ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.49.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 49/2019-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 5. 2019 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky M. K., rozené K. , nar. XY, rozsudkem Zemského soudu Hof, 1. trestní komory, Spolková republika Německo, ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 1 KLs 322 Js 11949/15, který nabyl právní moci dne 9. 3. 2016, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu Hof, 1. trestní komory, Spolková republika Německo, ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 1 KLs 322 Js 11949/15, který nabyl právní moci dne 9. 3. 2016, byla M. K. uznána vinnou trestným činem napomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými a psychotropními látkami s nedovoleným dovozem omamných a psychotropních látek a trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými a psychotropními látkami ve čtyřech případech podle §1.1 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 č. 1, odst. 3 věta 1, věta 2 č. 1 německého zákona o omamných a psychotropních látkách (BtMG), §27, §52, §53, §73, §73a a §73c německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzena k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a třech měsíců a propadnutí náhradní hodnoty ve výši 800 €.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Hof, 1. trestní komory, se M. K. předmětné trestné činnosti v podobě trestných činů obchodu s omamnými a psychotropními látkami dopustila v podstatě tím, že
poté, co se krátce před dubnem 2015 seznámila s odděleně stíhaným S. H., ji tento oslovil, zda by mu mohla obstarat metamfetamin, načež došlo mezi dubnem 2015 a červnem 2015 k níže uvedeným obchodům s omamnými a psychotropními látkami,
1) nejprve obviněná zprostředkovala ve dvou případech odděleně stíhanému S. H. koupi metamfetaminu od svého souseda, když oba obchody proběhly tak, že S. H. jel vlakem do S., kde jej obviněná vyzvedla na nádraží, poté oba jeli do tehdejšího bytu obviněné v A., kde od S. H. převzala kupní cenu za drogy, které později obstarala, načež šla s těmito penězi ke svému sousedovi, který ji následně předal metamfetamin, vždy po 10 gramech, který ve svém bytě předala S. H., načež jej obviněná znovu zavezla svým autem do Spolkové republiky Německo k nádraží v M., když za tuto službu obdržela od S. H. malý finanční obnos,
2) poté, co obviněná u obou předchozích obchodů neobdržela odměnu za zprostředkování ani od svého souseda, ani od S. H., rozhodla se prodávat omamné a psychotropní látky S. H. sama, čímž si chtěla zajistit opakovaný zdroj příjmů v určitém rozsahu a po určitou dobu, načež od blíže nezjištěné osoby poté, co jí S. H. znovu požádal o dodávku, nejprve sama obstarala metamfetamin, když kupní cenu si nechala částečně zaplatit S. H. a částečně došlo k platbě teprve po předání drog jeho osobě, přičemž prodávané drogy obviněná na základě tipu od souseda ředila léčivými krystaly, aby tak dosáhla vyššího zisku, a za prodaný gram požadovala od S. H. mezi 25 a 40 € za gram s tím, že po něm požadovala záměrně různé ceny, aby tak vysvětlila různé zdroje nákupu a také odchylnou kvalitu, když si S. H. častěji stěžoval na kvalitu drog, a tímto způsobem došlo mezi obviněnou S. H. k těmto odchodům:
a) ve shora uvedeném období v blíže nezjištěných datech obviněná předala poté, co drogy nejprve přepravila z České republiky do Německa, ve třech případech S. H. metamfetamin v jeho bytě v B., když se jednalo ve dvou případech o množství po 5 gramech metamfetaminu a v jednom případě o 18 gramů, přičemž za poslední množství S. H. uhradil pouze 400 €, neboť obviněná sama vycházela pouze z 10 gramů omamné látky, kterou chtěla prodat, omamné látky ve všech případech tzv. nastavovala, aniž by měla k dispozici váhu ke kontrole hmotnosti,
b) nakonec v tomto období došlo k dalšímu předání drog obviněnou S. H., když původně mělo k předání dojít v bytě obviněné v A., avšak proto, že S. H. zmeškal vlak, setkali se nakonec v H., kde obviněná S. H. předala 7 gramů metamfetaminu za 280 €, když i tyto omamné látky přepravila do Německa z České republiky,
přičemž vzhledem k tomu, že byl metamfetamin ve všech případech nastaven, obsahoval účinnou látku maximálně 20 %.
3. Dne 6. 5. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Hof, 1. trestní komory, Spolková republika Německo, ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 1 KLs 322 Js 11949/15, který nabyl právní moci dne 9. 3. 2016, ve vztahu k osobě M. K. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. K. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzená M. K. se dopouštěla úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzené je přitom zvyšována zejména četností jednotlivých případů, které byly páchány během relativně krátkého časového období třech měsíců, jakož i charakterem návykové látky, kterou odsouzená za účelem dosažení vlastního obohacení distribuovala další osobě. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzené byla za předmětné jednání uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. K. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 5. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík