ECLI:CZ:NS:2018:8.TDO.1336.2017.3
8 Tdo 1336/2017-II.-113
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 2. 2018 v řízení o dovolání obviněného P. L. , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 3 To 142/2016, ve spojení s opravným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 3 To 142/2016, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 T 5/2015, o vazbě obviněného takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný P. L. nebere do vazby.
Odůvodnění:
1. Obviněný P. L. v současné době vykonává nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců, který mu byl uložen za zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. b), d) tr. zákoníku rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2016, sp. zn. 30 T 5/2015, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 3 To 142/2016, ve spojení s opravným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 3 To 142/2016.
2. Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 2. 2018 dovolání obviněného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 3 To 142/2016, coby soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 T 5/2015, a rozhodl tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 3 To 142/2016, ve spojení s opravným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 3 To 142/2016, a podle §265k odst. 2 tr. ř. současně zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
3. Z ustanovení §265 l odst. 4 tr. ř. vyplývá, že vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Na Nejvyšším soudu tedy bylo, aby rozhodl o vazbě obviněného.
4. Nejvyšší soud při rozhodování o vazbě obviněného musel pečlivě vážit důvody vazby podle §67 tr. ř. Podle §67 tr. ř. platí, že obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest, b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením, zejména uložením některého z předběžných opatření.
5. Obviněný v průběhu řízení před soudy obou stupňů nebyl ve vazbě, jelikož důvody vzetí do vazby nebyly zjištěny. Tyto nebyly shledány ani v tomto stadiu řízení. Nejvyšší soud proto rozhodl, že se obviněný nebere do vazby.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 2. 2018
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu