ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.547.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 547/2018-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. 5. 2018 o dovolání obviněného K. P. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 4 To 316/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 20 T 3/2017 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného K. P. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný K. P. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 4 To 316/2017, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 20 T 3/2017. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedl, že Krajský soud v Brně nesprávně zamítl odvolání, neboť ve výroku o vině přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku byl nesprávně zjištěn rozsah odcizených věcí a do výroku o vině byly zahrnuty i věci, které obviněný neodcizil. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se k dovolání nebude vyjadřovat.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu, jestliže obsahově odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně stanoveny, vyplývá z toho, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Podstatou tohoto dovolacího důvodu je vadná aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Předmětem právního posouzení jako posouzení hmotně právního je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.
Obviněný byl odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu ve Znojmě spočíval v podstatě v tom, že obviněný ve V. n. D., okr. Z.,
- v době od 18,00 hodin dne 22. 5. 2017 do 08,16 hodin dne 23. 5. 2017 z prostor restaurace bývalého rekreačního střediska K. odcizil věci specifikované ve výroku v celkové hodnotě 13 806 Kč, mezi nimi i váhu zn. Transporta, typ KOA, výr. č. …, a dvě kuchyňské metly k vaření,
- v době od 17,30 hodin dne 21. 5. 2017 do 09,00 hodin dne 23. 5. 2017 ze stánku s občerstvením na parkovišti bývalého rekreačního střediska K. odcizil věci specifikované ve výroku v celkové hodnotě 2 775 Kč,
přestože mu byl rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 22. 8. 2014, sp. zn. 1 T 88/2014, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2014, mimo jiné za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na 24 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav neznamenal naplnění zákonných znaků přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na skutkových námitkách vycházejících z tvrzení, že mezi věcmi, které odcizil v restauraci bývalého rekreačního střediska, nebyla váha a dvě kuchyňské metly a že se nedopustil odcizení věcí ze stánku s občerstvením na parkovišti bývalého rekreačního střediska. Tyto námitky představovaly jen další pokračování obhajoby, kterou soudy pokládaly s ohledem na výsledky dokazování za vyvrácenou. Jde o námitky, které pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, ledaže by tato zjištění byla v tak extrémním rozporu s důkazy, že by tím bylo dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě má zásah Nejvyššího soudu do skutkových zjištění nižších soudů podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu ve Znojmě, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Brně, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce rozsahu odcizených věcí. Všechny věci, jejichž odcizení bylo přičteno obviněnému, byly nalezeny v automobilu svědka I. V. Tento svědek uvedl, že ho obviněný požádal, aby se svým automobilem typu dodávky přijel před bývalé rekreační středisko K., dále popsal okolnosti naložení věcí a vysvětlil, že sice pomáhal obviněnému některé věci naložit, ale neměl celkový přehled o tom, co všechno bylo v konečném souhrnu naloženo. Při zadržení obviněného a kontrole vozidla byly věci pocházející ze stánku s občerstvením nalezeny v odpadkovém koši, který byl ve vozidle a o němž se svědek původně domníval, že patří jeho synu, který jinak automobil užíval, avšak svědek si dodatečně ověřil, že odpadkový koš jeho synu nepatří. Tím svědek vyloučil, že by se některé z předmětných věcí nacházely v jeho automobilu před tím, než k bývalému rekreačnímu středisku K. přijel na žádost obviněného. Z toho logicky vyplývá, že všechny věci, tj. i věci uložené v odpadkovém koši, se do vozidla svědka dostaly tak, že je tam obviněný společně s ostatními věcmi naložil, a to s částečnou pomocí svědka I. V. Svědek J. M., správce objektu K., si všiml podezřelých okolností spojených s přítomností automobilu svědka I. V. před objektem, sledoval toto vozidlo cestou na náměstí ve V. n. D., kde zaparkovalo, a přivolal policii, která provedla kontrolu vozidla, nalezla odcizené věci a zadržela obviněného.
Za tohoto stavu není nic nelogického či jinak nepřijatelného na zjištění soudů, že mezi věcmi, které obviněný odcizil, byly i věci, jejichž odcizení obviněný popřel. Tímto zjištěním nebylo nijak porušeno ústavně zaručené základní právo obviněného na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí s uvedeným zjištěním a se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 5. 2018
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu