Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.05.2018, sp. zn. 6 Tdo 616/2018 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.616.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.616.2018.1
sp. zn. 6 Tdo 616/2018-32 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 5. 2018 o dovolání, které podal obviněný D. V. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2017, č. j. 10 To 344/2017-436, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 2 T 130/2016, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá . Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 26. 6. 2017, č. j. 2 T 130/2016-410 , byl obviněný D. V. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným jednak přečinem pojistného podvodu ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §210 odst. 1 písm. c), odst. 4 tr. zákoníku, jednak přečinem pojistného podvodu podle §210 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že 1) dne 28. 5. 2015 v úmyslu opatřit sobě neoprávněný finanční prospěch vylákáním pojistného plnění od společnosti Allianz pojišťovna, a. s. z pojistné smlouvy Allianz autopojištění 2014 číslo 731899652, kterou uzavřel jako pojistník dne 29. 5. 2014 na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla a současně havarijní pojištění motorového vozidla tov. zn. Škoda Superb, se společností Allianz pojišťovna, a. s. jako pojistitelem, ohlásil smyšlenou pojistnou událost zaregistrovanou pod číslem 2015083751 spočívající v dopravní nehodě, která se měla uskutečnit dne 27. 5. 2015 tak, že za obcí D. směr Č., okres P., došlo ke střetu jím řízeného vozidla Škoda Superb, s protijedoucím nezjištěným vozidlem, při němž se měly automobily srazit zpětnými zrcátky, následně měl v úleku strhnout řízení, sjet ze silnice a narazit do kamení, v důsledku čehož měly být na vozidle Škoda Superb poškozeny levé a pravé obložení podlahy, nezávislé topení, držák tlumiče hluku, tlumič hluku nezáv., tlumič hluku nasávání, trubky výfuku, hadice chladící kapaliny, kondenzátor, nosník př. stěny, př. mřížka chladiče, pravý přední blatník, vložka podběhu pravého předního kola, čerpadlo ostřikovače skla, pravý světlomet, pravý přední mlhový světlomet, nádržka ostřikovače, čerpadlo zařízení světlometů, houkačka vysokého tónu, kryt předního nárazníku, tlumič nárazu, střední větrací mřížka, levý a pravý kryt, ozdobná lišta nárazníku, spodní příčník, přední výztuha nárazníku, pravý držák nárazníku, pravý přední vodící profil, pravý přední senzor parkovacího zařízení, držák senzoru parkovacího zařízení, pravá přední hřídel kola vně, pravá přední spojovací tyč, pravý přední plynový tlumič, pravé přední pneu radiál, pravé vedení vzduchu chladiče, chladič plniče vzduchu, ačkoliv věděl, že k poškození automobilu tímto způsobem nedošlo, přičemž na základě provedené likvidace rozpočtem nákladů na opravu poškozeného vozidla tov. zn. Škoda Superb mohlo být D. V. vyplaceno pojistné plnění ve výši 89 074 Kč ku škodě společnosti Allianz pojišťovna, a. s., IČ: 47115971, se sídlem Ke Štvanici 656/3, Praha 8, k výplatě s ohledem na nesrovnalosti v popisu pojistné události ve vztahu ke vzniklé škodě však nedošlo. 2) dne 25. 8. 2015 v úmyslu opatřit sobě neoprávněný finanční prospěch vylákáním pojistného plnění od společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s. v souvislosti s likvidací pojistné události vedené citovanou společností pod číslem 4152080240 ve vztahu k pojistné smlouvě o komplexním pojištění vozidla „NAMÍRU“ číslo 6315007562, kterou uzavřel dne 24. 8. 2015 se společností Kooperativa pojišťovna, a. s. jako pojistitelem otec D. V. M. V. jako pojistník na havarijní pojištění motorového vozidla tov. zn. Škoda Superb, uvedl nepravdivé údaje o vzniku a rozsahu poškození pravého předního světlometu vozidla Škoda Superb, když společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s. oznámil, že týž den došlo v P. k dopravní nehodě mezi jím řízeným vozidlem Škoda Superb, a dalším neustanoveným vozidlem, při které na vozidle Škoda Superb mělo dojít mimo jiné k poškození pravého předního světlometu a následně v rámci prohlídek poškozeného vozidla technikem pojišťovny ve dnech 26. 8. 2015 7. 9. 2015 předložil k prohlídce poškozený pravý přední světlomet, ačkoliv si byl vědom, že identické poškození pravého předního světlometu uplatnil již dříve v rámci likvidace škodní události číslo 2015083751 na vozidle Škoda Superb, u společnosti Allianz pojišťovna, a. s., což před společností Kooperativa pojišťovna, a. s. zamlčel, přičemž na základě provedené likvidace rozpočtem nákladů na opravu poškozeného vozidla mohlo být vyplaceno pojistné plnění za poškození pravého předního světlometu ve výši 17 083 Kč vč. DPH ku škodě společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., IČ: 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8, avšak k výplatě nedošlo s ohledem na nesrovnalosti zjištěné v rámci pojistného řízení, když k poškození pravého předního světlometu v rozsahu uvedeném D. V. muselo dojít jinak a v době předcházející dnu 25. 8. 2015, čehož si byl vědom. 2. Obviněný byl za tyto přečiny a sbíhající se přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 18 T 152/2015, jenž nabyl právní moci dne 18. 8. 2016, odsouzen podle §210 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu čtyřiceti měsíců. Podle §67 odst. 1, §68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest ve výši 400 denních sazeb, kdy výše jedné denní sazby činní 150 Kč, tedy celkem ve výši 60 000 Kč. Pro případ, že by nebyl peněžitý trest ve stanovené lhůtě vykonán, byl podle §69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zároveň zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 18 T 152/2015, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. 3. O odvolání obviněného proti tomuto usnesení rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 3. 10. 2017, č. j. 10 To 344/2017-436 , jímž je podle §256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Jiřího Kokeše dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a písm. l ) tr. ř., přičemž dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) uplatnil v jeho druhé variantě, tedy že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). 5. Obviněný namítá, že soud vycházel při svém rozhodování ze znaleckých posudků, které trpěly vadami. Znalecký posudek byl zpracován tendenčně, kdy nezohlednil veškeré relevantní skutečnosti. Hodnoty použité soudním znalcem Ing. Vlasákem byly stanoveny velmi neurčitým způsobem a u závěrů nebylo uvedeno, jakým způsobem k nim znalec dospěl. Tento znalec nadto vycházel z hodnot znaleckého posudku, který nechala vypracovat poškozená společnost Allianz pojišťovna, a. s. a jenž byl vypracován ve prospěch zadavatele. Podle §109 tr. ř. měl soud přibrat jiného znalce k osvětlení rozporů. Soud tak rozhodl o vině dovolatele pouze na základě jediného důkazu, vycházel tedy z neúplné důkazní situace. Obhajobou bylo navrhováno vypracování revizního znaleckého posudku a výslech řidiče Š. P., soudem však byly návrhy zamítnuty. 6. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2017, č. j. 10 To 344/2017-436, a rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 26. 6. 2017, č. j. 2 T 130/2016-410, zrušil, a podle §265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl se závazným právním názorem, že stíhaný skutek není trestným činem a nebo aby Nejvyšší soud sám ve věci podle §265m odst. 1 tr. ř. rozhodl. 7. Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil (č. l. 489), že podle §265h odst. 2 tr. ř. se k dovolání obviněného nebude vyjadřovat. Současně vyjádřil podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas, aby Nejvyšší soud rozhodnutí o tomto odvolání učinil v neveřejném zasedání. III. Přípustnost dovolání 8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.). IV. Důvodnost dovolání a) obecná východiska 9. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v §265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněné dovolací důvody. 10. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. 11. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. 12. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví). 13. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. tedy může být naplněn ve třech různých situacích. K prvním dvěma (alternativa první) dochází tehdy, kdy rozhodnutí nadřízeného soudu je vydáno, aniž bylo napadené rozhodnutí meritorně přezkoumáno, tj. (1.) byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) či b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo (2.) bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz §253 odst. 4 tr. ř.). Třetí případ (alternativa druhá) představuje situace, kdy řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše (varianta první), ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. 14. Přezkoumával-li soud druhého stupně některé napadené rozhodnutí uvedené v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. na podkladě řádného opravného prostředku (odvolání nebo stížnosti) věcně a zamítl jej vzhledem k tomu, že neshledal takový řádný opravný prostředek důvodným [a to u odvolání podle §256 tr. ř. a u stížnosti podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř.], pak je možno dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. uplatnit jen v jeho druhé alternativě, tj. byl-li v řízení, které předcházelo uvedenému zamítavému rozhodnutí, dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k) ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Podstatou této alternativy dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je skutečnost, že dovolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud – ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně - neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí takovou vadou. 15. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.). 16. Na podkladě těchto východisek přistoupil Nejvyšší soud k posouzení dovolání obviněného. b) vlastní posouzení dovolání 17. Námitky dovolatele nelze hodnotit ani jako formálně naplňující jím zvolený důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř ., neboť nenapadají nesprávnost hmotně právního posouzení skutkového stavu, resp. skutků vyjádřených ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně, nýbrž zpochybňují rozsah dokazování a hodnocení důkazní situace. Dovolatel své dovolání postavil ve shodě s jeho dosavadní obhajobou v předcházejícím řízení zcela na zpochybnění znaleckého posudku z oboru doprava, vypracovaném znalcem Ing. Zbyňkem Vlasákem. Jeho dovolání tak ve své podstatě není ničím jiným, než pokračující polemikou obviněného se skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů. 18. Dovolatel zpochybňoval správnost vypracovaného znaleckého posudku již v řízení před soudem prvního stupně, kdy navrhoval doplnění dokazování vypracováním revizního posudku. Soud prvního stupně tento důkazní návrh zamítl s tím, že skutkový stav byl provedeným dokazováním zjištěn bez důvodných pochybností a zpracování dalšího znaleckého posudku by tak nepřineslo žádná nová zjištění. Zároveň dodal, že přestože obviněný vyjadřoval v průběhu řízení nesouhlas se závěry tohoto posudku, jeho námitky byly ničím nepodložené a závěry znalce nebyly nikterak zpochybněny (viz str. 7-8 rozsudku). Za situace, kdy soud prvního stupně považoval závěry znalce za jednoznačné a neshledal žádný důvod k pochybnosti o jejich správnosti, jak uvedl na str. 8 svého rozhodnutí, nepřipadal v úvahu postup podle §109 věty druhé tr. ř., neboť zhodnocení případných vad posudku odůvodňujících tento postup je v gesci toho soudu, který důkaz tímto znaleckým posudkem provedl. Tento závěr nalézacího soudu byl potvrzen také odvolacím soudem, který uvedl, že znalec přesvědčivě popsal, z jakých podkladů vycházel, obhájil své závěry a současně zodpověděl i všechny další dotazy které byly v dané věci vzneseny (viz str. 4 usnesení). 19. Pokud v této souvislosti dovolatel namítá, že soudy nižších stupňů vycházely při rozhodování z neúplné důkazní situace, nelze ani tuto námitku považovat za naplňující jím zvolený dovolací důvod. Nadto Nejvyšší soud není v rámci dovolacího řízení oprávněn zasahovat do hodnocení provedených důkazů obecnými soudy. Dle zásady volného hodnocení důkazů je na rozhodnutí nalézacího soudu, které skutečnosti považuje za relevantní k dokazování, které z navržených (případně i nenavržených) důkazů provede a jak tyto důkazy následně zhodnotí. Odvolací soud k tomuto uvedl, že soud prvního stupně věnoval projednání této trestní věci dostatečnou pozornost a v průběhu hlavního líčení provedl všechny důkazy, které byly pro její objektivní posouzení potřebné, a tyto hodnotil v souladu s §2 odst. 6 tr. ř. 20. Námitku dovolatele, že jeho odsouzení je založeno na jediném důkaze – jím zpochybňovaném znaleckém posudku – dovolací soud nesdílí, neboť i z odůvodnění usnesení odvolacího soudu je zřejmé, že vyvrácení obhajoby obviněného o existenci dopravní nehody (ad 1) buduje i na pořízené fotodokumentace. Mimoto není důvodu k tomu, aby k posudku, který si nechal zpracovat poškozený, bylo přistupováno zjednodušeným hodnotícím přístupem, který předkládá dovolatel. 21. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je podstatné zjištění, že obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku neuplatňuje námitku extrémního nesouladu v jeho obsahovém vymezení judikaturou Ústavního soudu, ani porušení procesních pravidel, které by mělo zakládat porušení jeho práva na spravedlivý proces. Ve vztahu k jím vzneseným důkazním návrhům se omezuje na konstatování, že tyto byly soudy zamítnuty, aniž by soudům stran tohoto procesního přístupu vytkl jakákoli pochybení, která by bylo nezbytné v dovolacím řízení zohlednit. V dané souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že v dovolacím řízení se neuplatňuje revizní princip a že tedy není úkolem dovolacího soudu vyhledávat případné vady napadených rozhodnutí či řízení jim předcházejícím, které by bylo lze zohlednit ve prospěch dovolatele. Zákonná dikce §265i odst. 3 tr. ř. upravující přezkumnou povinnost dovolacího soudu je v tomto směru jednoznačná – napadené rozhodnutí je přezkoumáváno na podkladě námitek, které dovolatel ve svém opravném prostředku uplatní. Současně je třeba dodat, že základní podmínkou takového přezkumu rovněž je to, že námitky dovolatelem vznesené obsahově odpovídají jím uplatněnému dovolacímu důvodu. Právě z důvodu možného splnění těchto požadavků je vyžadováno to, aby obviněný své dovolání podal prostřednictvím osoby právně erudované – tj. obhájce. 22. Jak již odeznělo výše, žádnou z výhrad, které obviněný vznesl, není možno vyhodnotit jako námitku hmotně právní povahy. Obviněný se svou dovolací argumentací s obsahovým zaměřením uplatněného dovolacího důvodu zjevně míjí. 23. Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., může být tento dovolací důvod naplněn pouze tehdy, shledá-li dovolací soud důvodným tvrzení dovolatele, že rozhodnutí soudu prvního stupně je zatíženo vadou, která naplňuje obviněným uplatněný dovolací důvod, pro který neměl odvolací soud přistoupit k zamítnutí jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Tak tomu v posuzované věci není, neboť existence důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nebyla vůbec prokázána, když po věcné stránce obviněný ani formálním způsobem svými námitkami tento deklarovaný důvod nenaplnil. Podaným dovoláním proto nedošlo ani k naplnění druhého obviněným deklarovaného důvodu dovolání. 24. Protože výhrady v dovolání obsažené nelze podřadit pod žádný ustanovením §265b odst. 1 tr. ř. upravený dovolací důvod, rozhodl Nejvyšší soud o dovolání obviněného způsobem upraveným §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., podle něhož dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu než je uveden v §265b. 25. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ . Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 24. 5. 2018 JUDr. Ivo Kouřil předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:05/24/2018
Spisová značka:6 Tdo 616/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.616.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí
Dotčené předpisy:§265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
§265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2018-08-10