ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.1541.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 1541/2019-172
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobce: D. B. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Janem Kološem, advokátem se sídlem náměstí Kinských 601/3, Praha 5, proti žalovanému: M. B. , narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Milanem Štembergem, advokátem se sídlem Cyrila Boudy 1444, Kladno, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 341/2017, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2019, č. j. 22 Co 13/2019 - 149, takto:
I. Řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
Žalobce podal odvolání proti rozsudku ze dne 11. 9. 2018, č. j. 19 C 341/2017-126, jímž Obvodní soud pro Prahu 3 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal poskytnutí omluvy a náhrady nemajetkové újmy. Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 2. 2019, č. j. 22 Co 13/2019-149, odvolací řízení zastavil pro nezaplacení (nedoplatek) soudního poplatku z odvolání.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce podání nadepsané „Návrh na autoremeduru a odstranění tvrdosti procesního postupu“, v němž žádá, aby odvolací soud zohlednil, že soudní poplatek byl zaplacen, byť na nesprávný účet, tedy že žalobce svoji poplatkovou povinnost splnil. Žádá, aby nápravu učinil odvolací soud postupem podle §210a o. s. ř., neboť jedině tak lze odstranit tvrdost napadeného usnesení a odvrátit hrozbu promlčení nároku.
Nejvyšší soud řízení o podání žalobce zastavil pro nedostatek tzv. funkční příslušnosti.
Tzv. autoremedura je specifický způsob, kterým může odvolání vyřídit již soud prvního stupně, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, a to za podmínek stanovených v §210a o. s. ř. v případě rozhodnutí zde taxativně vypočtených. U rozhodnutí odvolacího soudu, právě s ohledem na to, že proti němu odvolání být podáno nemůže, nepřichází tato zkrácená opravná procedura v úvahu. Vzhledem k tomu, že občanský soudní řád nezná opravný prostředek označený jako „Návrh na autoremeduru a odstranění tvrdosti postupu“, je třeba ho podle §41 odst. 2 o. s. ř. posoudit podle jeho obsahu. Z něj je zřejmé, že se žalobce domáhá změny rozhodnutí odvolacím soudem, který rozhodnutí vydal, a to za pomoci tzv. autoremedury – tedy v rámci odvolacího řízení. Podle obsahu se tedy jedná o odvolání proti rozhodnutí učiněnému v odvolacím řízení a nikoliv o dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí odvolacího soudu (§236 o. s. ř.) a o kterém jediném je v civilním řízení dovolací soud povolán rozhodovat (§10a o. s. ř.).
K projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu není žádný soud funkčně příslušný, jedná se proto o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který je nutné podle §104 o. s. ř. takové řízení zastavit. Vzhledem k tomu, že k rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů je příslušný Nejvyšší soud, který je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, rozhodl o zastavení řízení Nejvyšší soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, publikované v časopise Soudní judikatura, 7/2001, pod č. 85).
O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl soud podle §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů, náklady v této fázi řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. června 2019
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu