ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.109.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 109/2018-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 2. 2018 o dovolání obviněného R. B. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 7 To 160/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 105 T 4/2017 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. B. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný R. B. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 7 To 160/2017, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání a o odvolání obviněného D. S. proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 24. 7. 2017, sp. zn. 105 T 4/2017. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě napadl ve výroku o vině a v důsledku toho i ve výroku o trestu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl nesprávnost skutkových zjištění obou soudů a vytkl vadné hodnocení důkazů. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání nebude vyjadřovat.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že obsahově odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně stanoveny, vyplývá z toho závěr, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Podstatou tohoto dovolacího důvodu je vadná aplikace hmotného práva, typicky trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak uvedenému dovolacímu důvodu odpovídají jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.
Napadeným rozsudkem byl obviněný po zrušení rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově znovu uznán vinným zločinem loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově a po drobných korekcích i podle zjištění Krajského soudu v Ostravě spočíval v podstatě v tom, že obvinění R. B. a D. S. dne 25. 4. 2017 kolem 14,40 hodin v H. poblíž autobusové zastávky U P. ve vzájemné součinnosti jednali vůči poškozenému XXXXX * ), tak, že obviněný R. B. po něm požadoval vydání částky 200 Kč, což poškozený odmítl, a poté obviněný D. S. vytáhl z kapsy injekční stříkačku s jehlou, sundal víčko z jehly, ukázal poškozenému stříkačku se slovy „nechceme žádné problémy“ a zamířil jí proti hrudníku poškozeného, který v obavě z možného nakažení infekcí z místa utekl. Změna výroku o vině se kromě nepatrných korekcí v popisu skutku týkala zejména úpravy tzv. právní věty výroku, aby odpovídala zjištěnému skutkovému stavu. Krajský soud v Ostravě v tzv. právní větě výroku vymezil znaky trestného činu tak, že obvinění „proti jinému užili pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci“, zatímco Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově formuloval tzv. právní větu výroku tak, že obvinění „proti jinému užili násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci“.
Obviněný R. B. v podaném dovolání neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nepředstavoval naplnění znaků zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Námitky obviněného R. B. byly zaměřeny proti tomu, jak incident popsaly svědkyně YYYYY * ), a QQQQQ * ), obě kamarádky poškozeného, které byly přítomny na místě činu, a jak se k němu vyjádřil svědek O. T., který se nacházel opodál a ke kterému poškozený z místa činu utekl. Proti výpovědím svědkyň YYYYY * ) a QQQQQ * ) obviněný namítal, že nevypovídaly pravdivě, pokud tvrdily, že po poškozeném požadoval kromě částky 200 Kč také nějaké jiné věci (konkrétně části oblečení). Tyto námitky jsou bezvýznamné, protože výrok o vině je založen na zjištění, že obviněný požadoval na poškozeném jen částku 200 Kč. Proti výpovědi svědka O. T. obviněný namítal, že nevypovídal pravdivě, pokud tvrdil, že on (tj. obviněný R. B.) manipuloval injekční stříkačkou proti poškozenému. I tyto námitky jsou bezvýznamné, protože výrok o vině je založen na zjištění, že injekční stříkačkou proti poškozenému manipuloval obviněný D. S., nikoli obviněný R. B.
Další námitky obviněného R. B. se odvíjely od jeho tvrzení, podle kterého ani nevěděl, že obviněný D. S. něco provádí s injekční stříkačkou. Tyto námitky směřovaly proti zjištění soudů, že obviněný D. S. manipuloval s injekční stříkačkou proti poškozenému s vědomím obviněného R. B.
Veškeré námitky obviněného R. B. tedy mají vyloženě skutkovou povahu a stojí tím pádem mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu obsahově neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, ledaže by tato zjištění byla v tak extrémním rozporu s důkazy, že by tím bylo porušeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě má zásah Nejvyššího soudu do skutkových zjištění nižších soudů podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy není v posuzované věci žádný extrémní rozpor, a to ani pokud jde o zjištění, že obviněný D. S. manipuloval injekční stříkačkou proti poškozenému s vědomím obviněného R. B. Toto zjištění logicky vyplývá ze souhrnu dalších objektivně zjištěných okolností. Oba obvinění byli uživateli drog, na jejichž opatření momentálně neměli peníze. Po městě se v kritickou dobu pohybovali se záměrem opatřit si peníze na nákup pervitinu, přičemž prostředkem k tomu se jim nakonec stalo napadení poškozeného. Injekční stříkačku obvinění předtím dostali v drogové poradně, kterou společně navštívili, a hodlali ji použít ke společné aplikaci pervitinu. Při napadení poškozeného byli oba obvinění v jeho těsné blízkosti. Bezvýslednou výzvu obviněného R. B., aby jim poškozený vydal částku 200 Kč, doplnil obviněný D. S. vytažením injekční stříkačky a jejím namířením proti poškozenému se slovy „nechceme žádné problémy“. Znění tohoto výroku jasně ukazuje na společný charakter jednání obou obviněných. Obviněný R. B. se od popsaného použití injekční stříkačky, které nepochybně viděl, nijak nedistancoval, neprojevil s ním žádný nesouhlas a naopak společně s obviněným D. S. šel směrem za poškozeným a jeho kamarádkami. Průběh celého incidentu jasně svědčí pro správnost zjištění soudů, že použití injekční stříkačky proti poškozenému bylo součástí společného jednání obou obviněných. Tímto zjištěním nebylo nijak dotčeno ústavně zaručené základní právo obviněného R. B. na spravedlivé řízení. To, že obviněný s tímto zjištěním nesouhlasí, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného R. B. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. února 2018
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu
*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb.