ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.45.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 45/2019-49
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 30. 5. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, M. H. , nar. XY, rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf - 3. komory pro mládež, Spolková republika Německo, ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. JK 3 KLs 23 Js 7317/14 jug., ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf - 1. komory pro mládež, Spolková republika Německo, ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. JK 1 KLs 23 Js 7317/14 jug., hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf – 3. komory pro mládež, Spolková republika Německo, ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. JK 3 KLs 23 Js 7317/14 jug., ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Weiden i. d. OPf - 1. komory pro mládež, Spolková republika Německo, ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. JK 1 KLs 23 Js 7317/14 jug., který ohledně odsouzeného M. H. nabyl právní moci dne 20. 9. 2016, byl M. H. uznán vinným trestnými činy napomáhání při nepovoleném dovozu omamných prostředků v množství větším než malém ve vícečinném souběhu s napomáháním při nepovoleném obchodování s omamnými prostředky v množství větším než malém, podle zákona o omamných látkách a německého trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se M. H. dopustil trestné činnosti společně s odsouzenými D. S. H., T. T. B. N. a N. V. Q. v podstatě tím, že
ačkoliv věděl, že nevlastní potřebné povolení podle zákona o omamných látkách nutné pro zacházení s omamnými a psychotropními látkami, v úmyslu si účastí na drogové trestné činnosti alespoň zčásti opatřit zdroj příjmů, dne 3. 9. 2014 kolem 17.15 hod. převáželi výše uvedení pachatelé v osobním automobilu Renault Thalia ve vlastnictví sestry odsouzené T. T. B. N. a řízeném H. D. S., české reg. zn. XY, z České republiky na území Spolkové republiky Německo po spolkové dálnici A 6 přes bývalý hraniční přechod W. - dálnice 418,34 g metamfetaminu s účinnou látkou v množství 254,2 g. Omamné látky, které opatřila T. T. B. N., byly rozděleny ve třech uzavíratelných sáčcích, z nichž jeden s obsahem 25,87 g drogy se nacházel v balení dámských vložek T. T. B. N. a dva další o obsahu 195,58 g a 196,89 g vždy v jedné botě páru tenisek „Chucks“ v nákupní tašce firmy „Takko“, kterou T. T. B. N. položila do předmětného automobilu . Předmětný automobil dovezl N. V. Q. k místu odjezdu v P. s vědomím, že plánovaná jízda má sloužit k přepravě značného množství metamfetaminu přes Německo do Švédska, když i ostatním pachatelům bylo známo, že se ve vozidle nachází metamfetamin, který má být přepraven z P. přes Německo do Švédska, a zde se ziskem prodán, přičemž drogu předat švédskému odběrateli nebo odběratelům k jejich další distribuci měl odsouzený M. H.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. H. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. H. se pro svůj finanční prospěch podílel na nedovoleném vývozu metamfetaminu z České republiky do Spolkové republiky Německo v úmyslu tento dále pašovat do Švédska a zde distribuovat dalším odběratelům. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že se na této podílel s dalšími pachateli, jakož i druhem a množstvím pašované drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. H. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 5. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu