ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.2681.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 2681/2019-148
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce: T. D. A. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Bc. Michaelem Kisem, advokátem se sídlem Kostnická 2916/16, Chomutov, proti žalované: J. B. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Václavem Luťchou, advokátem se sídlem náměstí Jiřího z Lobkovic 2406/9, Praha 3, o 138.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 16 C 429/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 4. 2019, č. j. 10 Co 278/2018-114, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 4. 2019, č. j. 10 Co 278/2018-114, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 4. 2019, č. j. 10 Co 278/2018-114, byl změněn rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 22. 6. 2018, č. j. 16 C 429/2014-53, tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 138.000 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 64.532 Kč a soudem odvolacím ve výši 60.511 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž současně navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Uvádí, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí jí hrozí závažná újma a důvodem jejího návrhu je především obava, že v případě úspěchu jejího dovolání se jí nemusí dostat zpět uhrazeného plnění na základě dovoláním napadeného rozhodnutí, neboť žalobce je státním příslušníkem státu, který nepodléhá jurisdikci českého práva ani práva Evropské unie.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že v posuzované věci jsou dány předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou - účastníkem řízení, zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř., a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v §238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání může být, za splnění některého z předpokladů uvedených v §237 o. s. ř., přípustné. I když proti rozhodnutí odvolacího soudu v části týkající se výroků o nákladech řízení není podle ustanovení §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání přípustné, není vyloučeno případné zrušení či změna takových výroků, jako výroků závislých na rozhodnutí o jiném dovoláním napadeném výroku, dojde-li k jeho věcnému přezkoumání.
Podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci. Z dovolatelkou vylíčených okolností se podává, že neprodlený výkon rozhodnutí (exekuce) by mohl mít v tomto konkrétním případě závažný dopad do jejích poměrů. Nelze také vyloučit, že bezodkladné splnění rozsudkem uložené povinnosti by mohlo v majetkové sféře dovolatelky přivodit důsledky, jež by v budoucnu byly (mohly být) obtížně reparovatelné. Odklad vykonatelnosti rozhodnutí se přitom nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Nd 319/2017).
Nejvyšší soud proto podle §243 písm. a) o. s. ř. odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu, a to až do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 8. 2019
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu