlení podle §158 odst. 3 tr. ř., za současného využití ustanovení §55 odst. 2 tr. ř., tedy při utajení totožnosti vyslýchané osoby, která byla pro účely výslechu označena smyšleným jménem J. N. Z tohoto úředního záznamu o podání vysvětlení vyplývají poměrně podrobné informace týkající se protiprávního jednání, popsané též v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 6. 1. 2014, jichž se mají dopouštět zejména M. G. a příslušník policie R. M. Jednalo se ve své podstatě o podvodné vylákání pojistného plnění vztahující se k osobnímu motorovému vozidlu VW Touareg stříbrné barvy, které bylo zakoupeno v P. nabourané a v nepojízdném stavu … atd. Dále pak o obchod s neznačeným alkoholem a cigaretami, s čímž měl G. pomáhat M., zejména prováděním tzv. doprovodu vozidel, které přepravovaly toto zboží. Je zde uvedena celá řada podrobností, ale pokud jde o osobu R. C., jeho jméno se objevuje až na poslední straně úředního záznamu, kde tzv. J. N. prohlašuje, že: „S M. se na této shora popsané činnosti podílí nejméně jeden další policista, který se jmenuje R. C. Jeho podíl na popsané činnosti je totožný, tedy, že se aktivně na tomto podílí stejnou měrou jako M.“ Nejsou zde ale vůči jeho osobě, resp. k jednání, jehož se měl rovněž dopouštět, uvedeny žádná konkréta. Vyslýchající příslušník GIBS žádná taková konkréta po vyslýchané osobě nepožadoval a spokojil se s jejím takto stručným a obecným konstatováním a poukázáním na činnost policisty M.
V této souvislosti je třeba uvést, že v přípravném řízení, konkrétně před zahájením trestního stíhání lze podle §158 odst. 8 tr. ř. (v tehdy účinném znění) při sepisování úředního záznamu postupovat způsobem upraveným v §55 odst. 2 tr. ř., a to pokud nasvědčují zjištěné okolnosti tomu, že osobě podávající vysvětlení bude třeba jako svědkovi poskytnout ochranu.
V ustanovení §55 odst. 2 tr. ř. se pak uvádí, že nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden …. . Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, orgán, který v té době vede trestní řízení, zruší stupeň utajení těchto informací, připojí uvedené údaje k trestnímu spisu a podoba svědka ani údaje o jeho totožnosti se nadále neutajují; to neplatí, je-li utajována totožnost a podoba osob uvedených v §102a tr. ř.
Podle §102a odst. 1 tr. ř. má-li být vyslechnuta jako svědek osoba, která je služebně činná v policejním orgánu nebo je policistou jiného státu, a) použitá v trestním řízení jako agent anebo provádějící předstíraný převod, nebo b) bezprostředně se podílející na použití agenta nebo provedení předstíraného převodu, je vyslýchána jako svědek, jehož totožnost a podoba jsou utajeny.
Z pořízeného úředního záznamu ze dne 10. 1. 2014 o podání vysvětlení tzv. J. N. není zřejmé, proč bylo přistoupeno k utajení její skutečné totožnosti, neboť orgán činný v trestním řízení (orgán GIBS) v tomto úředním záznamu nic v tomto smyslu neuvádí, a jmenovaná osoba podle jeho obsahu o utajení své totožnosti taktéž nepožádala, byť byla o této možnosti poučena. Navíc ve spisu resp. ostatním písemném materiálu, který byl orgány GIBS předložen Nejvyššímu soudu, není nikde odděleně vedeno pravé jméno a příjmení jakož i další osobní údaje této vyslýchané osoby, což ale ustanovení §55 odst. 2 tr. ř. přímo vyžaduje. Není proto důvod předpokládat, že se s pravou totožností a ostatními osobními údaji této vyslýchané osoby mohl seznámit a seznámil soudce Okresního soudu v Ostravě, jenž v dané věci vydal předmětný příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vůči osobě R. C. Přitom ale ustanovení §55 odst. 2 tr. ř. takovou možnost výslovně předpokládá a počítá s ní.
To jinými slovy znamená, že vyslýchaná osoba pod utajením (J. N.), v rámci podání vysvětlení nejenže vůči R. C. neuvedla žádné podrobnosti, na základě nichž by bylo možno reálně dovodit důvodné podezření, že se stejně jako R. M. dopouští společně s M. G., případně dalšími osobami popsané trestné činnosti, ale ani nebylo možné vyhodnotit, kdo tato vyslýchaná osoba je, z jakých zdrojů svoje informace čerpá, jaká je její motivace k tomu, aby je před policejním orgánem GIBS uváděla, tedy ve svém výsledku zda jsou tyto informace dostatečně spolehlivé a věrohodné.
Vzhledem k výše uvedenému je tak třeba prohlásit, že příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu uskutečněném tel. mob. přístrojem R. C. byl soudcem Okresního soudu v Ostravě vydán předčasně a tudíž nezákonně. Stalo se tak totiž na základě neprůkazných podkladů, které nedostatečně spolehlivě svědčily o podezření, že se jmenovaný podílel na páchání trestných činů, pro něž byly zahájeny úkony trestního řízení. Policejní orgán GIBS prostřednictvím státního zástupce předložil soudci podkladové materiály, které ve vztahu k osobě podezřelého C. jednak o ničem konkrétním nesvědčily, ale zejména pokud jde o vyslechnutou osobu s utajovanou identitou (J. N.), tak k jí podaným informacím nebylo možné přihlížet, jelikož pro to nebyly splněny procesní předpoklady obsažené v ustanovení §55 odst. 2 tr. ř., a to i kdyby se jednalo o osobu uvedenou v ustanovení §102a tr. ř., jak bylo naznačeno výše.
Nejvyšší soud si je vědom toho, že na institut příkazu k zjištění údajů telekomunikačního provozu podle §88a tr. ř. jsou zákonem kladeny menší nároky než na institut příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 tr. ř., ale i při tomto méně intenzivním zásahu do práva na ochranu telekomunikačního tajemství je zcela nezbytné, aby orgány činné v přípravném řízení ale i orgány soudní respektovaly základní požadavek, který musí být splněn pro jeho případnou aplikaci. A tím je prokazatelně důvodné zahájení, resp. vedení úkonů trestního řízení pro trestný(é) čin(y), jež užití tohoto institutu podle §88a odst. 1 tr. ř. připouští. Pokud tomu tak u osoby R. C. zjevně nebylo, nemělo být vůči němu o podaném návrhu státního zástupce soudcem kladně rozhodnuto.
Na tomto závěru je třeba trvat bez ohledu na to, že podle tvrzení orgánů činných v přípravném řízení, sledovaného účelu (získání potřebných důkazů k potvrzení či vyvrácení vzniklého podezření) nebylo možno dosáhnout předchozím využitím jiných pátracích prostředků. Každopádně podklady, které byly soudci okresního soudu státním zástupcem v dané době předloženy, nebyly s ohledem na procesní nezpůsobilost úředního záznamu o podání vysvětlení osoby označené jako J. N. natolik průkazné, aby vydání takového příkazu ohledně osoby R. C. opodstatnily. Jelikož k vydání předmětného příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu nebyla splněna tato základní podmínka obsažená v uvedeném ustanovení trestního řádu, nelze než konstatovat, že vydáním tohoto opatření vůči jmenované osobě došlo k nedůvodnému průlomu práva na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem, plynoucího z čl. 13 Listiny základních práv a svobod, spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotvářejícími osobnostní sféru jedince.
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud dospěl k závěru, že příkaz soudce Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2014 sp. zn. 0 Nt 8010/2014 k nařízení vydání výpisů o uskutečněném telekomunikačním provozu ohledně tel. č. užívaného R. C. vydán být neměl, jelikož podaný návrh (resp. podklady k němu připojené) nesplňoval veškeré nezbytné zákonné podmínky pro to, aby mohl být akceptován, Nejvyšší soud v tomto přezkumném řízení vyslovil, že podle §314m odst. 1 tr. ř. citovaným příkazem soudce Okresního soudu v Ostravě byl ohledně R. C. porušen zákon v ustanovení §88a odst. 1 tr. ř.
Jak již bylo ostatně konstatováno v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017 sp. zn. 4 Pzo 18/2016, týkající se rovněž R. C., jím vyslovené závěry ohledně otázky utajení totožnosti vyslýchané osoby (J. N.) a použití jí uvedených informací k vydání předmětného příkazu se opírají též o rozsudek ESLP ve Štrasburku z 28. 2. 2006 ve věci K. vs Česká republika.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§314m odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 8. 3. 2018
JUDr. František Hrabec
předseda senátu