ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.629.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 629/2018-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 30. 5. 2018 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. I. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. 12 To 3/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 2 T 44/2017, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. I. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. 11. 2017, č. j. 2 T 44/2017-143, byl obviněný uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku a odsouzen podle §337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na deset měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku [správně §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku] zařazen do věznice s ostrahou.
Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný dopustil uvedeného přečinu tím, že v době od 5. 11. 2016 do 12. 12. 2016 do 6:35 hod., kdy byl zadržen v B., bezdůvodně nenastoupil výkon trestu odnětí svobody do Vazební věznice v Hradci Králové, ani nikde jinde, ačkoliv si osobně dne 2. 11. 2016 převzal výzvu Okresního soudu v Náchodě k nástupu trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 2 T 20/2016, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 9. 2016, č. j. 10 To 216/2016-199, s nástupem výkonu trestu do třech dnů od převzetí výzvy, tedy do 5. 11. 2016.
Rozsudek soudu prvního stupně napadli odvoláními obviněný a státní zástupce v neprospěch obviněného do výroku o trestu, která Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 14. 2. 2018, č. j. 12 To 3/2018-162, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Namítl, že soudy porušily ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., když nebyl proveden obviněným navržený důkaz o jeho zdravotním stavu. Uvedl, že jeho stav v době, kdy měl nastoupit trest odnětí svobody, byl vážný a ohrožující, byl tělesně slabý, a proto jej nenastoupil. Tím, že se soudy bez provedení navrženého důkazu spokojily se zprávou vězeňského lékaře, porušily jeho právo na spravedlivý proces, neboť nebyl objektivně zhodnocen jeho zdravotní stav.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněného vyjádřil a nejprve poznamenal, že uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkou, že se soud dostatečně nevypořádal s obhajobou obviněného. Z obsahu dovolání vyplývá, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a dále namítl opomenuté důkazy. Jedná se ale o námitky, které obviněný uplatnil již v řízení před soudy obou stupňů, a ty se s nimi vypořádaly. Podle státního zástupce mohl obviněný výkon trestu odnětí svobody nastoupit a v tu dobu ani neměl zajištěny podmínky pro léčbu jím tvrzené nemoci. Naopak věznice byla jediným místem, kde se obviněný mohl začít léčit. Státní zástupce se ztotožnil s odůvodněním soudů stran zamítnutí důkazu výslechem lékaře jako nadbytečným a tudíž k porušení práva na spravedlivý proces nedošlo. Nesouhlas obviněného se skutkovými zjištěními soudů neodpovídá žádnému dovolacímu důvodu.
Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tedy může být naplněn ve třech různých situacích. K prvním dvěma (alternativa první) dochází tehdy, kdy rozhodnutí nadřízeného soudu je vydáno, aniž bylo napadené rozhodnutí meritorně přezkoumáno tedy, že byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) či b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, anebo bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz §253 odst. 4 tr. ř.). Třetí situace (alternativa druhá) je, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše (alternativa první), ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
V první alternativě obviněný nemohl naplnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť tato se týká výhradně případů, v nichž bylo odvolání proti rozsudku zamítnuto nebo odmítnuto z procesních důvodů, tj. zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř., protože bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, anebo odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., protože nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Všechna tato rozhodnutí jsou tedy učiněna bez meritorního přezkoumání odvolání obviněného. Odvolání obviněného, spolu s odvoláním státního zástupce, však soud druhého stupně zamítl podle §256 tr. ř., tedy po věcném přezkumu rozsudku soudu prvního stupně podle §254 odst. 1 tr. ř.
K naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě by došlo, pokud by bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V této alternativě je dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. konstruován tak, že je vázán na některý z dalších dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř. Obviněný však musí tento další dovolací důvod deklarovat, to znamená výslovně uvést, se kterým dovolacím důvodem uvedeným v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. spojuje uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Bez toho je dovolání založené toliko na samotném dovolacím důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. dovoláním podaným z jiného než zákonného dovolacího důvodu, jak to předvídá ustanovení §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1618/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1464/2015). Je rovněž namístě uvést, že námitky obviněného uplatněné v jeho dovolání jsou toliko námitkami proti rozsahu a hodnocení dokazování, tedy námitkami ryze skutkového charakteru a jako takové by ani nemohly naplnit žádný z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 tr. ř.
S ohledem na ústavněprávní povahu námitek obviněného Nejvyšší soud doplňuje, že obviněný obdobnou argumentaci uplatnil již v řízení před soudem prvního stupně a následně i ve svém odvolání, přičemž soudy se s těmito otázkami řádně vypořádaly. Soudy obou stupňů si vytvořily dostatečný skutkový podklad pro svá rozhodnutí v souladu s §2 odst. 5 tr. ř. a nijak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů v souladu s §2 odst. 6 tr. ř. Jak soud prvního, tak i druhého stupně řádně odůvodnily, proč považovaly provedení důkazu výslechem lékaře obviněného za nadbytečné (str. 4 rozsudku soudu prvního stupně a str. 3 usnesení odvolacího soudu) a Nejvyšší soud se s jejich odůvodněním ztotožnil. Na základě uvedeného Nejvyšší soud ve věci neshledal žádné porušení práva na spravedlivý proces.
Dovolací argumentaci obviněného nelze na základě výše uvedeného pokládat za námitky v souladu s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., ani s jinými dovolacími důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 5. 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.