Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.08.2018, sp. zn. 6 Tz 20/2018 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:6.TZ.20.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:6.TZ.20.2018.1
sp. zn. 6 Tz 20/2018-56 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 30. 8. 2018 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Veselého a soudců Mgr. Daniela Broukala a JUDr. Ivo Kouřila stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. P. proti trestnímu příkazu Okresního soudu v České Lípě ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 4 T 16/2016, a rozhodl takto: Podle §268 odst. 1 písm. a) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona zamítá . Odůvodnění: I. 1. Trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 4 T 16/2016, byl obviněný P. P. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jichž se dopustil způsobem popsaným ve výroku trestního příkazu. 2. Za uvedenou trestnou činnost byl podle §358 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku a s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců, jehož výkon mu byl odložen podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců. Týmž trestním příkazem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného R. S. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byli oba obvinění zavázáni k povinnosti nahradit poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně škodu ve výši 2.848 Kč. Poškozený M. P. byl podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. II. 3. Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v České Lípě podal ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“) podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. 4. V odůvodnění mimořádného opravného prostředku namítl, že napadeným trestním příkazem byl v neprospěch obviněného porušen §314e odst. 2 písm. a) tr. ř., jelikož mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře překračující maximální možnou výměru trestu odnětí svobody ukládaného trestním příkazem. Nadto poznamenal, že pokud okresní soud považoval za nezbytné uložit obviněnému delší trest odnětí svobody, měl rozhodnout po projednání věci v hlavním líčení. 5. Ministr spravedlnosti z výše uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 4 T 16/2016, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř., dále podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil tento trestní příkaz, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. 6. K stížnosti pro porušení zákona se vyjádřil obviněný prostřednictvím svého obhájce s tím, že shora citovaným trestním příkazem byl skutečně porušen zákon v jeho neprospěch, a to v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř., podle něhož lze trestním příkazem uložit trest odnětí svobody nejvýše do jednoho roku, tedy dvanácti měsíců, přičemž z předmětného trestního příkazu vyplývá, že daná výměra byla překročena o dva měsíce. 7. Vzhledem k výše uvedenému obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 4 T 16/2016, byl porušen zákon v jeho neprospěch v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř., dále zrušil tento trestní příkaz, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a Okresnímu soudu v České Lípě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 8. Intervenující státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k podané stížnosti pro porušení zákona vyjádřil tak, že trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 4 T 16/2016, evidentně došlo k porušení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř., jelikož jím byl uložen trest odnětí svobody ve výměře převyšující jeden rok. Nicméně vzhledem k tomu, co bylo konstatováno v rámci veřejného zasedání, zejména vzhledem k opisu z rejstříku trestů a k rozhodnutím, jimiž byly obviněnému ukládány souhrnné tresty, uvedl, že nebyla splněna podmínka stanovená v §266 odst. 2 tr. ř., neboť trest uložený daným trestním příkazem není v rozporu s účelem trestu. Vyslovil proto názor, že není namístě stížnosti pro porušení zákona vyhovět. III. 9. Nejvyšší soud v první řadě zkoumal, zda je výše uvedená stížnost pro porušení zákona přípustná, zda byla podána oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro její zamítnutí bez meritorního přezkoumání. Dospěl přitom k závěru, že podaná stížnost pro porušení zákona přípustná není , k čemuž uvádí následující. 10. V rámci dokazování provedeného ve veřejném zasedání konaném o stížnosti pro porušení zákona bylo zjištěno, že obviněný v současné době vykonává souhrnný trest odnětí svobody, jenž mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 19. 6. 2017, sp. zn. 5 T 1/2017. Tímto rozsudkem byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku současně zrušen trestní příkaz Okresního soudu v České Lípě ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 4 T 16/2016, a to ve výroku o trestu v části týkající se obviněného. Byť tedy nutno konstatovat, že výrokem o trestu z předmětného trestního příkazu byl obviněnému uložen trest odnětí svobody ve výměře přesahující zákonem stanovenou hranici jednoho roku [čímž došlo k porušení ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného], tento výrok, proti němuž konkrétně stížnost pro porušení zákona směřovala, již v důsledku shora citovaného rozsudku Okresního soudu v České Lípě de iure neexistuje, takže Nejvyšší soud o něm nemohl rozhodnout. 11. Z výše jen stručně uvedených důvodů Nejvyšší soud podanou stížnost pro porušení zákona podle §268 odst. 1 písm. a) tr. ř. ve veřejném zasedání (§274 věta první tr. ř.) zamítl. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 30. 8. 2018 JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/30/2018
Spisová značka:6 Tz 20/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:6.TZ.20.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Řízení o stížnosti pro porušení zákona
Trestní příkaz
Dotčené předpisy:§268 odst. 1 písm. a) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2018-11-30