ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.55.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 55/2019-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 5. 2019 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. T. , nar. XY, rozsudkem Obvodního soudu Mühldorf a. Inn, Spolková republika Německo, ze dne 9. 7. 2015, sp. zn. 5 Ls 220 Js 8750/15, který nabyl právní moci dne 8. 10. 2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodního soudu Mühldorf a. Inn, Spolková republika Německo, ze dne 9. 7. 2015, sp. zn. 5 Ls 220 Js 8750/15, který nabyl právní moci dne 8. 10. 2015, byl T. T. uznán vinným trestným činem krádeže v obzvláště závažném případě podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1 německého trestního zákoníku (StGB), a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Obvodního soudu Mühldorf a. Inn se T. T. předmětné trestné činnosti v podobě krádeže dopustil v podstatě tím, že
se mezi 9. 3. 2015 kolem 20:30 hod. a 10. 3. 2015 kolem 05:50 hod. vloupal do autosalonu S. v T. S. v A. tím, že nejprve překonal rolovací vrata, poté vypáčil, resp. vylomil dveře do dílny a do prodejního prostoru a kanceláře a následně dveře do skladu pneumatik ve sklepě objektu, načež z autosalonu odcizil pneumatiky včetně ráfků, laptop zn. Dell, tašku s nářadím a různé nářadí v celkové hodnotě cca 6.500 €, aby si tyto ukradené předměty neoprávněně přivlastnil, přičemž násilným postupem způsobil na rolovacích vratech a na vylomených dveřích poškozené firmě věcnou škodu ve výši cca 4.500 €.
3. Dne 15. 5. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Obvodního soudu Mühldorf a. Inn, Spolková republika Německo, ze dne 9. 7. 2015, sp. zn. 5 Ls 220 Js 8750/15, který nabyl právní moci dne 8. 10. 2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že T. T. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jednak trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku a jednak trestného činu poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený T. T. se úmyslné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil s odstupem toliko cca devíti měsíců poté, co byl dne 22. 6. 2014 propuštěn z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody ve výměře třiceti šesti měsíců, který mu byl dříve uložen rovněž za trestnou činnost majetkového charakteru rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. 1 T 114/2011. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je tak zvyšována nejen způsobem provedení činu a celkovou výši škody (způsobené jednak odcizením a jednak poškozením věcí poškozené firmy), ale též bohatší trestní minulostí odsouzeného, který byl na území České republiky opakovaně soudně trestán, a to výhradně pro trestnou činnost majetkového charakteru, když ve dvou případech, jež nejsou dosud zahlazeny, mu byl ukládán již nepodmíněný trest odnětí svobody. Vyjma České republiky pak byl T. T. pravomocně odsouzen rovněž v Rakouské republice, a to v prosinci roku 2017 za majetkovou trestnou činnost. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byl za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu Mühldorf a. Inn, uložen již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení T. T. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 5. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík