ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.79.2018.1
sp. zn. 6 Tdo 79/2018-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 1. 2018 o dovolání, které podal obviněný S. P. , proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 9. 2017, sp. zn. 3 To 333/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 3 T 54/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného S. P. odmítá .
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 2. 2017, sp. zn. 3 T 54/2016, byl obviněný S. P. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem pojistného podvodu podle §210 odst. 1, 4 tr. zákoníku.
2. Tohoto činu se podle skutkových zjištění nalézacího soudu obviněný dopustil tím, že:
"1) dne 23. 12. 2010 v Č. B., se zištným záměrem získat neoprávněný finanční prospěch a v pozdější době uplatnit pojistná plnění ze sjednané pojistné smlouvy, uzavřel jako pojistník a zároveň jako pojištěný se společností Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, IČ 47452820, se sídlem Náměstí Republiky 115, 530 02 Pardubice návrh pojistné smlouvy č. 0013109190, který po schválení byl převeden na pojistnou smlouvu č. 7003866979 FLEXI životní pojištění s počátkem pojištění od 1. 1. 2011, přičemž v rámci uzavíracího procesu ve zdravotním dotazníku, který je nedílnou součástí pojistné smlouvy v základních zdravotních dotazech uvedl nepravdivé údaje, a to konkrétně v kolonce na dotaz, zda se v posledních 7 letech léčil pod lékařským dohledem s obtížemi, onemocněními nebo úrazy souvisejícími se svalovým a kosterním systémem, odpověděl záporně, přestože v období od 16. 5. 2010 do 23. 8. 2010 prodělal nejméně 3 úrazy, které uplatnil u společnosti Allianz pojišťovna, a. s., kdy tyto úrazy zamlčel i v dotazníku pojištěného, a takto za daných podmínek předešel dalšímu zkoumání svého zdravotního stavu a pojistná smlouva č. 7003866979 byla uzavřena, když z této následně uplatnil úrazy, a to konkrétně úraz:
- ze dne 4. 2. 2011 zaevidovaný jako pojistná událost č. 1908653479, ze které mu bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 42.000,- Kč, oproti správné výši pojistného plnění ve výši 8.400,- Kč,
- ze dne 7. 3. 2011 zaevidovaný jako pojistná událost č. 1909642034, ze které mu bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 21.000,- Kč, oproti správné výši pojistného plnění ve výši 4.200,- Kč,
- ze dne 4. 9. 2011 zaevidovaný jako pojistná událost č.1910951993, ze které mu bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 42.000,- Kč, oproti správné výši pojistného plnění ve výši 8.400,- Kč,
- ze dne 23. 11. 2011 zaevidovaný jako pojistná událost č.1911977247, ze které mu bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 21.000,- Kč, oproti správné výši pojistného plnění ve výši 4.200,- Kč,
- ze dne 18. 12. 2011 zaevidovaný jako pojistná událost č.1911698862, ze které mu bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 18.000,- Kč, oproti správné výši pojistného plnění ve výši 3.600,- Kč,
- ze dne 17. 6. 2012 zaevidovaný jako pojistná událost č.1912327596, kdy nevznikl nárok na plnění,
- ze dne 22. 8. 2012 zaevidovaný jako pojistná událost č.1912992924, ze které mu bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 39.000,- Kč, oproti správné výši pojistného plnění ve výši 7.800,- Kč,
- ze dne 25. 9. 2012 zaevidován jako pojistná událost č. 1913044539, kdy nevznikl nárok na plnění,
přičemž na základě původně uvedených nepravdivých údajů při uzavření smlouvy dosáhl neoprávněně navýšení jednotlivých vyplacených pojistných plnění oproti stavu, který by mu ve skutečnosti při uvedení pravdivých údajů od Pojišťovny České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group náležel, kdy na základě žádostí o poskytnutí plnění ze smlouvy mu bylo za ohlášená zranění vyplaceno neoprávněně pojistné plnění v celkové výši 183.000,- Kč, a náleželo mu plnění ve výši 36.600,- Kč, čímž způsobil společnosti Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, IČ 47452820, se sídlem Náměstí Republiky 115, 530 02 Pardubice škodu ve výši 146.400,- Kč,
2) dne 26. 7. 2012 v Č. B., se zištným záměrem získat neoprávněný finanční prospěch a v pozdější době uplatnit pojistná plnění ze sjednané pojistné smlouvy, uzavřel jako pojistník a zároveň jako pojištěný se společností Generali Pojišťovna a. s., IČ 61859869, se sídlem Bělehradská 299, 120 00 Praha návrh pojistné smlouvy č. 9637033661, který po schválení byl převeden na pojistnou smlouvu č. 109166199 variabilní životní pojištění Dolce Vita s počátkem pojištění od 1. 8. 2012, přičemž v rámci uzavíracího procesu při sepsání návrhu na uzavření pojistné smlouvy do zdravotního dotazníku č. 9637033661 ze dne 26. 7. 2012, který je nedílnou součástí pojistné smlouvy, záměrně uvedl nepravdivé údaje týkající se smluv uzavřených s jinou pojišťovnou ve vztahu k životnímu či úrazovému pojištění, v kolonce, zda má sjednáno životní nebo úrazové pojištění u jiné společnosti, odpověděl záporně, ačkoliv byl pojištěn nejméně u Kooperativy pojišťovny, a.s., a Pojišťovny České spořitelny, a.s., dále v kolonce, zda utrpěl úraz, rovněž odpověděl záporně, přestože v předchozích 25 měsících utrpěl nejméně 10 úrazů, které hlásil u jiných pojistitelů, kdy na základě takto uvedených nepravdivých údajů za daných podmínek byla pojistná smlouva č. 109166199 uzavřena, ze které následně uplatnil úrazy, a to konkrétně:
- ze dne 2. 11. 2012 zaevidován jako pojistná událost č.109166199/20121102-1, ze které bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 21.000,- Kč,
- ze dne 27. 2. 2013 zaevidován jako pojistná událost č.109166199/20130227-1, ze které bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 28.000,- Kč,
- ze dne 13. 5. 2013 zaevidován jako pojistná událost č.109166199/20130513-1, ze které dosud bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 21.000,- Kč,
- ze dne 12. 8. 2013 zaevidován jako pojistná událost č.109166199/20130812-1, ze které bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 28.000,- Kč,
- ze dne 7. 10. 2013 zaevidován jako pojistná událost č.109166199/20131007-1, ze které bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 21.700,- Kč,
- ze dne 18. 3. 2014 zaevidován jako pojistná událost č.109166199/20140318-1, dosud nebylo vyplaceno,
- ze dne 19. 10. 2014 zaevidován jako pojistná událost č. 109166199/20141019-1, ze které bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 24.500,- Kč,
přičemž na základě žádostí o poskytnutí plnění ze smlouvy mu bylo za ohlášená zranění vyplaceno pojistné plnění v celkové výši 144.200,- Kč, čímž způsobil Generali Pojišťovna a.s., IČ 61859869, se sídlem Bělehradská 299, 120 00 Praha, škodu ve výši 144.200,- Kč,
3) dne 5. 11. 2013 v Č. B., se zištným záměrem získat neoprávněný finanční prospěch a v pozdější době uplatnit pojistná plnění ze sjednané pojistné smlouvy, prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele společnosti UNIQA pojišťovna, a. s., IČ 49240480, se sídlem Evropská 810, 160 00 Praha 6, uzavřel návrh životního pojištění LOGIKA 2013 č. 3835465989, který je nedílnou součástí pojistné smlouvy č. 3835465989, s počátkem pojištění od 1. 1. 2014, ve kterém záměrně uvedl nepravdivé údaje týkající se pojištění u jiných pojistitelů, a to konkrétně v kolonce na dotaz, zda má uzavřeno nebo zažádáno o životní, úrazová, zdravotní pojištění u UNIQA pojišťovny, a.s. nebo jiných pojistitelů, odpověděl záporně, přestože měl uzavřená pojištění u pojišťovny Generali Pojišťovna a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, u kterých uplatňoval pojistná plnění za úrazy, dále v kolonce, zda mu bylo vypovězeno nebo odmítnuto v minulosti pojištění, odpověděl záporně, přestože mu bylo vypovězeno, a to konkrétně Allianz pojišťovnou, a.s. a Českou pojišťovnou a.s., dále ve zdravotním dotazníku na dotaz, zda utrpěl úrazy, odpověděl záporně, přestože utrpěl nejméně 15 úrazů, které následně uplatnil u jiných pojišťoven a za takovýchto nepravdivých údajů uvedených v podmínkách byla pojistná smlouva č. 3835465989 uzavřena, ze které následně uplatnil úrazy, a to konkrétně:
- ze dne 18. 3. 2014 zaevidován jako pojistná událost č. 4871291014/0001, ze které bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 11.000,- Kč,
- ze dne 7. 8. 2014 zaevidován jako pojistná událost č. 4872942914 /0002, ze které bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 12.000,- Kč,
přičemž na základě žádostí o poskytnutí plnění ze smlouvy mu bylo za ohlášená zranění neoprávněně vyplaceno pojistné plnění v celkové výši 23.000,- Kč, když dne 15. 4. 2015 UNIQA pojišťovna, a.s. odstoupila od počátku pojistné smlouvy č. 3835465989 a vyzvala S. P. k vrácení rozdílu částky ve výši 12.575,- Kč vůči zaplacenému pojistnému 10.425,- Kč, dne 15. 5. 2015 byla pojišťovně uhrazena částka ve výši 1.575,- Kč, kdy do současné doby byla způsobena společnosti UNIQA pojišťovna, a.s., IČ 49240480, se sídlem Evropská 810, 160 00 Praha 6 škoda ve výši 11.000,- Kč, přičemž veškeré platby již byly uhrazeny."
3. Za to byl obviněný podle §210 odst. 4 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody na 12 měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 24 měsíců. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Pojišťovně České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group částku ve výši 146.400,- Kč a Generali Pojišťovně, a. s. částku 144.200,- Kč.
4. Odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, bylo usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 9. 2017, sp. zn. 3 To 333/2017, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
II.
5. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř.
6. Ve svém mimořádném opravném prostředku uvedl, že napadá pouze nesprávnost výroku o náhradě škody. Poznamenal, že soud prvního stupně při stanovení výše škody vyšel ze sdělení dotčených pojišťoven o výši vyplaceného pojistného plnění. Podle jeho názoru však za škodu nelze považovat bez dalšího celou výši poskytnutého pojistného plnění. Samotné zjištění, že dovolatel při sjednávání pojistné smlouvy nepravdivě nebo neúplně zodpověděl písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění, ještě nemusí znamenat, že pojistitel by v případě správného uvedení údajů s dovolatelem pojistnou smlouvu neuzavřel, a tedy že nárok na pojistné plnění by dovolateli nevznikl (i v jiné výši). Pojistitel mohl s dovolatelem s vědomím všech správných a úplných informací uzavřít pojistnou smlouvu, a to s totožnými či jinými podmínkami. S tímto argumentem koresponduje civilněprávní úprava, kterou soudy obou stupňů při řešení otázky náhrady škody zcela ignorovaly. Dovolatel přitom upozornil na ustanovení §23 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“). Uvedl, že z uvedeného ustanovení vyplývají dvě podmínky, za kterých má pojistitel právo odstoupit, tj. i nárokovat vyplacené pojistné plnění v případě, že pojistník či pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy uvede nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele. První podmínkou je skutečnost, že pojistitel by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel. Druhou podmínkou je to, že pojistitel právo odstoupit od pojistné smlouvy musí uplatnit ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil. V opačném případě zaniká právo pojistitele na odstoupení od pojistné smlouvy a nárok na vrácení vyplaceného pojistného plnění. Splnění těchto podmínek musí pojistitel prokázat a výši škody nelze bez dalšího dovodit z výše vyplaceného pojistného plnění. Pakliže se těmito otázkami musí zabývat civilní soud, pak tak musí učinit i soud trestní, pokud rozhoduje o náhradě škody. Soudy obou stupňů se však těmito aspekty nezabývaly a bez dalšího zkoumání přiznaly pojišťovnám jimi vyčíslený nárok na náhradu škody. Z podkladů, které pojišťovny soudu předložily jako kalkulaci náhrady škody, přitom vyplývá, že se jedná o souhrn vyplacených pojistných plnění ze strany pojišťoven obviněnému. Takto však nelze výši škody stanovit, když od výše pojistného plnění, které by pojistitel skutečně vyplatil, je nutné odečíst výši zaplaceného pojistného ze strany pojistníka pojistiteli (§23 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě). Po splnění těchto podmínek lze pak určit skutečnou výši škody. Uvedené závěry potvrdil ve své rozhodovací praxi i Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 6 Tdo 335/2009. Soudy obou stupňů tedy podle dovolatele ve vztahu k náhradě škody nesprávně zhodnotily hmotněprávní podmínky zakotvené v zákoně o pojistné smlouvě, resp. tyto vůbec neaplikovaly. V důsledku toho nesprávně určily výši vzniklé škody.
7. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 9. 2017, č. j. 3 To 333/2017-898, jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 2. 2017, č. j. 3 T 54/2016-871, a současně i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal. Dále dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265o odst. 1 tr. ř. před vydáním rozhodnutí o dovolání rozhodl o odložení výkonu rozhodnutí, proti kterému bylo dovolání podáno.
8. K tomuto dovolání se vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), která uvedla, že v případě popsaném v bodě 1) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně obviněný způsobil poškozenému pojistiteli škodu uvedením nepravdivých skutečností o svém zdravotním stavu v rámci uzavírání životního pojištění, a to v tom rozsahu, který byl představován rozdílem mezi sumou reálně vyplacených pojistných plnění a sumou, na kterou měl v případě pravdivosti údajů o jeho zdravotním stavu právní nárok. Při stanovení výše škody tak bylo postupováno v souladu s ustálenou judikaturou (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2011, sp. zn. 8 Tdo 534/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 6 Tdo 335/2009, resp. rozh. č. 29/2003 Sb. rozh. tr.). Ve vztahu k jednání dovolatele popsanému pod bodem 2) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně státní zástupkyně uvedla, že pojistitel by v případě pravdivého způsobu informovanosti o duplicitně uzavřených pojistných smlouvách u jiných pojistitelů se shodným předmětem pojistného vztahu žádnou pojistnou smlouvu s dovolatelem neuzavřel, a pokud se tak v důsledku jeho podvodného jednání stalo, pak dovolatel neměl na pojistné plnění žádný právní nárok, a to zvláště za stavu, že shodné pojistné události uplatnil i u dalších pojistitelů. Proto tomuto pojistiteli způsobil škodu v celém rozsahu jím poskytnutého pojistného plnění.
9. K uvedenému státní zástupkyně dodala, že výroky o náhradě škody v obou případech navazují na odpovídající části výroku o vině, přičemž přisouzená výše platební povinnosti k náhradě škody nemůže být ovlivněna poukazovanými aspekty práva civilního, zvláště pak zákonnými podmínkami využití pojistitelova práva na odstoupení od smlouvy v propadné lhůtě (§23 odst. 1, 3 zákona o pojistné smlouvě) a tam řešenými právními následky takového právního úkonu pojistitele. V případě poškozené Generali pojišťovny a.s. poukázala na právní úpravu tzv. vícenásobného pojištění podle §31 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě a na způsob jeho vypořádání podle §31 odst. 3 téhož předpisu, omezující se na jednotlivé pojistitele, nikoliv již na vztah pojistitel - pojištěnec.
10. Na základě rozvedených skutečností státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl. Současně podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. navrhla, aby takto bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání, a dále vyjádřila souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiných rozhodnutí Nejvyššího soudu, než jsou uvedena v ustanovení §265r odst. 1 písm. a), b) tr. ř. [ §265 odst. 1 písm. c) tr. ř.].
III.
11. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům.
12. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 9. 2017, sp. zn. 3 To 333/2017, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. Dovolání splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř. Obviněný je podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanove ním.
13. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o něž se dovolání opírá, lze podřadit pod (uplatněný) důvod uvedený v předmětném zákonném ustanovení.
14. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí - s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu - vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
15. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě.
16. Ze skutečností blíže rozvedených v předcházejících odstavcích tedy vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou zásadně v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
17. Důvodem dovolání podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 1 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí (prvá alternativa) nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) (§265b odst. 1 tr. ř.). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. (druhá alternativa).
18. Obecně pak platí, že obsah konkrétních uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení tohoto dovolacího důvodu podle §256b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
IV.
19. V návaznosti na výše uvedené, možno obecně konstatovat, že dovolatel vznesl námitky pod uplatněné dovolací důvody formálně podřaditelné. Z hlediska věcného jim však Nejvyšší soud nemohl přiznat žádné opodstatnění, a to z níže uvedených důvodů.
20. Dovolatel ve svém podání poukázal na následující ustanovení zákona o pojistné smlouvě a následující soudní rozhodnutí.
21. Podle §23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy.
22. Podle §23 odst. 3 téhož zákona odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva od počátku ruší. Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy, vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již ze soukromého pojištění plnil. V případě odstoupení pojistitele se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou soukromého pojištění. Pojistník nebo pojištěný, který není současně pojistníkem, popřípadě obmyšlený, je ve stejné lhůtě jako pojistitel povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného.
23. Obviněný rovněž poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 6 Tdo 335/2009, podle něhož je škodou způsobenou trestným činem pojistného podvodu podle §250a tr. zák. (nyní §210 tr. zákoníku) částka, která se rovná rozdílu mezi skutečně poskytnutým pojistným plněním na straně jedné a pojistným plněním, které by náleželo, kdyby pachatel neuvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo nezamlčel podstatné údaje při uplatnění nároku na pojistné plnění, na straně druhé. Za škodu nelze bez dalšího považovat celou výši poskytnutého pojistného plnění, je-li zřejmé, že k pojistné události došlo a že nárok na pojistné plnění vznikl, byť v nižší částce, než jakou pachatel vylákal (srov. rozhodnutí č. 29/2003 Sb. rozh. tr.).
24. V návaznosti na to je zapotřebí zdůraznit následující skutečnosti. V případě uvedeném pod bodem 1) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, uzavřel obviněný pojistnou smlouvu s poškozenou Pojišťovnou České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, přičemž v dotazníku, který je součástí pojistné smlouvy, uvedl nepravdivé údaje, resp. podstatné údaje zamlčel. Pojistný vztah trval do 31. 10. 2012, přitom v průběhu jeho trvání vyplatila uvedená pojišťovna obviněnému několik pojistných plnění. V daných souvislostech nutno upozornit na skutečnost, že podle sdělení (zprávy) jmenované pojišťovny ze dne 12. 1. 2016 (č. l. 153 spisu) by v případě, pokud by obviněný při sjednání pojištění uvedl pravdivé údaje o prodělaných úrazech, se kterými se léčil krátce před sjednáním daného pojištění, byla pojistná částka sjednaného produktu (pojištění denního odškodného – úraz) snížena z částky 1500,- Kč na den na částku maximálně 300,-Kč na den. Je tedy evidentní, že jmenovaná pojišťovna by s obviněným, pokud by uvedl pravdivé údaje, resp. podstatné údaje nezamlčel, pojistnou smlouvu uzavřela, ovšem za jiných podmínek. Z toho logicky plyne, že zde aplikace §23 odst. 1, 3 zákona o pojistné smlouvě nepřicházela v úvahu. Dlužno dále uvést, že v souladu s výše uvedenými skutečnostmi pak daná pojišťovna vyčíslila výši škody. Tu důvodně určila jako rozdíl mezi skutečně vyplaceným pojistným plněním, tj. částkou 183.000,- Kč, a pojistným plněním, které by obviněnému náleželo v případě, že by uvedl pravdivé údaje, resp. tyto nezamlčel, tj. částkou v celkové výši 36.600,- Kč. Tento rozdíl, který činí 146.400,- Kč, je škodou, kterou pojišťovna utrpěla. Uvedenou škodu pak soud prvního stupně jednak správně vyjádřil ve výroku o vině svého rozhodnutí (reflektoval a uvedl přitom jak částky pojistného plnění, které předmětná pojišťovna vyplatila při denním odškodném ve výši 1500,- Kč, tak částky pojistného plnění, které by vyplatila při denním odškodném ve výši 300,- Kč), jednak správně poškozené přiznal, resp. obviněného zavázal k její náhradě.
25. Soud prvního stupně, potažmo soud odvolací, tedy postupoval v souladu se způsobem vyčíslení škody uvedeným v rozhodnutí publikovaném pod č. 29/2003 Sb. rozh. tr., výše citovaném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 6 Tdo 335/2009, i usnesení ze dne 17. 5. 2011, sp. zn. 8 Tdo 534/2011, když zohlednil rozdíl mezi skutečně poskytnutým pojistným plněním a pojistným plněním, které by pachateli náleželo s přihlédnutím k jeho důvodnému zkrácení. Nejvyšší soud neopomněl, že daná rozhodnutí hovoří o situaci při uplatnění práva na pojistné plnění [tj. při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění /písm. c) dotčeného ustanovení zákona/], avšak vzhledem ke konstrukci trestného činu pojistného podvodu je nutno aplikovat zmíněný způsob určení výše škody tímto trestným činem způsobené analogicky i na případy, kdy pachatel uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy [písm. a) dotčeného ustanovení zákona].
26. V případě uvedeném pod bodem 2) výroku rozsudku soudu prvního stupně postupoval obviněný obdobně jako v případě výše uvedeném, tj. uzavřel s Generali Pojišťovnou a.s. pojistnou smlouvu, přičemž opět uvedl nepravdivé údaje, resp. podstatné údaje zamlčel. Ze zprávy této pojišťovny datované dnem 1. 4. 2015 vyplynulo, že pokud by obviněný na její dotaz ve zdravotním dotazníku uvedl, že v předchozích 25 měsících utrpěl 10 úrazů, nepojistila by mu riziko „denní odškodné za dobu nezbytného léčení úrazu“, resp. by s ním smlouvu zřejmě neuzavřela na pojištění žádného rizika. Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že jmenovaná pojišťovna by s obviněným, pokud by při sjednávání pojistné smlouvy uvedl pravdivé údaje, pojištění denního odškodného za dobu nezbytného léčení úrazu neuzavřela. Z tohoto stavu věci je jediným možným a současně logickým závěrem, že škodou způsobenou obviněným v daném případě je částka rovnající se celému vyplacenému pojistnému plnění. Obviněnému by totiž za popsané situace nárok na plnění ze strany pojistitele vůbec nevznikl.
27. Pro úplnost je namístě ještě zmínit, že dopisem ze dne 15. 9. 2014 Generali Pojišťovna a.s. vypověděla obviněnému doplňkové úrazové pojištění „denní odškodné za dobu nezbytného léčení“ a současně mu sdělila, že pojistná smlouva jako taková nezaniká a že mu zašle nové znění (č. l. 67). Obviněný zareagoval tak, že dopisem podaným dne 9. 10. 2014 pojistnou smlouvu vypověděl (požádal pojišťovnu o zrušení celé pojistné smlouvy k nejbližšímu datu).
28. Se zřetelem k těmto skutečnostem je nutno učinit další závěr, a to že ani v tomto druhém případě nepřicházela v úvahu aplikace §23 zákona o pojistné smlouvě. Pokud obviněný poukazoval na podmínky, za nichž má pojišťovna podle zákona o pojistné smlouvě možnost odstoupit od smlouvy a z toho pak vyvozoval, že při vyčíslení škody by mělo být zohledněno jím zaplacené pojistné, vycházel z jiné situace, než jaká byla v posuzované věci. Z výše zmíněné zprávy Generali Pojišťovny a.s. datované dnem 1. 4. 2015 totiž rovněž vyplynulo, že tato pojišťovna zjistila pravý stav věci (tzn., že obviněný při sjednávání pojistné smlouvy uvedl nepravdivé údaje, resp. podstatné údaje zamlčel), který by ji opravňoval od pojistné smlouvy odstoupit, až po ukončení smluvního (pojistného) vztahu. Pak ovšem z povahy věci již nebyl prostor pro odstoupení od smlouvy, jehož důsledkem je, že současně se zánikem smluvního vztahu si jeho subjekty vrátí zpět plnění, která si poskytly.
29. Lze shrnout, že soudy postupovaly při vyčíslení škody způsobené úmyslným protiprávním jednáním obviněného řádně, přičemž svá správná zjištění v tomto směru náležitě vyjádřily ve výroku o vině a při splnění dalších zákonných podmínek je náležitě promítly i do výroku o povinnosti obviněného k její náhradě. Uplatněné dovolací námitky tedy postrádaly jakékoliv opodstatnění.
30. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. Nejvyšší soud uvádí, že jestliže v posuzované věci odvolací soud rozhodl po věcném přezkoumání, je zjevné, že tento dovolací důvod by mohl přicházet v úvahu pouze v jeho druhé variantě, tj. ve spojení s některým z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. S ohledem na shora uvedené ovšem nutno konstatovat, že námitky obviněného dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. věcně nenaplnily, přičemž je nebylo možno podřadit ani pod jiný z dovolacích důvodů ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. V důsledku toho pak nemohl být dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. materiálně naplněn ani v jeho druhé variantě.
31. Z výše ve stručnosti uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
32. Pokud v dovolání obviněný navrhl, aby předseda senátu Nejvyššího soudu podle §265o odst. 1 tr. ř. odložil či přerušil výkon napadeného rozhodnutí, je třeba uvést, že se jednalo o podnět, nikoli návrh, o němž by bylo nutno učinit formální rozhodnutí (takový návrh na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí může podat se zřetelem k ustanovení §265h odst. 3 tr. ř. pouze předseda senátu soudu prvního stupně). Předseda senátu Nejvyššího soudu však důvody pro odklad výkonu rozhodnutí neshledal. Za této situace nebylo zapotřebí o podnětu obviněného k předmětnému postupu rozhodnout samostatným (negativním) výrokem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 522/14).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 31. 1. 2018
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu