ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.1094.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 1094/2019-108
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobce: J. O. , narozený XY, bytem XY zastoupený obecným zmocněncem J. O., bytem XY, proti žalované: J. N. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Michalem Juračkou, advokátem se sídlem Tovární 881/7, 669 02 Znojmo, o 297 165 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 12 C 257/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2018, č. j. 17 Co 236/2017-54, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná podala dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2018, č. j. 17 Co 236/2017-54, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 23. 2. 2017, č. j. 12 C 257/2016-19, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 297 165 Kč s příslušenstvím, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Poté, co Okresní soud v Třebíči usnesením ze dne 29. 10. 2018, č. j. 12 C 257/2016-87, přiznal žalované osvobození od soudního poplatku ve výši 50%, vyzval žalovanou usnesením ze dne 23. 11. 2018, č. j. 12 C 257/2016-96, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za dovolání ve výši 7 000 Kč, a poučil ji, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li ve stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen, s tím, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Toto usnesení bylo žalované (resp. jejímu právnímu zástupci) doručeno dne 26. 11. 2018. Žalovaná dne 6. 12. 2018 zaplatila část soudního poplatku ve výši 2 500 Kč a zbývající část ve výši
4 500 Kč zaplatila až dne 12. 12. 2018, tedy až poté, kdy jí dne 11. 12. 2018 marně uplynula lhůta k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Usnesením vyhlášeným dne 13. 12. 2018, č. j. 12 C 257/2016-98 zastavil soud prvního stupně dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Toto své usnesení pak autoremedurou změnil usnesením ze dne 11. 1. 2019, č. j. 12 C 257/2016-100, tak, že dovolací řízení se nezastavuje, neboť žalovaná soudní poplatek zaplatila dne 12. 12. 2018, což soud zjistil až po vyhlášení usnesení o zastavení dovolacího řízení; a spis předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.
Při posouzení, zda byl řádně zaplacen soudní poplatek z dovolání, je třeba postupovat podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, tedy ve znění zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon č. 296/2017 Sb.“). Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích totiž v §4 odst. 1 stanoví, kdy poplatková povinnost za řízení vzniká a vychází mimo jiné z toho, že poplatek za řízení je stanoven vždy podle toho, o jaké podání se jedná. Je-li poplatková povinnost založena podáním dovolání (§4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích), které bylo podáno v době, kdy již byl účinný zákon č. 296/2017 Sb., řídí se (s ohledem na čl. VI zákona č. 296/2017 Sb.) zákonem č. 549/1991 Sb. ve znění zákona č. 296/2017 Sb. účinného od 30. 9. 2017 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2827/2018). Tak je tomu i v posuzované věci, kde dovolání bylo podáno dne 7. 10. 2018, tedy po účinnosti citovaného zákona.
Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017 nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Dovolatelka podala dovolání, aniž zaplatila soudní poplatek. Soud prvního stupně ji proto v souladu s citovaným ustanovením usnesením ze dne 23. 11. 2018, č. j. 12 C 257/2016-96, vyzval k zaplacení soudního poplatku z dovolání, přičemž správně (s ohledem na částečné osvobození od soudního poplatku z dovolání) stanovil jeho výši v částce 7 000 Kč, a řádně ji poučil o následcích nezaplacení soudního poplatku ve stanovené patnáctidenní lhůtě. Toto usnesení bylo žalované doručeno 26. 11. 2018, 15denní lhůta uplynula dne 11. 12. 2018, přičemž do té doby dovolatelka zaplatila pouze část soudního poplatku (částku 2 500 Kč). Dovolatelka zaplatila bezhotovostním převodem i zbývající část poplatku, avšak až 12. 12. 2018, neboť až k tomuto dni byla tato platba připsána na účet soudu, přičemž podle ustálené judikatury je poplatková povinnost účastníka řízení v případě úhrady soudního poplatku prostřednictvím bezhotovostního převodu splněna dnem připsání platby na účet soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. 32 Cdo 3616/2016, a ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2635/2017 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. III. ÚS 2865/15). Jestliže byla zbývající část poplatku zaplacena až po uplynutí stanovené lhůty, nelze podle §9 odst. 1 věta třetí a odst. 2 zákona o soudních poplatcích k jeho zaplacení přihlížet. Je bez významu, že soud prvního stupně nesprávně, zřejmě na základě aplikace chybného znění zákona o soudních poplatcích (znění do 29. září 2017) své rozhodnutí o zastavení dovolacího řízení zrušil a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.
Soudní poplatek za dovolání tedy nebyl ve stanovené lhůtě zaplacen, proto Nejvyšší soud dovolací řízení podle §9 odst. 1 a 2 ve spojení s §3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Nákladový výrok se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 8. 2019
JUDr. Hana Tichá
pověřená členka senátu