ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.515.2018.1
sp. zn. 6 Tdo 515/2018-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. dubna 2018 o dovolání, které podal obviněný P. T. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2017, č. j. 5 To 15/2017 - 2557, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 51 T 13/2014, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2016, č. j. 51 T 13/2014 - 2242, byl obviněný P. T. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zločinem dotačního podvodu podle §212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil způsobem podrobně popsaným ve výroku rozsudku.
2. Obviněný byl za tento zločin odsouzen podle §212 odst. 6 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce v obchodních společnostech a družstvech na pět let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí škodu ve výši 35.000.000 Kč.
3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. 6. 2017, č. j. 5 To 15/2017-2557, jímž podle §256 tr. ř. toto odvolání zamítl.
II.
4. Proti citovanému rozhodnutí vrchního soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že vyvozené právní závěry jsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními a v předchozím řízení nebyla dodržena pravidla spravedlivého procesu. Podrobně rozvedl jednotlivé výhrady k dílčím závěrům vyvozeným nalézacím soudem, které odvolací soud akceptoval a převzal se všemi obhajobou namítanými nedostatky, což mělo za následek porušení hmotného práva především v otázce způsobené škody. V závěru obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil podle §265k odst. 1 tr. ř. jak usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 5 To 15/2017, tak jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. 51 T 13/2014, i další rozhodnutí na tato rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla svého zákonného podkladu, a aby poté podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Dále navrhl, aby předseda senátu Nejvyššího soudu podle §265o odst. 1 tr. ř. před vlastním rozhodnutím o dovolání odložil výkon trestu uloženého obviněnému.
5. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), která podrobně rozebrala námitky obsažené v dovolání a poté navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, neboť jde o dovolání zjevně neopodstatněné. Zároveň vyjádřila souhlas, aby Nejvyšší soud o podaném dovolání rozhodl za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i pro případ jiného, než jí navrženého rozhodnutí [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
III.
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku předně shledal, že dovolání obviněného P. T. je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] a na místě, kde lze podání učinit. Současně však shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.
7. Zákon v §265e odst. 1 tr. ř. stanoví, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Z ustanovení §265e odst. 3 tr. ř. plyne, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. ř. platí, že navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
8. Z ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. vyplývá, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §60 odst. 3 tr. ř. platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
9. Ze spisu Krajského soudu v Ústí na Labem, sp. zn. 51 T 13/2014, Nejvyšší soud zjistil, že k veřejnému zasedání konanému před odvolacím soudem dne 7. 6. 2017 se obviněný z místa svého pobytu v zahraničí nedostavil a toto veřejné zasedání bylo konáno bez jeho přítomnosti za účasti obhájce Mgr. Miroslava Krutiny. Po vyhotovení usnesení, kterým bylo rozhodnuto o odvolání obviněného, požádal Vrchní soud v Praze přibranou tlumočnici o překlad rozhodnutí do německého jazyka. Spis byl poté vrácen krajskému soudu, který rozhodnutí doručil dne 19. 7. 2017 obhájci i státnímu zástupci a opis rozhodnutí nechal zaslat (bez překladu) i obviněnému. Rozhodnutí o odvolání spolu s vyžádaným překladem do německého jazyka zaslal obviněnému do Spolkové republiky Německo i Vrchní soud v Praze a pro pochyby o doručení doporučené zásilky vyvolal u České pošty reklamační řízení. Ze zprávy poštovního úřadu Praha 4 (č. l. 2609 spisu) pak vyplynulo, že reklamace byla vyhodnocena jako nedůvodná, neboť doporučená zásilka byla obviněnému doručena dne 26. 8. 2017. K této zprávě pak bylo připojeno sdělení Deutsche Post o doručení uvedené zásilky obviněnému dne 26. 8. 2017 spolu s fotokopií vlastnoručního podpisu obviněného, kterým jmenovaný osobně potvrdil převzetí zásilky uvedeného dne.
10. Dovolání obviněného datované dnem 27. 10. 2017 bylo prostřednictvím obhájce Mgr. Miroslava Krutiny zasláno elektronicky do datové schránky soudu prvního stupně dne 27. 10. 2017 (č. l. 2607 spisu). Údaj v textu dovolání, že samotnému obviněnému byl opis rozhodnutí odvolacího soudu v německém jazyce doručen v týdnu od 4. do 9. září 2017 tak nemá v obsahu spisu oporu a vyvrací jej relace české i německé pošty.
11. Z výše uvedené rekapitulace je zjevné, že obviněnému uplynula lhůta k podání dovolání dnem 26. 10. 2017 (ve čtvrtek), když tohoto dne uběhla lhůta dvou měsíců od doručení rozhodnutí soudu druhého stupně obviněnému, přičemž obhájci obviněného bylo rozhodnutí doručeno již dříve. Dovolání obviněného podané dne 27. 10. 2017 již bylo učiněno po marném uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání, tedy opožděně.
12. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl dovolání obviněného P. T., neboť bylo podáno opožděně. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř., tedy věc meritorně přezkoumat, a rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. dubna 2018
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Aleš Holík