ECLI:CZ:NS:2018:8.TDO.1540.2018.1
sp. zn. 8 Tdo 1540/2018-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 12. 2018 o dovoláních, která podali obvinění D. K. , nar. XY, trvale bytem XY, a N. K. (roz. A.), nar. XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 10. 2017, sp. zn. 4 To 434/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 1 T 261/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněných odmítají .
Odůvodnění:
I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů
1. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 15. 8. 2016, sp. zn. 1 T 261/2009, byli uznáni vinnými obviněný D. K. v bodech I.a) a I.b) trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 tr. zákona č. 140/1961 Sb. (dále „tr. zák.“) ve znění účinném do 31. 12. 2009, dílem sám, dílem ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., a obviněná N. K. v bodě I.a) trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák.
2. Za tyto trestné činy byli odsouzeni obviněný D. K. podle §250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků, a obviněná N. K. podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon jí byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obvinění D. K. a N. K. a poškozený I. Z. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozsudkem ze dne 2. 10. 2017, sp. zn. 4 To 434/2016, z podnětu odvolání obviněných rozsudek soudu prvního stupně podle §258 odst. 1 písm. b) tr. ř. v celém rozsahu zrušil a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného D. K. uznal vinným v bodech I. a II. trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 tr. zák., a obviněnou N. K. trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., na skutkovém základě, že
ad I. oba obvinění společně dne 26. 9. 2006 v XY si od poškozeného I. Z., nar. XY, půjčili částku 360.000 Kč s dobou splatnosti 60 dnů, a jako záruku poskytli členská práva v bytovém družstvu SBD MÍR spojená s užíváním bytové jednotky č. 333/0263, nacházející se v domě č. p. XY v ulici XY v XY,
ad II. obviněný D. K. sám si dne 6. 10. 2006 v XY od poškozeného I. Z. půjčil částku 240.000 Kč s dobou splatnosti 60 dnů, a jako záruku opětovně poskytl členská práva v bytovém družstvu SBD MÍR spojená s užíváním bytové jednotky č. 333/0263, nacházející se v domě č. p. XY v ulici XY v XY,
a uvedené částky si zapůjčili se záměrem je ve sjednané době nevrátit, a následně dne 14. 5. 2007 bez vědomí a souhlasu poškozeného převedli členská práva v bytovém družstvu SBD MÍR za částku 500 000 Kč na manžele T. a O. K., aniž by tento příjem použili na uhrazení dluhu.
4. Obviněné D. K. odvolací soud uložil podle §250 odst. 3 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon mu podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou roků, a obviněné N. K. uložil podle §250 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon jí podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu jednoho roku. Rovněž rozhodl o náhradě škody.
5. Odvolání poškozeného I. Z. podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
6. Oba obvinění prostřednictvím obhájce Mgr. Jana Chmelíka podali společné dovolání s datem 24. 7. 2018, v němž uvedli, že tak činí z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a napadají výroky o vině, trestu i povinnosti uhradit poškozenému I. Z. škodu s tím, aby Nejvyšší soud jejich dovolání vyhověl a zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 10. 2017, sp. zn. 4 To 434/2016, a přikázal odvolacímu soudu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Sdělili, že s ohledem na nemoc jejich obhájce bude dovolání doplněno a podrobně odůvodněno ve lhůtě 20 dnů.
7. K tomuto dovolání obviněných se dne 15. 10. 2018 vyjádřil státní zástupce působící u Nejvyššího státního zastupitelství (§265h odst. 2 tr. ř.) tak, že toto dovolání nesplňuje podmínky §265f odst. 1 tr. ř., podle něhož musí být v dovolání mimo obecných náležitostí uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá, a čeho se dovolatel domáhá, včetně ustanovení §265b odst. 1, 2 tr. ř. Poukázal na to, že dovolací důvod musí být výslovně podložen konkrétními okolnostmi, v nichž spatřuje vady dopadající na některé ustanovení podle §265b tr. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2003, sp. zn. 7 Tdo 541/2003, publikováno v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. T-605). Nutnost uvedení důvodů vychází z toho, že těžištěm dovolání je jeho odůvodnění, protože tím dovolatel vymezuje jeho rozsah. Z uvedených důvodů dovolání, jež státní zástupce obdržel, nesplňuje po obsahové stránce náležitosti dovolání. Pokud si obhájce vymezil potřebu dovolání do 20 dnů doplnit, takové doplnění Nejvyšší státní zastupitelství neobdrželo. V případě, že předseda senátu prvního stupně postupoval v souladu s §265h odst. 1 tr. ř. a vyzval obviněné, aby vady dovolání ve lhůtě dvou týdnů odstranili, a poučil je o případných následcích, a obvinění přesto vady ve stanovené lhůtě neodstranili, státní zástupce navrhl, aby bylo jejich dovolání podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítnuto. Pokud předseda senátu soudu prvního stupně tímto způsobem nepostupoval, bylo by namístě, aby byli obvinění podle §265h odst. 1 tr. ř. vyzváni k odstranění vad.
8. Doplnění dovolání obvinění prostřednictvím téhož obhájce učinili až dne 20. 11. 2018, a v jeho obsahu k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítali, že jejich jednáním nebyla naplněna skutková podstata trestného činu podvodu, jenž jim je kladen za vinu. S ohledem na dosavadní obhajobu zdůraznili ekonomické a obchodní poměry společnosti, kterou zastupovali, avšak s tím, že do zmiňovaných problémů se dostali až dodatečně, a jejich úmysl v době poskytování půjček k uvedení poškozeného v omyl nesměřoval. Poukázali proto i na neexistenci podvodného úmyslu, protože nesměřovali k tomu, aby půjčky poškozenému nesplatili, a to i s důrazem na poměry obviněné, která byla na mateřské dovolené. Obviněná nemohla poškozeného uvést v omyl, když s ním vůbec nejednala a veškerá jednání vedl obviněný. Dovolatelé též rozvedli nedostatky v popisu skutku, který spatřovali již od počátku trestního stíhání v tom, že skutková věta dostatečně nesvědčila pro trestný čin, a teprve v průběhu trestního řízení se jim za vinu kladený čin vyjasňoval. Poukázali na nedostatky v průběhu trestního řízení i na nedostatečné závěry plynoucích z provedených důkazů, jež soudy hodnotily neobjektivně a nezvažovaly všechny rozhodné skutečnosti, na které obvinění z hlediska svých konkrétních obchodních aktivit upozorňovali.
III. Přípustnost a další náležitosti dovolání
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání obviněných jsou přípustná podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., a byla podána oprávněnými osobami podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. posuzoval včasnost a obsahovou náležitost podaných podání, a to z hledisek §265e odst. 1, 2 a §265f tr. ř.
10. Podle §265e odst. 1, 2 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje. Jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a opatrovníku, běží lhůta do toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
11. Podle §265f odst. 1, 2 tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. ř., o které své dovolání opírá. Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podávání dovolání.
12. Podle §265h odst. 1 tr. ř. Nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle §265f dost. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i dost. 1 písm. d) tr. ř. Chybí-li tedy kterákoliv z náležitostí podle §265f odst. 1 tr. ř., je nutno postupovat podle §265h odst. 1 tr. ř. a odstranění nedostatků dovolání akceptovat v zákonem stanovené dvoutýdenní lhůtě i v případě, že tato lhůta přesáhne zákonnou dvouměsíční lhůtu pro podání dovolání podle §265e odst. 1 tr. ř. (srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 473/05, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 8. 2003 sp. zn. IV. ÚS 134/03).
IV. Okolnosti, za nichž bylo podáno dovolání
13. Nejvyšší soud z obsahu spisu shledal, že rozsudek soudu druhého stupně obviněný D. K. obdržel dne 25. 5. 2018 (č. l. 709 verte), obviněná N. K. dne 28. 5. 2018 (č. l. 711 verte) a jejich obhájce Mgr. Jan Chmelík dne 24. 5. 2018 (č. l. 708 verte), a státní zástupce dne 22. 5. 2018. Podle zásad uvedených v §265e odst. 1 tr. ř. dvouměsíční zákonná lhůta k podání dovolání podle §265e odst. 1 tr. ř. tak ve smyslu §60 odst. 2 tr. ř. uplynula obviněnému dne 25. 7 2018 a obviněné dne 30. 7. 2018 (28. 7. 2018 připadá na sobotu). Dovolání, jak je v bodě 6. shora popsané, Okresnímu soudu v Teplicích obvinění doručili dne 24. 7. 2018 (č. l. 717 až 719). Z uvedeného je zřejmé, že toto dovolání bylo podáno včas.
14. Podle jeho textu však jde o dovolání, které nesplňovalo náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř., protože kromě uvedeného odkazu na §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a uvedení, že směřuje proti všem výrokům rozsudku soudu druhého stupně, a návrhu na konečné rozhodnutí, neobsahovalo žádné konkrétní důvody, pro něž bylo podáno.
15. Takto podané dovolání, v němž jsou sice některé náležitosti uvedeny, nelze z hlediska §265f odst. 1 tr. ř. považovat za dostatečné, neboť v něm zcela chybí uvedení jakýchkoliv důvodů, pro které jsou s odkazem na důvod §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. napadány výroky o vině, trestu a o náhradě škody. Je tedy zřejmé, že zmíněné dovolání nesplňuje náležitosti nezbytné k tomu, aby ho bylo možné přezkoumat. Nejvyšší soud z těchto důvodů shledal, že původní dovolání včas podané dne 24. 7. 2018 (č. l. 719) je jen tzv. bianco dovolání. V takovém případě bylo nutné postupovat podle §265h odst. 1 tr. ř. a odstranění nedostatků dovolání akceptovat i v zákonem stanovené dvoutýdenní lhůtě, třebaže tato lhůta přesáhne zákonnou dvouměsíční lhůtu pro podání dovolání podle §265e odst. 1 tr. ř. (viz nález Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 473/05, příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2008, sp. zn. 8 Tdo 553/2008, publikované pod č. 21/2009 Sb. rozh. tr.).
16. Dovolání obviněných bylo soudem prvního stupně dne 27. 8. 2018 doručeno k vyjádření podle §265h odst. 2 tr. ř. Nejvyššímu státnímu zastupitelství (č. l. 724), které toto vyjádření zaslalo soudu prvního stupně dne 17. 10. 2018 (č. l. 732 až 734), v němž poukázalo na uvedené nedostatky (viz bod 7. shora).
17. Skutečnosti, že dovolání není dostatečné, shledal sám obhájce, neboť v jeho obsahu (viz č. l. 717 až 718) si sám sobě stanovil lhůtu 20 dnů, v níž se zavázal k jeho doplnění. Tato jím v dovolání uvedená lhůta uplynula dnem 14. 8. 2018. Obhájce svému závazku nedostál, protože v jejím průběhu soudu doplnění dovolání nezaslal.
18. Teprve, když nejvyšší státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství zaslal přípis soudu prvního stupně, že stále absentuje doplnění dovolání (viz č. l. 734), předseda senátu soudu prvního stupně přípisem ze dne 26. 10. 2018 (č. l. 735) podle §265h odst. 1 tr. ř. vyzval obhájce obviněných, aby ve lhůtě dvou týdnů od dne doručení výzvy doplnil podané dovolání tak, aby splňovalo náležitosti dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř. V obsahu výzvy obhájce též upozornil, že pokud nebudou vady dovolání ve stanovené lhůtě odstraněny, bude podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. dovolání odmítnuto. Výzva byla obhájci obviněných zaslána datovou zprávou a doručena dne 5. 11. 2018 (č. l. 734 verte).
19. K doručení tohoto vyrozumění obhájci došlo fikcí, a to ve smyslu §17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, podle něhož dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, ve spojení s §17 odst. 4 téhož ustanovení platí, že nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení (např. §64 odst. 5 tr. ř., který dopadá toliko na případy, kdy se doručuje obviněnému). Obhájci obviněného byla výzva soudu do datové schránky dodána dne 26. 10. 2018 a lhůta rozhodná pro okamžik doručení proto připadá na 5. 11. 2018 (srov. č. l. 734).
20. Jestliže bylo určeno, že datem obdržení výzvy je 5. 11. 2018, dvoutýdenní zákonná lhůta k odstranění vad podle §265h odst. 1 tr. ř. uplynula dnem 19. 11. 2018. V této lhůtě však obhájce doplnění dovolání rovněž soudu nezaslal, ale učinil tak až podáním, v němž je označen den 20. 11. 2018 (č. l. 741 až 743), které odeslal prostřednictvím datové schránky. Podle „Záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu: Okresní soud v Teplicích“, bylo uvedenému soudu podání ze strany obhájce do datové schránky doručeno až dne 21. 11. 2018 (č. l. 740). Bylo proto učiněno až po uplynutí lhůty dvou týdnů stanovené k odstranění vad původně podaného dovolání předsedou senátu soudu prvního stupně podle §265h odst. 1 tr. ř., která uběhla dnem 19. 11. 2018 (pondělí).
21. Vzhledem k tomu, že dvoutýdenní lhůta podle §265h odst. 1 tr. ř. má propadný charakter, neboť je zákonodárcem zamýšlena jako lhůta propadná, jak se projevuje ve výslovném ustanovení zákona, které stanoví, že navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné (viz §265e odst. 4 tr. ř. [nález Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2005, sp. zn. IV. ÚS 276/04 (N 149/38 SbNU 189)], nebylo možné lhůtu, jíž stanovil předseda senátu v této trestní věci podle §265h odst. 1 tr. ř., prodlužovat a bylo nutné její konec dnem 19. 11. 2018 respektovat.
V. Závěr Nejvyššího soudu
22. Předmětem posouzení dovolání Nejvyšším soudem mohlo být toliko včas podané dovolání, jak bylo učiněno prostřednictvím obhájce dne 24. 7. 2018 (viz č. l. 719 a bod 6. shora). Jde o dovolání neobsahující žádné důvody, v čem byly spatřovány vady podřazené pod důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (tzv. bianco, či blanketní dovolání), tudíž neobsahovalo obligatorní obsahové náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř., který nerozlišuje podstatné a jiné náležitosti. Soud prvního stupně proto postupoval podle §265h odst. 1 tr. ř., neboť k odstranění nedostatků dovolání obviněné vyzval. Rovněž akceptoval, že zákonem stanovenou dvoutýdenní lhůtu může uložit i v případě, že tato lhůta přesáhne zákonnou dvouměsíční lhůtu pro podání dovolání podle §265e odst. 1 tr. ř. V přezkoumávané věci ze všech těchto důvodů soud prvního stupně splnil svou povinnost postupovat podle §265h odst. 1 tr. ř.
23. Nejvyšší soud na základě uvedených zjištění dospěl k závěru, že pokud obhájce doplnění dovolání podal až po dni 19. 11. 2018 (sám v obsahu tohoto podání uvedl již datum 20. 11. 2018), nebylo možné k tomuto doplnění přihlížet. Přitom je třeba zdůraznit, že za uvedené situace Nejvyšší soud shledal, že i když včas podané dovolání neobsahovalo náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř. a bylo odůvodněno až po uplynutí dvouměsíční lhůty vymezené v §265e odst. 1 tr. ř., nevyplýval tento nedostatek z vadného postupu soudu. Naopak ze všech uvedených zjištění se podává, že k pochybení došlo na straně obviněných, resp. jejich obhájce, který dovolání podal až na konci dvouměsíční lhůt (24. 7. 2018) bez toho, aby jej řádně odůvodnil. Navíc ho ve lhůtě, kterou si sám stanovil (do 14. 8. 2018), nedoplnil, a neučinil tak ani do doby, než byl soudem podle §265h odst. 1 tr. ř. k jeho doplnění vyzván, tedy více než dva měsíce poté, co sám měl podle svého závazku dovolání doplnit (26. 10. 2018). Obhájce následně nerespektoval ani zákonem určenou lhůtu dvou týdnů, když soud postupoval v souladu s ustanovením §265h odst. 1 tr. ř. a obhájce k doplnění vyzval. Rozhodným lhůtám nedostál přesto, že byl ve věci v mezidobí aktivní, když dne 24. 9. 2018 (č. l. 728) zaslal soudu prvního stupně „Stížnost“ ze dne 24. 9. 2018 (č. l. 729).
24. Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud doplnění dovolání posoudil jako podané opožděně [srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. IV. ÚS 134/03 (N 111/31 SbNU 11)], protože prodlení bylo bez nedostatků na straně soudu způsobeno liknavostí, kterou je možné přičíst výhradně obviněným, a proto bylo možné dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. III. ÚS 488/15, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2008, sp. zn. 8 Tdo 553/2008, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 21/2009).
25. Odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. v takovém případě není zásahem do právní jistoty dovolatele a do práva zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (nález Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 473/2005, uveřejněn pod č. 49, ve sv. 40 Sb. nál. a usn. ÚS ČR; či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2008, sp. zn. 8 Tdo 553/2008, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 21/2009).
26. Lze ze všech uvedených důvodů učinit závěr, že když dovolatelé provedli úkon, který směřuje k odstranění vad obsahu dovolání, až po uplynutí dvoutýdenní lhůty stanovené mu předsedou senátu podle §265h odst. 1 tr. ř. i po uplynutí zákonné lhůty k podání dovolání (§265e tr. ř.), nemá tento úkon žádné právní účinky, obsah původně podaného vadného dovolání tím zůstává nedotčen a Nejvyšší soud k tomuto podání již nepřihlíží [usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 4 Tdo 567/2018, schválené trestním kolegiem Nejvyššího soudu na svém zasedání dne 13. 12. 2018)].
27. Jen pro úplnost lze konstatovat, že určitá zpozdilost vývozy soudu prvního stupně na doplnění dovolání, jíž učinil podle §265h odst. 1 tr. ř. více než tři měsíce od uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty k dovolání, byla ve výsledku obviněným ku prospěchu, neboť měli celou tuto dobu, včetně dvoutýdenní lhůty, ve které mohly dovolání doplnit, k dispozici. Přitom správně v rozhodnutí odvolacího soudu (strana 12 rozsudku odvolacího soudu, č. l. 704 verte) byli poučeni o lhůtě k podání dovolání ve smyslu §265h odst. 1 tr. ř., i o zákonem vyžadovaným náležitostech tohoto mimořádného opravného prostředku (č. l. 735). Obviněným tak nebylo bráněno k přístupu ke spravedlnosti, když Nejvyšší soud zvažoval i to, že se v důsledku postupu soudů neocitli v „procesní pasti“, která by jim nedovolila dodržet zákonem stanovené lhůty (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. II. ÚS 1967/18). Naopak přístup k Nejvyššímu soudu jim byl fakticky umožněn i nad rámec zákonné lhůty k podání dovolání.
28. Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Pro úplnost dodává, že není jeho povinností konstruovat chybějící dovolací důvod v situaci, kdy ani odůvodnění neskýtá žádnou oporu pro takový postup, protože neobsahuje žádné námitky, které by svým obsahem naplňovaly některý z důvodů dovolání (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. III. ÚS 488/2015), a pokud dovolání nesplňovalo zákonné náležitosti, když dovolatelé o nich byli poučeni a byli vyzváni k odstranění vad, nelze Nejvyššímu soudu vytýkat pochybení, pokud dovolání odmítl (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 2. 2005, sp. zn. III. ÚS 704/04, a usnesení ze dne 14. 7. 2009, sp. zn. IV. ÚS 686/09).
29. Ze všech důvodů dovolání obviněných jménem D. K. a N. K. musela být Nejvyšším soudem odmítnuta podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nemohla být posouzena z věcného hlediska, tedy na základě uplatněného důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který obvinění toliko formálně v blanketních dovoláních označili. Toto rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 18. 12. 2018
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu