ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.660.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 660/2018-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. 5. 2018 o dovolání obviněného V. S. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2018, sp. zn. 3 To 425/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 9 T 99/2017 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. S. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2018, sp. zn. 3 To 425/2017, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 6. 11. 2017, sp. zn. 9 T 99/2017. Výrok o zamítnutí odvolání napadl proto, že jím zůstal beze změny výrok o vině přečinem zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku, jak je uveden v bodech 2 – 4 rozsudku, a výrok o vině dalším přečinem zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku, jak je uveden v bodech 5 – 9 rozsudku. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to s námitkami zaměřenými proti skutkovým zjištěním uvedeným v bodech 2, 3, 4, 5 rozsudku. Konkrétně k jednotlivým bodům uvedl svoji verzi a namítl, že soudy nesprávně hodnotily důkazy, když je vyhodnotily v jeho neprospěch a uvěřily tvrzení svědka R. B., kterého považuje za nedůvěryhodného. Dále namítl, že soudy procesně pochybily, když nepřipustily důkazy výslechem svědkyně V. S., matky obviněného, a policisty Romana Valchaře. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud v rozsahu podaného dovolání zrušil rozhodnutí obou soudů, aby ho zprostil obžaloby pro útoky uvedené v bodech 2, 3,4, 5 rozsudku a aby mu za zbývající trestnou činnost uložil přiměřeně mírnější trest.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se nebude k podanému dovolání věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout povahu dovolání, které není běžným opravným prostředkem a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci deklarovaného dovolacího důvodu za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Uváží-li se charakter dovolacích důvodů, které jsou v zákoně vymezeny taxativním výčtem, je zřejmé, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Skutkové námitky tak stojí mimo rámec zákonných dovolacích důvodů. Dovoláním se nelze domáhat jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy prvního a druhého stupně, a tím pádem ani změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu prosazovanou dovolatelem.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak tomuto dovolacímu důvodu odpovídají námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Podstatou tohoto dovolacího důvodu je vadná aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav zjištěný soudy. Předmětem právního posouzení jako posouzení hmotně právního je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel.
Obviněný byl mimo jiné odsouzen pro dva pokračující přečiny zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Podle zjištění Okresního soudu v Karviné spáchal první z nich třemi útoky popsanými v bodech 2, 3, 4 rozsudku a druhý z nich mimo jiné též útokem popsaným v bodě 5 rozsudku. Útoky popsané v bodech 2 – 4 spočívaly v podstatě v tom, že obviněný v době od konce dubna 2015 do července 2015 postupně převzal za účelem opravy tři motorová vozidla, avšak ve stanovené lhůtě ani později opravu neprovedl, z jednoho vozidla vymontoval motor a převodovku, s nimiž naložil nezjištěným způsobem, a dvě vozidla včetně náhradních dílů u jednoho z nich nevrátil vůbec a tím způsobil poškozeným škodu v celkové výši 155 600 Kč. Útok popsaný v bodě 5 spočíval v podstatě v tom, že obviněný v květnu 2016 převzal za účelem opravy a provedení technické prohlídky motorové vozidlo a peněžní částku 1 800 Kč určenou na opravu a technickou prohlídku vozidla, avšak opravu v dohodnuté lhůtě ani později neprovedl, vozidlo nevrátil, rozebral ho na náhradní díly a tím způsobil poškozeným škodu ve výši 41 800 Kč (přitom všemi útoky uvedenými v bodech 5 – 9 způsobil škodu v celkové výši nejméně 66 304 Kč).
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by skutkový stav uvedený v bodech 2, 3, 4 rozsudku nenaplňoval znaky přečinu zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, resp. že by skutkový stav uvedený v bodě 5 rozsudku byl nesprávně posouzen jako dílčí útok dalšího pokračujícího přečinu zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný založil dovolání na námitkách, které směřovaly proti skutkovým zjištěním soudů a které spočívaly v podstatě v jiném hodnocení provedených důkazů. Obviněný tak jen předložil vlastní verzi skutkového děje. Jde o námitky, které pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jinak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nezasahuje. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je zásah Nejvyššího soudu nezbytný proto, aby byl dán průchod ustavně zaručenému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces (čl. 4, čl. 90 Ústavy České republiky).
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Karviné, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ostravě, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají odpovídající obsahový podklad v bodech 2 – 4 především v částečném doznání obviněného, ve svědecké výpovědi R. B., kterou soudy vyhodnotily jako věrohodnou a kterou v některých bodech doplnila a potvrdila svědkyně M. B. a dále v bodě 5 ve svědecké výpovědi poškozeného M. W., jehož výpověď doplnil a podepřel svědek T. K. Nalézací soud pečlivě zhodnotil jednotlivé důkazy a zabýval se obhajobou obviněného, odvolací soud se přesvědčivě vypořádal s jeho odvolacími námitkami, které byly obdobné námitkám dovolacím. Postup soudů nevykazuje prvky libovůle, rozhodnutí soudů obou stupňů jsou řádně odůvodněna a v podrobnostech lze na jejich odůvodnění odkázat. Není smyslem a obsahem řízení o dovolání, aby Nejvyšší soud znovu sám přehodnocoval provedené důkazy a činil vlastní skutková zjištění.
Ta skutková zjištění, která se stala podkladem výroku o vině obviněného oběma přečiny zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, nepředstavují porušení ústavně zaručeného základního práva obviněného na spravedlivé řízení. Fakt, že obviněný nesouhlasí s těmito zjištěními a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 5. 2018
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Josef Mazák