ECLI:CZ:NS:2018:4.TDO.488.2018.1
sp. zn. 4 Tdo 488/2018- 42
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. dubna 2018 o dovolání obviněného P. Š., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 5 To 47/2017, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 5 T 8/2015, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 2. 2017, sp. zn. 5 T 8/2015, byl obviněný P. Š. uznán vinným ze spáchání jednak trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, odst. 2 tr. zákona (bod I. daného rozsudku) a jednak pokračujícího zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku (bod II. daného rozsudku), kterých se dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů)
ad I)
„v úmyslu získat finanční hotovost vylákal pod záminkou stavby domu formou půjčky od poškozeného T. V. , dne 4. 7. 2008 částku ve výši 80.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v P. poté, co ji získal prostřednictvím úvěru, který si sjednal na žádost P. Š. v České spořitelně, a. s., přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a poškozenému je v rozporu s původním ujednáním ani nevrátil, čímž T. V. způsobil škodu ve výši 80.000,- Kč ,
ad II)
v době od 18. 5. 2009 do 31. 8. 2012 na různých místech Plzeňského kraje v úmyslu získat finanční hotovost vylákal pod různými smyšlenými záminkami, přestože věděl, že peníze na deklarovaný účel nepoužije a vzhledem ke své majetkové situaci a celkovému objemu postupně půjčených finančních prostředků ani nebude schopen půjčené peněžní prostředky poškozeným v rozporu s původním ujednáním splácet a v dohodnutém termínu vrátit, formou půjček od poškozených
1. M. F. , pod záminkou vyplacení přítelkyně a později též zhodnocení peněz
· dne 18. 5. 2009 částku ve výši 240.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl z účtu své manželky na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky získal prostřednictvím úvěru, který na žádost P. Š. sjednal společně se svou manželkou u Československé obchodní banky, a. s.,
· v přesně nezjištěný den měsíce září roku 2009 částku ve výši 240.000,- Kč, kterou jmenovaný poskytl P. Š. poté, co byl uskutečněn výběr hotovosti dne 7. 9. 2009 ve výši 180.000,- Kč a dne 11. 9. 2009 ve výši 60.000,- Kč z účtu manželky M. F., na nějž byly dne 2. 9. 2009 převedeny peněžní prostředky ve výši 246.000,- Kč z titulu čerpání úvěru, který na žádost P. Š. jmenovaný M. F. společně se svou manželkou sjednal u Československé obchodní banky, a. s.,
· dne 20. 11. 2009 částku ve výši 125.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl z účtu své manželky na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky získal prostřednictvím čerpání úvěru ze stavebního spoření,
· dne 15. 1. 2010 částku ve výši 15.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl z účtu své manželky na účet P. Š. poté, co tuto částku čerpal z úvěru ze stavebního spoření,
· dne 1.2.2010 částku ve výši 7.500,- Kč, kterou jmenovaný převedl z účtu své manželky na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky získal prostřednictvím čerpání úvěru ze stavebního spoření,
· dne 11.2.2010 částku ve výši 240.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl z účtu své manželky na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky získal prostřednictvím čerpání úvěru ze stavebního spoření,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 355.500,- Kč, čímž M. F. způsobil škodu ve výši 512.000,- Kč,
2. I. K. S. , pod záminkou vyplacení své přítelkyně a rodinných problémů
· dne 6. 1. 2010 částku ve výši 285.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky získala prostřednictvím úvěru, který sjednala na žádost P. Š. u Československé obchodní banky, a. s., v Klatovech, společně s částkou ve výši 150.000,- Kč, kterou jí ve splátkách P. Š. vrátil,
· dne 31. 8. 2011 částku ve výši 80.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 29. 12. 2011 částku ve výši 150.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky obdržela ze svého stavebního spoření,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z poskytnutých peněz vrátil pouze 168.200,- Kč, čímž I. K. způsobil škodu ve výši 346.800,- Kč,
3. J. F., jenž dne 31. 5. 2012 zemřel, pod záminkou zhodnocení peněz
· dne 6. 8. 2010 částku ve výši 110.000,- Kč, kterou jmenovaný nechal převést za pomoci svého syna M. F. z účtu Mi. F. na účet P. Š. poté, co mu na tento účet bylo vyplaceno jeho životní pojištění z ČSOB Pojišťovny, a. s., ve výši 130.000,- Kč,
· dne 17. 8. 2010 částku ve výši 75.000,- Kč, která byla jmenovaným poukázána z jeho účtu na účet P. Š.,
· dne 27. 3. 2012 částku ve výši 10.000,- Kč, která byla jmenovaným poukázána z jeho účtu na účet P. Š.,
· dne 19. 4. 2012 částku ve výši 10.000,- Kč, která byla jmenovaným poukázána z jeho účtu na účet P. Š.,
· dne 10. 5. 2012 částku ve výši 13.000,- Kč, která byla jmenovaným poukázána z jeho účtu na účet P. Š.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z poskytnutých peněz vrátil pouze 735,92 Kč, čímž J. F. způsobil škodu ve výši 217.264,- Kč,
4. L. T. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 7. 10. 2010 částku ve výši 165.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky získal prostřednictvím úvěru, který sjednal u Komerční banky, a. s., v Přešticích na žádost P. Š.,
· dne 23. 5. 2011 částku ve výši 150.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v hotovosti v P. poté, co hotovost vybral ze svého účtu, na který mu byly tyto peněžní prostředky převedeny z titulu čerpání úvěru, který jmenovaný sjednal na žádost P. Š. u České spořitelny, a. s.,
· dne 24. 5. 2011 částku ve výši 215.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š. poté, co mu byly tyto peněžní prostředky vyplaceny ze stavebního spoření,
· dne 8. 8. 2011 částku ve výši 180.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š. poté, co mu byly tyto peněžní prostředky vyplaceny z titulu pojistky sjednané u ČSOB Pojišťovny, a. s.,
· dne 16. 3. 2012 částku ve výši 86.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky získal prostřednictvím úvěru, který sjednal u Komerční banky, a. s., na žádost P. Š.,
· dne 31. 5. 2012 částku ve výši 62.500,- Kč, která byla zaslána z účtu jmenovaného na účet P. Š.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 346.500,-Kč, čímž L. T. způsobil škodu ve výši 512.000,- Kč,
5. J. K. , pod záminkou koupě parcely a zhodnocení peněžních prostředků
· dne 23. 12. 2010 částku ve výši 100.000,- Kč, kterou jmenovaná převedla ze svého účtu na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky získala prostřednictvím úvěru, který sjednala na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
· dne 20. 4. 2011 částku ve výši 125.000,- Kč, kterou jmenovaná předala P. Š. v hotovosti v K. hned poté, co tyto peněžní prostředky získala prostřednictvím úvěru, který sjednala na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
· dne 18. 8. 2011 částku ve výši 115.000,- Kč, kterou jmenovaná předala P. Š. v K. v hotovosti poté, co tyto peněžní prostředky získala prostřednictvím úvěru, který sjednala na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
· dne 26. 4. 2012 částku ve výši 195.000,- Kč, která byla poukázána z jejího účtu na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky získala prostřednictvím úvěru, který sjednala na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 77.000,- Kč, čímž J. K. způsobil škodu ve výši 458.000,- Kč,
6. O. Š. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 8. 12. 2010 částku ve výši 60.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 13. 12. 2010 částku ve výši 250.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet B. O. poté, co uvedenou částku získala prostřednictvím úvěru sjednaného v Raiffeisenbank, a. s., na žádost P. Š.,
· dne 20. 12. 2010 částku ve výši 35.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 10. 1. 2011 částku ve výši 125.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky získala prostřednictvím úvěru, který sjednala na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
· dne 14. 2. 2011 částku ve výši 55.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 14. 2. 2011 částku ve výši 6.150,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 15. 3. 2011 částku ve výši 50.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 16. 3. 2011 částku ve výši 226.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š. poté, co jí byly tyto peněžní prostředky vyplaceny z titulu pojištění,
· dne 12. 4. 2011 částku ve výši 125.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 12. 5. 2011 částku ve výši 50.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 2. 6. 2011 částku ve výši 296.500,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 13. 6. 2011 částku ve výši 30.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 15. 7. 2011 částku ve výši 25.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 16. 8. 2011 částku ve výši 40.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 12. 9. 2011 částku ve výši 14.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 15. 11. 2011 částku ve výši 25.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 12. 1. 2012 částku ve výši 50.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 20. 3. 2012 částku ve výši 25.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 12. 4. 2012 částku ve výši 80.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 4. 5. 2012 částku ve výši 5.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 14. 6. 2012 částku ve výši 20.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 3. 8. 2012 částku ve výši 270.000,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a poškozené z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 847.200,- Kč, čímž O. Š. způsobil škodu ve výši 1,015.450,- Kč,
7. L. B. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 3. 3. 2011 částku ve výši 100.000,- Kč, kterou jmenovaný poukázal ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 23. 6. 2011 částku ve výši 100.000,- Kč, kterou jmenovaný poukázal ze svého účtu na účet P. Š. poté, co ji získal prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
· dne 15. 6. 2012 částku ve výši 365.000,- Kč, kterou jmenovaný poukázal ze svého účtu na účet P. Š. poté, co ji získal prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 106.300,- Kč, čímž L. B. způsobil škodu ve výši 458.700,- Kč,
8. R. K. , pod záminkou doplacení úvěru
· v přesně nezjištěného dne roku 2011 částku ve výši 25.000,- Kč, kterou mu jmenovaná předala v hotovosti v B.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z poskytnutých peněz poškozené nic nevrátil, čímž R. K. způsobil škodu ve výši 25.000,- Kč,
9. H. H. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 11. 3. 2011 částku ve výši 150.000,- Kč, kterou mu jmenovaná předala v hotovosti v N. poté, co ji vybrala ze svého účtu, kam byly jmenované tyto peněžní prostředky převedeny prostřednictvím čerpání úvěru, který jmenovaná sjednala na žádost P. Š. u Československé obchodní banky, a. s., v Klatovech,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 88.400,- Kč, čímž H. H. způsobil škodu ve výši 61.600,- Kč,
10. J. B. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· v přesně nezjištěný den měsíce května 2011 částku ve výši 240.000,- Kč, kterou mu jmenovaný předal v hotovosti ve S. poté, co mu tato částka byla vyplacena z penzijního pojištění,
· v přesně nezjištěný den roku 2012 částku ve výši 50.000,- Kč, kterou mu jmenovaný předal v hotovosti ve S.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 187.000,- Kč, čímž J. B. způsobil škodu ve výši 103.000,- Kč,
11. V. H., pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 15. 6. 2011 částku ve výši 100.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v hotovosti v K. hned poté, co tuto částku vybral ze svého účtu, kam mu byly předtím tyto peněžní prostředky převedeny prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. u Československé obchodní banky, a. s.,
· dne 2. 4. 2012 částku ve výši 100.000,- Kč, kterou jmenovaný předal v hotovosti P. Š. v K. hned poté, co tuto částku vybral ze svého účtu, kam mu byly předtím tyto peněžní prostředky převedeny prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. u Československé obchodní banky, a. s.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 90.000,- Kč, čímž V. H. způsobil škodu ve výši 110.000,- Kč,
12. R. H. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 27. 6. 2011 částku ve výši 450.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š. poté, co tyto peněžní prostředky získal prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. u České spořitelny, a. s.,
· dne 30. 6. 2011 částku ve výši 75.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v hotovosti poté, co ji získal prostřednictvím úvěru, který sjednal u Československé obchodní banky, a. s., v K. na žádost P. Š.,
· dne 7. 7. 2011 částku ve výši 75.000,- Kč, která byla převedena z úvěrového účtu R. H. vedeného u Československé obchodní banky, a. s., na účet P. Š. poté, co si dne 30. 6. 2011 u Československé obchodní banky, a. s., v Klatovech úvěrový účet na žádost P. Š. založil,
· dne 14. 7. 2011 částku ve výši 175.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š. poté, co uvedenou částku vybral ze svého spořicího účtu vedeného u České spořitelny, a. s.,
· dne 18. 4. 2012 částky ve výši 60.000,- Kč a 65.000,- Kč, které převedl ze svého účtu na účet P. Š.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 175.419,- Kč, čímž R. H. způsobil škodu ve výši 649.581,- Kč,
13. A. B. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· v přesně nezjištěný den roku 2011 částku ve výši 100.000,- Kč, kterou jmenovaná předala P. Š. přesně nezjištěným způsobem poté, co jí byla tato částka vyplacena z jednorázového pojištění,
· dne 28. 6. 2011 částku ve výši 149.800,- Kč, kterou jmenovaná poukázala ze svého účtu na účet P. Š. poté, co byl na její účet čerpán úvěr, který sjednala na žádost P. Š. u Československé obchodní banky, a. s.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 118.000,- Kč, čímž A. B. způsobil škodu ve výši 131.800,- Kč,
14. B. H. a K. H. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 13. 7. 2011 částku 295.000,- Kč, kterou jmenovaní předali P. Š. v hotovosti v P. poté, co jim byla tato částka vyplacena prostřednictvím úvěru, který sjednali v ten samý den na žádost P. Š. u České spořitelny, a. s., v Přešticích,
· dne 14. 7. 2011 částku ve výši 300.000,- Kč, která byla zaslána z účtu K. H. na účet P. Š. poté, co jmenovaná uvedenou částku získala prostřednictvím úvěru sjednaného u Československé obchodní banky, a. s., na žádost P. Š.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 247.500,- Kč, čímž B. a K. H. způsobil škodu ve výši 347.500,- Kč,
15. S. B. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· v přesně nezjištěný den měsíce srpna 2011 částku ve výši 250.000,- Kč, kterou jmenovaná předala P. Š. v hotovosti,
· dne 30. 9. 2011 částku ve výši 300.000,- Kč, kterou jmenovaná převedla ze svého účtu P. Š. na účet poté, co na svůj účet obdržela peněžní prostředky prostřednictvím úvěru ve výši 300.000,- Kč, který sjednala na žádost P. Š. u Československé obchodní banky, a. s.,
· v přesně nezjištěný den měsíce října 2011 částku ve výši 70.000,- Kč, kterou jmenovaná předala P. Š. v hotovosti poté, co část těchto peněz vybrala ze svého účtu a část jí poskytli její rodiče,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 250.000,- Kč, čímž S. B. způsobil škodu ve výši 370.000,- Kč,
16. J. KO. , pod záminkou potřeby těchto peněžních prostředků k vyřešení rodinných problémů a pod slibem následného zhodnocení takto půjčených peněžních prostředků
· dne 11. 8. 2011 částku ve výši 125.000,- Kč, kterou jmenovaný P. Š. předal v hotovosti v B. poté, co tuto částku vybral ze svého účtu, přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení nic nevrátil, čímž J. Ko. způsobil škodu ve výši 125.000,- Kč,
17. D. P., pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 12. 8. 2011 částku ve výši 120.000,- Kč, kterou jmenovaná P. Š. předala v hotovosti v H. poté, co ji získala prodejem pozemku P. Š.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 65.000,- Kč, čímž D. P. způsobil škodu ve výši 55.000,- Kč,
18. M. T. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 21. 9. 2011 částku ve výši 370.000,- Kč, kterou jmenovaný P. Š. předal hotově v P. hned poté, co získal tyto peněžní prostředky prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. v České spořitelně, a. s.,
· dne 29. 9. 2011 částku ve výši 115.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v hotovosti na přesně nezjištěném místě poté, co tuto hotovost vybral ze svého účtu,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 13.000,- Kč, čímž M. T. způsobil škodu ve výši 472.000,- Kč,
19. J. Š. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· v přesně nezjištěný den roku 2011 částku ve výši 30.000,- Kč, kterou mu jmenovaná v hotovosti předala v O.,
· dne 26. 10. 2011 částku ve výši 165.000,- Kč, kterou jmenovaná převedla ze svého účtu na účet P. Š. poté, co jí byly vyplaceny peněžní prostředky ze stavebního spoření,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 75.000,- Kč, čímž J. Š. způsobil škodu ve výši 120.000,- Kč,
20. Š. Š., pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· v přesně nezjištěný den měsíce prosince roku 2011 částku ve výši 90.000,- Kč, kterou jmenovaná předala v hotovosti P. Š. N. B.,
· dne 30. 1. 2012 částku ve výši 65.000,- Kč, kterou jmenovaná převedla ze svého účtu vedeného u Československé obchodní banky, a. s., na účet P. Š.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení nic nevrátil, čímž Š. Š. způsobil škodu ve výši 155.000,- Kč,
21. J. L. , pod záminkou vložení peněz na úvěrový účet a pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 1. 4. 2011 částku ve výši 145.523,- Kč, kterou jmenovaná P. Š. předala v hotovosti poté, co ji vybrala ze svého účtu, kam jí byla převedena ze strany pojišťovny Cardif Pro Vita, a. s., za účelem splacení splátek úvěru, který sjednala v GE Money Bank, a. s.,
· přesně nezjištěný den na konci roku 2011 částku ve výši 30.000,- Kč, kterou jmenovaná P. Š. předala v hotovosti v N. V.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z poskytnutých peněz poškozené vrátil pouze 38.072,- Kč, čímž J. L. způsobil škodu ve výši 137.451,- Kč,
22. J. H., pod záminkou založení nové společnosti a provize z půjčených peněz
· dne 8. 12. 2011 částku ve výši 250.000,- Kč, kterou jmenovaná předala P. Š. v hotovosti v obci O. poté, co tuto částku vybrala ze svého účtu vedeného u Československé obchodní banky, a. s., na který jí byly převedeny peněžní prostředky z titulu čerpání úvěru, který jmenovaná sjednala na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
· dne 9. 12. 2011 částku ve výši 133.000,- Kč, kterou jmenovaná předala P. Š. v hotovosti v P. hned poté, co tyto peněžní prostředky získala prostřednictvím úvěru, který sjednala na žádost P. Š. v České spořitelně, a. s.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z poskytnutých peněz vrátil pouze 55.000,- Kč, čímž J. H. způsobil škodu ve výši 328.000,- Kč,
23. V. V. , pod záminkou zhodnocení půjčky poskytnuté na koupi pozemku
· dne 7. 12. 2011 částku ve výši 240.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v hotovosti v P. hned poté, co tuto hotovost získal prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. v České spořitelně, a. s.,
· dne 19. 12. 2012 částku ve výši 300.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š. hned poté, co tyto peněžní prostředky získal prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s., v Klatovech,
· dne 14. 5. 2012 částku ve výši 49.500,- Kč, která byla poukázána z účtu jmenovaného na účet P. Š.,
· a dále pod záminkou úhrady dluhu a opravy výtahu v přesně nezjištěnou dobu roku 2011 nebo 2012 částku ve výši 180.000,- Kč, kterou jmenovaný V. V. předal P. Š. v hotovosti v M., a dne 21. 2. 2012 částku ve výši 155.000,- Kč, kterou jmenovaný V. V. předal P. Š. v hotovosti v M. hned poté, co peníze postupně vybral ze svého účtu vedeného u České spořitelny, a. s.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 47.500,- Kč, čímž V. V. způsobil škodu ve výši 877.000,- Kč,
24. V. M. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 15. 12. 2011 částku ve výši 91.000,- Kč, kterou jmenovaná předala v hotovosti P. Š. v P. v den, kdy tuto částku získala prostřednictvím úvěru sjednaného na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
· dne 2. 2. 2012 částku ve výši 93.000,- Kč, kterou jmenovaná předala v hotovosti P. Š. v den, kdy tuto částku získala prostřednictvím úvěru sjednaného na žádost P. Š. v České spořitelně, a. s.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 30.000,- Kč, čímž V. M. způsobil škodu ve výši 154.000,- Kč,
25. R. HAJ., pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 8. 8. 2012 částku ve výši 720.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 8. 8. 2012 částku ve výši 80.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š.,
· dne 24. 8. 2012 částku ve výši 270.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 325.000,- Kč, čímž R. Haj. způsobil škodu ve výši 745.000,- Kč,
26. T. V. ,
· dne 16. 1. 2012 částku ve výši 150.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v P. hned poté, co ji získal prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. v České spořitelně, a. s.,
· dne 17. 1. 2012 částku ve výši 250.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š. hned poté, co tyto peněžní prostředky získal prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
· dne 31. 1. 2012 částku ve výši 175.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v P. hned poté, co ji získal prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. v Komerční bance, a. s.,
· dne 6. 6. 2012 částku ve výši 34.000,- Kč, která byla jmenovaným převedena z jeho účtu na účet P. Š.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z poskytnutých peněz poškozenému vrátil pouze 60.500,- Kč, čímž T. V. způsobil škodu ve výši 548.500,- Kč,
27. V. T., pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 17. 1. 2012 částku ve výši 200.000,- Kč, kterou jmenovaný předal hotově P. Š. v Komerční bance, a. s., v Přešticích poté, co tuto částku získal prostřednictvím úvěru, který sjednal na žádost P. Š. v Komerční bance, a. s., na svůj účet, ze kterého v den čerpání hotovost vybral,
· dne 20. 1. 2012 částku ve výši 400.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v hotovosti v P. poté, co tuto částku získal prostřednictvím úvěru, který v Komerční bance, a. s., na žádost P. Š. sjednal, na svůj bankovní účet, ze kterého v den čerpání hotovost vybral,
· dne 31. 1. 2012 částku ve výši 149.900,- Kč, kterou jmenovaný poukázal ze svého úvěrového účtu na účet P. Š. hned poté, co na tento svůj účet čerpal zmíněný úvěr, který sjednal na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
· dne 30. 1. 2012 částku ve výši 125.00,- Kč, kterou jmenovaný předal v hotovosti P. Š. v K. poté, co tuto částku získal prostřednictvím úvěru, který v GE Money Bank, a. s., na žádost P. Š. sjednal, na svůj bankovní účet, ze kterého v den čerpání tuto hotovost vybral,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 205.500,- Kč, čímž V. T. způsobil škodu ve výši 669.400,- Kč,
28. B. O. , pod záminkou vložení peněz na flexi pojištění a úhrady dovolené
· dne 27. 2. 2012 částku ve výši 500.000,- Kč, kterou jmenovaný zaslal ze svého účtu na účet, který mu sdělil P. Š., přičemž se ve skutečnosti jednalo o účet B. H., ze kterého byla následně hotovost poukázaná na účet P. Š.,
· dne 2. 5. 2012 částku ve výši 500.000,- Kč, kterou jmenovaný zaslal ze svého účtu na účet, který mu sdělil P. Š., přičemž se jednalo o účet B. H., ze kterého byly následně tyto peněžní prostředky poukázány na účet P. Š.,
· dne 25. 7. 2012 částku ve výši 1,000.000,- Kč, kterou jmenovaný zaslal ze svého účtu na účet, který mu sdělil P. Š., přičemž se jednalo o účet B. H., ze kterého byly následně tyto peněžní prostředky poukázány na účet P. Š.,
· dne 30. 8. 2012 částku ve výši 150.000,- Kč, kterou jmenovaný zaslal ze svého účtu na účet P. Š.,
· a dále pod záminkou koupě osobního vozidla a stavebního pozemku v obci O. dne 10. 7. 2012 částku ve výši 1,080.000,- Kč, kdy 950.000,- Kč poukázal B. O. ze svého účtu ve dvou platbách na účet P. Š., a částku 130.000,- Kč předal jmenovaný B. O. P. Š. v hotovosti v S.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarované účely nepoužil a do současné doby z poskytnutých peněz poškozenému vrátil v úhrnu pouze 260.000,- Kč, čímž B. O. způsobil škodu ve výši 2,970.000,- Kč,
29. L. P. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 29. 3. 2012 částku ve výši 148.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v P. v hotovosti poté, co ji čerpal z úvěru, který sjednal na žádost P. Š. v Komerční bance, a. s.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 13.000,- Kč, čímž L. P. způsobil škodu ve výši 135.000,- Kč,
30. R. P. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 30. 3. 2012 částku ve výši 100.000,- Kč, která byla jmenovaným poukázána z jeho účtu na účet P. Š. poté, co tuto částku jmenovaný R. P. čerpal z předhypotečního úvěru, který sjednal společně se svou manželkou v Československé obchodní bance, a. s., v Klatovech,
· dne 2. 5. 2013 částku ve výši 500.000,- Kč, kterou jmenovaný nechal poukázat ze svého účtu na účet P. Š. poté, co tuto částku čerpal z hypotečního úvěru, který sjednal společně se svou manželkou v Československé obchodní bance, a. s., v Klatovech,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil, přičemž do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil R. P. pouze 44.500,- Kč a za současného ponechání si částky ve výši 125.000,- Kč na úhradu své vlastní pohledávky za R. P., čímž R. P. způsobil škodu ve výši 430.500,- Kč,
31. V. D. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 7. 6. 2012 částku ve výši 400.000,- Kč, kterou jmenovaný předal v hotovosti P. Š. v P. v den, kdy tuto částku čerpal z úvěru sjednaného na žádost P. Š. v České spořitelně, a. s.,
· dne 11. 6. 2012 částku ve výši 200.000,- Kč, kterou jmenovaný předal v hotovosti P. Š. v P. poté, co ji vybral ze svého účtu, kam mu byla tato částka převedena v rámci čerpání úvěru sjednaného na žádost P. Š. v České spořitelně, a. s.,
· dne 24. 7. 2012 částku ve výši 296.500,- Kč, kterou jmenovaný zaslal ze svého účtu na účet P. Š. v den, kdy tuto částku čerpal z úvěru sjednaného v Československé obchodní bance, a. s.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 55.000,- Kč, čímž V. D. způsobil škodu ve výši 841.500,- Kč,
32. J. Kol. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 27. 6. 2012 částku ve výši 297.600,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v S. hned poté, co mu byla hotovost vyplacena z úvěru sjednaného na žádost P. Š. v Komerční bance, a. s.,
· dne 29. 6. 2012 částku ve výši 600.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v S. hned poté, co mu byla hotovost vyplacena z úvěru sjednaného na žádost P. Š. v České spořitelně, a. s.,
· dne 4. 7. 2012 částku ve výši 194.000,- Kč, kterou jmenovaný převedl ze svého účtu na účet P. Š. poté, co mu byla vyplacena částka ve výši 196.000,- Kč z úvěru sjednaného na žádost P. Š. v Československé obchodní bance, a. s.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 50.000,- Kč, čímž J. Kol. způsobil škodu ve výši 1,041.600,- Kč,
33. V. Vo. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· v přesně nezjištěný den měsíce srpna roku 2012 částku ve výši 25.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v hotovosti v N.,
· v přesně nezjištěný den roku 2012 částku ve výši 25.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v hotovosti v N.,
· dne 25. 7. 2012 částku ve výši 100.000,- Kč, kterou jmenovaný předal P. Š. v hotovosti v P. v bance poté, co ji vybral ze svého účtu vedeného u Československé obchodní banky, a. s.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení vrátil pouze 12.500,- Kč, čímž V. Vo. způsobil škodu ve výši 127.500,- Kč,
34. Z. Š. , pod záminkou zhodnocení peněžních prostředků
· dne 19. 7. 2012 částku ve výši 1,400.000,- Kč, kterou jmenovaný zaslal ze svého účtu vedeného u GE Money Bank, a. s., na účet P. Š.,
přičemž takto prostřednictvím půjčky získané peněžní prostředky na deklarovaný účel nepoužil a do současné doby z peněz poskytnutých ke zhodnocení nic nevrátil, čímž Z. Š. způsobil škodu ve výši 1,400.000,- Kč,
a takovým jednáním způsobil výše jmenovaným poškozeným škodu v celkové výši 16,661.146,- Kč.“
Za toto jednání byl obviněný P. Š. odsouzen podle §209 odst. 5 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 let. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozeným na náhradu škody:
- T. V., bytem M. – N., částku 599 000 Kč,
- M. F., bytem Ch., částku 512 000 Kč,
- I. K. S., bytem M. – O., částku 436 800 Kč,
- L. T., bytem S., částku 512 000 Kč,
- J. K., bytem P., částku 458 000 Kč,
- R. K., bytem Ž. – B., částku 25 000 Kč,
- H. H., bytem N. – D., B., částku 61 600 Kč,
- J. B., bytem S., částku 103 000 Kč,
- R. H., bytem O. – K., částku 649 581 Kč,
- A. B., bytem V., částku 115 000 Kč,
- B. H., bytem O. – K. a K. H., bytem O. – K., částku 347 500 Kč,
- J. Ko., bytem Ž. – B., částku 125 000 Kč,
- D. P., bytem H., P. V., částku 55 000 Kč,
- M. T., bytem P., částku 472 000 Kč,
- J. Š., bytem Š., N. B., částku 195 000 Kč,
- Š. Š., bytem Š., N. B., částku 150 000 Kč,
- J. L., bytem O. – N. V., částku 137 451 Kč,
- J. H., bytem O., částku 328 000 Kč,
- V. V., bytem M. – N., částku 473 112 Kč,
- V. M., bytem P., 5. k., částku 154 000 Kč,
- R. Haj., bytem P., S., částku 745 000 Kč,
- B. O., bytem S., N., částku 2 930 000 Kč,
- L. P., bytem P., Z., částku 135 000 Kč,
- R. P., bytem B., 5. k., částku 430 500 Kč,
- V. D., bytem P., částku 841 500 Kč,
- J. Kol., bytem N. V., částku 1 041 600 Kč,
- Z. Š., bytem M. S. – D., částku 1 400 000 Kč.
Podle §229 odst. 1 tr. ř. byli poškození:
- V. T., bytem S.,
- S. B., bytem V.,
- L. B., bytem V.,
- O. Š., bytem D. L.,
odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození:
- R. H., bytem O. – K.,
- L. P., bytem P., Z.,
- J. L., bytem O. – N. V.,
- L. T., bytem S.,
- R. P., bytem B., 5. k. ,
- J. Kol., bytem N. V.,
- J. K., bytem P.,
- M. T., bytem P.,
- V. M., bytem P., 5. k.,
- H. H., bytem N. – D., B.,
- J. H., bytem O.,
- I. K. S., bytem M. – O.,
- B. H., bytem O. – K.,
- K. H., bytem O. – K.,
- V. D., bytem P.,
- M. F., bytem Ch.,
odkázáni se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 2. 2017, sp. zn. 5 T 8/2015, podali obviněný P. Š., státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni a poškozený L. B. odvolání, o kterých rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 5 To 47/2017, tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek pouze ve výroku o zařazení obviněného do výkonu trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněný P. Š. byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §253 odst. 1 tr. ř. bylo odvolání poškozeného L. B. zamítnuto.
Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 5 To 47/2017, podal následně obviněný P. Š. prostřednictvím své obhájkyně dovolání opírající se o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný v dovolání namítl, že mu v provedeném řízení nebyla prokázána vina podle obžaloby, když v úmyslu získání finanční hotovosti měl vylákat peníze od poškozených pod různými smyšlenými záminkami, přestože věděl, že peníze nepoužije na deklarovaný účel a že vzhledem ke své majetkové situaci a celkovému objemu postupně vypůjčených finančních prostředků je ani nebude schopen splácet a vrátit je tak poškozeným v dohodnutých termínech. Dle názoru dovolatele se soudy nevypořádaly s uplatněnou obhajobou, kterou odmítly jako nelogickou, aniž by se blíže věnovaly zdůvodnění svého odmítavého postoje, když naproti tomu vyhodnotily výpovědi všech poškozených za jednoznačně věrohodné. V provedeném řízení pak navíc nebyl prokázán jeho úmysl vypůjčené peníze buď nevrátit vůbec nebo je nevrátit ve sjednané lhůtě a to včetně jeho povědomí, že tak nebude moci učinit, když naopak on prokázal, že až do poslední chvíle jednal a činil vše pro to, aby poškozeným půjčky vrátil v plném rozsahu řádně a včas. V této souvislosti vyjádřil názor, že to byl stát, kdo neunesl důkazní břemeno s tím dopadem, že nebyl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, když hodnotící úvahy soudů naopak přinášejí mnoho nejasností a pochybností, které nebyly dostatečně vysvětleny ani vyvráceny, takže bylo namístě uplatnění pravidla „in dubio pro reo“.
Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil, a aby věc přikázal Vrchnímu soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřila. Ve svém vyjádření stručně shrnula dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedla, že z uplatněné dovolací argumentace je především zřejmé, že dovolatel soudu prvního stupně, potažmo pak soudu odvolacímu, vytýká, že svůj závěr o jeho vině neopřely o dostatek skutkových zjištění, ze kterých by bylo zřejmé, že se předmětné skutky staly za přisouzených skutkových okolností, ze kterých je dovoditelné, že byly spáchány v předepsané formě jeho zavinění a že je tak lze právně posoudit tak jak vyplývá z výroku o jeho vině; přitom tak učinil na podkladě podstatných výhrad ke způsobu vyhodnocení provedených důkazů. Současně nelze přehlédnout, že výše konstatované skutkové námitky byly z dovolatelovy strany uplatněny již v rámci jeho obhajoby před soudy obou stupňů. Takto namítaná nesprávnost právního posouzení obou skupin přisouzených skutků však není po stránce věcné založena na hmotněprávních důvodech, presumovaných v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Pro úplnost je zapotřebí dále uvést, že v daném případě nebylo možno na podkladě dostupného spisového materiálu dospět ani k názoru, že by se skutkové a právní závěry soudů obou stupňů nacházely v extrémním rozporu s výsledky provedeného dokazování, neboť je nalézací soud vyhodnotil za splnění předepsaných podmínek §2 odst. 6 tr. ř. tak, že výsledek přezkumné činnosti na odvolací úrovni nebyl spojen s objektivní potřebou jejich přehodnocení. Proto lze na těchto místech plně akcentovat příslušné hodnotící pasáže zejména rozsudku soudu I. stupně, ze kterých při respektu k požadavku ustanovení §125 odst. 1 tr. ř. vyplývají naprosto přesvědčivé, logické a výsledky provedeného dokazování podložené úvahy, které jej vedly k odmítnutí obhajoby obviněného. Ta byla založena na tom jeho podstatném tvrzení, že v posuzovaných případech jednal pod tlakem své tehdejší zaměstnavatelky paní R., že si finanční prostředky od poškozených vypůjčil konkrétně na úhradu nesplacených úvěrů klientů její úvěrové společnosti a že se v otázce splnitelnosti svého závazku navrátit poškozeným vypůjčené peníze řídil (jím poukazovanou) perspektivou jeho výdělkových možností. Nelze totiž přehlédnout, že ve vztahu ke každému ze série posuzovaných podvodných útoků stojí proti takto uplatněné obhajobě výpovědi jednotlivých poškozených, potvrzené jak svědectvími dalších osob, tak také odpovídající obsahu listinných důkazů, jako jsou zejména smlouvy o úvěrech a výpisy z účtů obou smluvních stran takto deklarovaných smluv o půjčce, popř. konvenují i důkazům dalším ve smyslu specifik přisouzených dílčích skutků. Nezbývá, než konstatovat, že výsledek přezkumné činnosti na odvolací úrovni nebyl spojen s objektivní potřebou zásadního přehodnocení skutkových zjištění, jak je ostatně zřejmé v návaznosti na učiněné hodnotící pasáže rozsudku soudu I. stupně (srov. v podrobnostech k jednotlivým případům na str. 16 až 30) a na jím přijaté skutkové závěry tak, jak na ně bezvýhradně odkazuje soud odvolací v kontextu se svými reakcemi na uplatněné odvolací námitky (srov. str. 17 zdola až 18). V daném případě opatřený a pro posouzení dovolatelovy viny rozhodný skutkový stav věci tedy nevychází z takových výsledků provedeného dokazování, které by umožňovaly více než jednu variantu skutkového děje a které by tak byly způsobilé k aplikaci dovoláním poukazované procesní zásady „in dubio pro reo“. Muselo by se tak stát za stavu, že by soudy po stránce skutkové pracovaly s hodnotícími úvahami pouze v rovině vyšší míry pravděpodobnosti, která je podle judikatury Ústavního soudu zcela nedostačující.
Výše konstatované dovolací námitky obviněného, které jsou výlučně skutkové povahy a jako takové také byly komentovány pouze nad rámec podaného vyjádření k jeho dovolání, rozhodně nejsou způsobilé zvrátit ten zcela správný způsob právního posouzení jeho jednání, který vyplynul z výroku o jeho vině ad I. trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zákona a ad II. pokračujícím zvlášť závažným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku. Tento závěr se přirozeně vztahuje i na dovoláním zpochybněnou úmyslnou formu zavinění obviněného, která zcela jednoznačně vyplývá z použitého modu operandi, konkrétně pak z nepravdivého příslibu zhodnocení peněz v převážné většině projednávaných případů, popř. z jiné smyšlené záminky k vylákání „takto zapůjčených“ peněz a to právě při jeho zřetelném povědomí, že tímto deklarovaným způsobem peníze nepoužije a že je s ohledem na svoji majetkovou situaci ani nebude schopen splácet za dohodnutých podmínek právě ke škodě takto poškozených věřitelů.
Závěrem svého vyjádření proto státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájkyně, tedy podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. ř. zachována.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
Obviněný ve svém dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.
Nejvyšší soud po prostudování předmětného spisového materiálu zjistil, že obviněný P. Š. sice podal dovolání z důvodu podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadá soudy učiněná skutková zjištění. Námitky obviněného, v jejichž rámci namítal nesprávné hodnocení důkazů (konkrétně výpovědi obviněného a výpovědí poškozených) a vytýkal nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, je nutno považovat za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování. Obviněný pojal dovolání v celém rozsahu výlučně jen jako námitky proti tomu, že soudy založily skutková zjištění představující podklad výroku o vině na svědeckých výpovědích poškozených. V podaném dovolání tedy obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění nenaplňovala znaky trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, odst. 2 tr. zákona a pokračujícího zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku. Z povahy, obsahu a smyslu uplatněných námitek je zřejmé, že obviněný dovoláním usiloval o prosazení své vlastní verze skutkového stavu, kterou založil na tvrzení, že neměl v úmyslu získat finanční hotovost vylákáním peněz od poškozených pod různými smyšlenými záminkami, přestože věděl, že vypůjčené finanční prostředky nebude schopen splácet a vrátit je tak poškozeným. Obviněnému šlo tedy o to, aby se předmětem právního posouzení stal jiný skutkový stav, než jaký zjistily soudy. Tím se obviněný ocitl mimo meze dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Je třeba konstatovat, že obviněný se svým dovoláním pouze domáhá, aby na základě jiného hodnocení důkazů byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Uvedenou skutečnost však nelze podřadit pod dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dle kterého je dovolání možno podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Stejně tak nelze za relevantní výhradu považovat ani námitku, že soudy nepostupovaly v souladu se zásadou in dubio pro reo. Tato námitka totiž směřuje rovněž výlučně do skutkových zjištění a potažmo proti způsobu hodnocení provedených důkazů. Je tomu tak proto, že pravidlo „in dubio pro reo“ vyplývá ze zásady presumpce neviny zakotvené v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a §2 odst. 2 tr. ř. a má tedy vztah pouze ke zjištění skutkového stavu věci na základě provedeného dokazování, a to bez důvodných pochybností (§2 odst. 5 tr. ř.), kdy platí „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Je tudíž zjevné, že pravidlo má procesní charakter, týká se jen otázek skutkových a jako takové není způsobilé naplnit obviněným zvolený (avšak ani žádný jiný) dovolací důvod. V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. 7 Tdo 1525/2009, kde je konstatováno: „Námitka porušení zásady in dubio pro reo je námitkou procesněprávní, přičemž dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami procesněprávního charakteru. Dovolání, které se opírá o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, a nikoli z hlediska procesních předpisů.“
Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je zásah Nejvyššího soudu namístě proto, aby byl dán průchod ústavně garantovanému právu na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, když skutková zjištění soudů nemají obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
V posuzovaném případě se v poměru mezi skutkovými zjištěními Krajského soudu v Plzni, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Vrchní soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé nejedná o žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají odpovídající obsahový podklad ve svědeckých výpovědích poškozených, kteří podrobně, konkrétně, bez významnějších rozporů a celkově přesvědčivě popsali, jaké peněžní částky předali obviněnému, za jakých okolností se tak stalo, proč tak učinili, jak na ně působil obviněný v tom smyslu, k jakému účelu mají být peníze určeny, do kdy a jak je vrátí, jak se stavěl k nedodržení slibu vrátit peníze, jak vysoké byly nevrácené částky apod. Soudy si byly vědomy protichůdnosti svědeckých výpovědí poškozených a obhajoby obviněného a již s ohledem na to přistupovaly k hodnocení svědeckých výpovědí poškozených s náležitou mírou obezřetnosti. Pokud soudy došly k závěru, že svědecké výpovědi poškozených lze vzít za podklad skutkových zjištění, měly pro to důvod zejména v obsahové konzistentnosti těchto výpovědí a částečně i v tom, že jejich pravdivost byla, byť nepřímo, podporována dalšími důkazy, např. listinnými důkazy prokazujícími, že poškození v rozhodnou dobu disponovali příslušnými částkami, apod. K tomu lze jen dodat, že výrok o vině se týká jednání obviněného celkem vůči 35 poškozeným, přičemž v tomto kontextu lze vyloučit, že by se 35 svědků, kteří se vzájemně neznali, rozhodlo vypovídat nepravdivě, neprávem obviněnému přitížit, vymyslet si popisované okolnosti apod. Soudy tak opřely výrok o vině obviněného o svědecké výpovědi poškozených, o kterých nevznikly žádné důvodné pochybnosti.
Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu dopodrobna reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů (§2 odst. 6 tr. ř.), že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a logicky přijatelně vysvětlily. Skutková zjištění, která se stala podkladem výroku o vině obviněného, nepředstavují žádné porušení jeho ústavně zaručeného základního práva na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že nepovažuje provedené dokazování za dostatečné, není dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
S ohledem na skutečnosti shora rozvedené Nejvyšší soud dovolání obviněného P. Š. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. ř. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. dubna 2018
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu