ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.211.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 211/2018-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. 2. 2018 o dovolání obviněné L. S. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 5 To 129/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 3 T 67/2014 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné L. S. odmít á .
Odůvodnění:
Obviněná L. S. podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 5 To 129/2017, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto její odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 6. 2. 2017, sp. zn. 3 T 67/2014. Výrok o zamítnutí odvolání napadla s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Uplatněné námitky zaměřila proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině, a proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání nebude vyjadřovat.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že svým obsahem odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně stanoveny, vyplývá z toho, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl v této věci uplatnitelný v alternativě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Podstatou dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je vadná aplikace hmotného práva, tj. typicky trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, jsou dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Jde o to, že předmětem právního posouzení jako posouzení hmotně právního je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel.
Obviněná byla uznána vinnou a odsouzena pro přečin pojistného podvodu podle §210 odst. 1 písm. c), odst. 4 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Mostě, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Ústí nad Labem, spočíval v podstatě v tom, že obviněná dne 31. 10. 2012 kolem 00,15 hodin na silnici č. II/271 ve směru od obce K. do L., okr. M., v úmyslu získat protiprávní plnění deklarovala přivolané hlídce policie dopravní nehodu, která se měla na uvedeném místě uvedeného dne kolem 00,10 hodin stát tak, že obviněná jako řidička vlastního motorového vozidla zn. Chevrolet Corvette registrační značky … při projíždění levotočivé zatáčky nepřizpůsobila rychlost na mokré vozovce při vběhnutí srny do vozovky, takže dostala smyk, vjela vpravo a narazila pravým bokem do svodidel, čímž mělo dojít k poškození předního světlometu, předního nárazníku, pravého předního blatníku, pravých dveří, pravého zadního blatníku, zadního nárazníku, pravého předního kola, pravého zadního kola, pravého zadního blinkru a pravého předního blinkru, přičemž tuto fingovanou dopravní nehodu téhož dne telefonicky a dne 22. 1. 2013 písemně nahlásila UNIQA pojišťovně, a.s., jako pojistnou událost v rámci pojistky z pojistné smlouvy, ač věděla, že k dopravní nehodě tak, jak ji deklarovala policii a nahlásila pojišťovně, nedošlo a nemohlo dojít. Ze zjištění uvedených ve výroku o vině je patrno, že pojišťovna by na pojistném plnění vyplatila částku 229 314 Kč, a z dalších zjištění rozvedených v odůvodnění rozsudku vyplývá, že pojišťovna nevyplatila pojistné plnění.
V podaném dovolání obviněná neuplatnila žádné námitky v tom smyslu, že by popsaný skutek nevykazoval znaky přečinu pojistného podvodu podle §210 odst. 1 písm. c), odst. 4 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněná založila dovolání v celém rozsahu výlučně jen na námitkách, které svým obsahem představovaly polemiku obviněné se skutkovými zjištěními uvedenými ve výroku o vině a snahu obviněné prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu založenou na tvrzení, že k dopravní nehodě došlo tak, jak ji nahlásila. Tyto námitky pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněná sice formálně deklarovala tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnila námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, ledaže by tato zjištění byla v tak extrémním rozporu s důkazy, že by tím bylo porušeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě má zásah Nejvyššího soudu do skutkových zjištění nižších soudů podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Skutková zjištění Okresního soudu v Mostě, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ústí nad Labem, nevykazují žádný extrémní rozpor s důkazy. Zjištění soudů, že k nehodě nedošlo a nemohlo dojít způsobem, který nahlásila obviněná, má odpovídající obsahový podklad ve dvou znaleckých posudcích, z nichž jeden vypracoval znalecký ústav MBL Crash expert, s.r.o., a v hlavním líčení stvrdil znalec Ing. Jiří Gregora a druhý vypracoval a v hlavním líčení stvrdil znalec Ing. Zdeněk Marel. Přitom oba znalecké posudky, z nichž první byl opatřen na podkladě postupu orgánů činných v trestním řízení podle §105 odst. 1 tr. ř. a druhý opatřila a předložila pojišťovna, se shodovaly v závěru o technické nepřijatelnosti údajů obviněné, pokud byly porovnány se situací na místě tvrzené nehody, s povahou a rozsahem poškození vozidla, s umístěním jednotlivých poškození na vozidle a dalšími okolnostmi. Soudy se zabývaly také znaleckým posudkem Ing. Pavla Winklera, který předložila obviněná a který se rozcházel s předcházejícími znaleckými posudky. Pokud soudy dospěly k závěru, že znalecký posudek předložený obviněnou nemůže obstát v konfrontaci s ostatními dvěma znaleckými posudky, přijatelně to vysvětlily způsobem zpracování jednotlivých posudků a rozsahem podkladů, z nichž jednotlivé posudky vycházely. K závěru soudů, že k deklarované nehodě nedošlo a nemohlo dojít tak, jak tvrdila obviněná, lze dodat, že obviněná nepravdivě uvedla i okolnosti týkající se příčiny nehody, neboť v hlášení pojistné události za příčinu označila vběhnutí srny do vozovky a později uvedla, že ztratila kontrolu nad vozidlem, když se přetahovala o mobilní telefon se spolujezdcem.
Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. a že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily, přičemž přijatelně překlenuly odlišnosti, které vyvstaly mezi znaleckými posudky. Polemika obviněné s tím, jak soudy hodnotily důkazy, obsahově nepřekračuje rámec postupu soudů podle §2 odst. 6 tr. ř. a v podstatě je jen projevem snahy dosáhnout v tomto rámci jiného hodnocení důkazů a změny skutkových zjištěních soudů.
To, že obviněná nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a tím pádem ani dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněné podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. února 2018
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu